Aktualitky

 
24.12.2008, PF 2009, Jílové
Václav, Jana Holochovi, Casey Fi-It, Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, Frohe Weihnachten und glücklices Neues Jahr, Merry Christmas and happy New Year Vaclav and Jana Holochovi, Kennel Windstorm
PF2009 otevřít

 
28.12.2008, Coursing trénink, bývalé fotbalové hřiště, Kralupy n/Vl, 250m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh

Z toho počasí všichni chrmláme. Páníček zvažoval, zda vůbec jet potrénovat. No já odvázaný zrovna nebyl. Zima byla příšerná. Jel s námi strejda Rosťa, který nás filmoval. Páníček vzal tu teplejší plátěnou boudičku a dobře jí ještě zakryl, takže jsem si to za chvíli krásně zadýchal a byl v teploučku. Jakmile jsme dojeli a vylezl jsem ven, tak ten studený vzduch mě pořádně rozkašlal. Přivítal jsem se s kámošem Krejgem a hlavně italákem Juvíkem, který běžel se mnou. Páníček mě schoval do teplíčka a vytahoval mě jenom na běhy. Vždy při startu, mě páníček pustil později, abychom se nesrazili s Juvíkem. Mě to nevadí, ale on ještě není tolik zkušený, tak aby ho to neodradilo nebo se nelekl. Juvík běžel pěkně a bavilo ho to, což je dobré. Konečně bychom běhali alespoň dva. Sice by nás asi hodnotili každého v jiné kategorii, protože Juvík je trochu větší, ale to je člověčí věc a na to jim prdí pes. Při prvním běhu se mě v jedné zatáčce smekly moje zimáky a předvedl jsem excelentní kotrmelec umocněný zlomeným paspárkem. Krve jako z vola, ale pro mě, jako tvrďáka, malichernost. Páníček mě ošetřil a za chvíli jsem už o ničem nevěděl.
 
Tentokrát jsem byl handicapován mojí rýmou, ale jak vidím toho třapatce, tak bych šel do něho třeba i po jedné noze. Škoda té velké zimy, sluníčko svítilo, mohl to být krásný trénink. Ale i tak díky Holubovcům za to.



24.12.2008, Ježíšek aneb přijel „na peruti“ a nic neříkal…, Jílové

Tentokrát Ježíšek přišel k nám do domečku. Postavil nám krásný veliký stromeček na terasu, doma nám nechal jenom takové ozdobené větvičky ve váze. To abychom se dobře vešli. Letos k nám pro změnu přišel děda. To na oplátku za minulý rok, kdy jsme byli my u něho. No představte si, páníčkové chystali dobrůtky pro Ježíška a on, šup k nám, nechal dárky pod ozdobenýma větvičkami a už byl pryč. A zrovna v době, kdy jsme byli venku čůrat. Za celou mojí existenci jsem ho ještě neviděl. Jak mám potom Akimkovi, který byl zase celý vyjevený, vysvětlit oč vlastně „GO“. Dostali jsme nějaké dobrůtky a nejlepší byly takové plněné tyčinky. Ta náplň tak krásně drobila a my za nadšeného povykování paničky jsme jí nejenom nedali ochutnat, ale krásně jsme s tím proběhli celý dům.
 
Panička potom musela nastartovat toho velkého cucáka, říkají tomu vysavač a okroužila s ním také celý dům. Pro Akimka to je nepřítel z největších, takže ho vždycky musí poštěkat a sem tam mu kouše do hadice. Zkrátka „Veselé vánoce“. Všichni přežraní, utahaní, venku zima jako v….. a tma taky. Psa by ven nevyhnal.



18.12.2008, Kratochvilný kalendář pro pejsky a jejich páníčky s termíny v roce 2009, Jílové

Můj páníček, v posledních letech, každoročně vydává náš vlastní nástěnný kalendář. Bohužel jich tiskne jenom asi tak 15 kusů. Ty potom rozesílá našim známým a přátelům pejskařům. Letos páníček upustil od stylu fotografií a použil naše kresbičky s vtipnými textíky. Když mě to četl, docela jsem se bavil i když to bylo jaksi na náš úkor, pejsků. Já ale nejsem vztahovačný, takže jsem páníčkovi navrhl, že bychom se mohli podělit o tu legraci i s ostatními páníčky a jejich pesany. Takže vážení, mrkněte na náš „Kratochvilný kalendář pro pejsky a jejich páníčky s termíny výstav, dostihů a coursingů ČR a SR v roce 2009“ a pokud budete chtít, tak si ho klíďo stáhněte a vytiskněte. Když si ho cvaknete sešívačkou a pověsíte si ho někam, třeba i na záchod, tak budete mít pořád před očima všechny akce v nadcházejícím roce, takže si můžete v klídku plánovat kdy a kam. Navíc je tam spoustu místa pro Vaše poznámky. Budeme jenom rádi, když se Vám bude náš kratochvílek líbit. Zároveň se páníček omlouvá všem profesionálním grafikům, dělal co umí. Jsme pouze ryzí amatéři. Pochvalu přijímáme, kritiky při nejbližší příležitosti pokoušu. Přejeme hezkou zábavu a počteníčko. Váš Dio Diesel Bugsy alias Dízik a jeho smečka.



11.12.2008, To ale byla sezóna… , Jílové

Naše sezóna začala v únoru a skončila v listopadu. Před tím jsme v zimní přípravě absolvovali 250 km běhů a doma ještě trenažér. Na zpestření vycházky za špatného počasí v rámci otužování. Statisticky jsme byli mimo 36 víkendů, ujeli jsme více jak 25.000 km. V letošním roce jsme byli hodně úspěšní. V mladých jsme získali výstavního Junior šampióna, Klubového vítěze 2008, v dostizích 4x 1.místo, Mistra ČR 2008 mladých 360m a Mistra ČR 2008 mladých 280m. V dospělých máme Interšampióna, Klubového vítěze 2008, v dostizích 7x 1.místo, 4x 2.místo, 1x 3.místo, MS semifinále, ME semifinále, Mezinárodního Mistra ČR 2008, Dostihového vítěze 2008. V coursingu je toho ještě více, 12x 1.místo, ME 5.místo, Vítěz GP Bratislava 2008, Mistr Čech 2008, Mistr Moravy 2008, Mistr Slezska 2008, Mistr ČR 2008, Coursingový vítěz 2008. Nyní tak trochu lenošíme, ale pomalu již začneme trénovat na novou sezónu. Pejskové jsou vyladění, natěšení na každý pohyb. Absolvovali jsme také veterinární prohlídku po sezóně. Příští sezónu trochu zvolníme neboť chceme hlavně být dobře připraveni na ME v coursingu a dostizích. Myslím si, že asi tak v lednu budeme mít už závodní absťák. Kdo nezažil, neuvěří. I námaha může být relaxací.



Kdo by čekal, že se ještě letos budeme někam harcovat na více dní. Dostali jsme pozvání od kámošů vipetářů na závěrečnou merendu, vlastně zamykání sezóny. Moc si toho považujeme, protože přestože jsme italáci, tak nás berou. Bylo to krásné a náročné. Přes den jsme chodili na procházky v hlubokém sněhu, zima byla mírná, asi tak -5 stupňů. To pro nás s Akimem není problém. To, že jsme chodili tak asi 8 km ve sněhu, to není tak hrozné, ale to že jsme byli venku minimálně 3 hodiny i déle, tak to jsme jako italáci sklidili pochvalu. No, ale my jsme zvyklí, takže žádný problém. Páníčkové nosili sebou zahřívací nápoje, takže těm bylo teplo. Po návratu na chalupu jsme vždy dostali nějakou ňamku a už byla pro nás připravená postýlka.
 
 
Páníček nás pouštěl i na volno, takže jsme se honili s vipety a malýma greyama. Docela jsme se vyblbli. Páníčkové měli ale program ještě náročnější, neboť chodili spát až dlouho po půlnoci a ráno brzy vstávali. No nevím, co tam řešili, ale randál dělali pořádný. Pes by oka nezamhouřil. Panička také byla lyžovat, načež páníček prohlásil, že není způsobilý jízdy a jeho motorika není v optimálním stavu, takže „nebude dráždit hada bosou nohou“ a nikam nejel. Tři dny utekli jako voda a na moje kámoše pesany s jejich páníčky, na příjemně vytopenou chaloupku a na vše ostatní, zůstali jenom vzpomínky. Takže ještě jednou díky za nádherný víkend a doufám, že nás zase nějaké to pozvání nemine…



23.11.2008, Procházka , Jílové
Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim

Tak nám zase napadlo to bílé studené. Kejzinka z toho moc nadšená není, zato Akimek, ten v tom běhá svá oblíbená kolečka a pořád čuchákuje, načež má sněhu plnou tlamu. Děti na louce postavily sněhuláka, já s tím problém nemám, ale Akouš na tuto novinku štěkal a než mu páníček ukázal, že ho tenhle strejda neohrožuje, tak to chvíli trvalo. Na druhou stranu, byl první, kdo sněhuláka počůral. Já to musel pochopitelně přeznačkovat, takže sněhulák okamžitě ztratil autoritu. A až bude obleva, tak se ztratí i sám. Máme velikou výhodu, že okolí našeho baráčku je nádherná příroda a navíc tu máme tu opravdovskou zimu. Ostatní běhají ve vodě a my se prokousáváme závějemi.



22.11.2008, Shromáždění členů Českého coursing clubu s tréninkem, Kralupy n/Vl, 300m
Dio Diesel Bugsy, 3x tréninkový běh

Na osmou hodinu jsme museli být v Kralupech na schůzi. Vyrazili jsme za šíleného počasí, páníček byl z té vánice tak zmatený, že doma zapomněl mobil, ale i můj obojek a vodítko. Ještě že jsme měli sebou náš dostihový kufříček ve kterém je spousta věciček, včetně náhradního obojku a vodítka. Cesta do Ústí byla šílená, silničáři byli opět nikde… Za Ústím najednou jako když utne a po sněhu ani památky. Bylo pouze nebezpečí náledí, ale jinak jsme dorazili v pohodě. Na schůzi se řešily opravdu závažné problémy, trvala celkem 4 hodiny a vymyslela se spousta užitečných zlepšení. Je však s podivem, že účast byla opravdu minimální. Jako kdyby páníčky zajímalo pouze nás pejsky nechat zaběhat, zaplatit a nic nedělat a ani se nestarat o dění kolem nového coursingového řádu. Páníčkovi připadá úplně samozřejmé, že když je někde členem, tak musí sem tam pomoci nebo se alespoň na něčem podílet. I kdyby to byla jenom aktivní účast na schůzi. Je obdivuhodné to, že fungování CCC táhne převážně rodina Holubových, paní Mikešová, pomáhá paní Soldánová a pár dalších, nyní i nový člen výboru CCC a dostihové a coursingové komise, zároveň rozhodčí, pan Pašek. Na schůzi byl doplněn výbor novými členy, za chrty paní Čížková a za nechrty panička kámoše Krejga paní Blažková. Já si podřimoval páníčkovi na klíně a z letargie mě probralo vždy používání mých tlapek při hlasování. Páníček mě zkrátka zapojil do procesu schůze. Když pak přišel na závěr gulášek s chlebem, tak to už jsem byl zapojený úplně. No moc jsem nemohl, protože potom se už šlo na běhání. Plocha byla mírně zasněžená a vysvitlo i sluníčko. Než se trať postavila, tak jsme si krásně zablbli na volno s Krejgem a Holubovýma prckama viz foto. Trať byla na fotbalové ploše, krásně plynulá. Na mě pochopitelně krátká, takže jsem si ji střihnul 3x během hoďky. Druhý běh jsme si dali s kámošem Krejgem. Krásně jsme si to užili, páníčkové také, sranda musí být.



21.11.2008, Statistika výsledků 2008, Jílové
Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu

Jelikož jsem s páníčkem absolvoval tvrdou systematickou přípravu na sezónu, zkusili jsme, kam až je možno jít v zátěži. Zatímco jiní odpočívali za pecí, my kroužili po stadiónu za každého počasí, chodili na dlouhé procházky, vybíhali sprinty do kopce a ještě jiné prostocviky. Pochopitelně jsme věnovali, při přípravě i v sezóně, zvýšenou pozornost preventivním veterinárním kontrolám. V případě toho, že by se na mě nadměrná zátěž začala projevovat, okamžitě by páníček zvolnil. Je pravdou, že nám to vyšlo tak akorát. Při posledním závodě v Kralupech jsem už nebyl tak výbušný a převládla u mě rutina nad nadšením. Zkrátka, měl jsem toho závodění plné zuby. Tolik závodů už nepůjdeme a neradíme to ani ostatním. Pokud nemáte povahově vhodného a vyrovnaného pejska, nepřipravíte ho na obrovskou fyzickou a psychickou zátěž, tak by jste psa jenom trápili a nikdy by jste nedosáhli tak skvělé výsledky. Podklady a zkušenosti, které jsme tímto získali poslouží pro metodiku, kterou by páníček chtěl zpracovat k výchově běhacích italáků.
Musíme prolomit tu scestnost, kdy páníčkové italáky, cpou pod kabáty, nosí je na rukách, v dešti je schovávají. Italák, který je správně veden, je pořádný tvrďák. Protože jsme se už jednou dostali pod palbu kritiky ohledně naší přípravy, tak ještě uvádím, že jsme neustále byli pod veřejnou kontrolou pořadatelů, rozhodčích a účastníků závodů. Mohu konstatovat, že nenastal nikdy žádný problém s motivací, kondicí. Našli jsme spoustu přátel, kteří se velice rádi a natěšeně dívali na naše běhy. Konečně o kvalitě svědčí i dosažené výsledky. Takže pro rejpaly, je to jednoduché. Věnujte se pejskovi 4 hodiny denně aktivně, procestujte 25.000 km, připravte si na sezónu cca 100.000 Kč, zbavte se 36 víkendů a v zimě řádně potrénujte. A máte to. Potřebujete k tomu v neposlední řadě to nejdůležitější a to jsem já, přítel nejvěrnější s potřebnými schopnostmi a vlastnostmi. Pokud se tomuto přiblížíte a nic nezkazíte, tak máte naději, že budete tým, který se bude báječně bavit. A výsledky, ceny, úspěchy? Prosím Vás, o to vůbec nejde. Psí život není dostatečně dlouhý, abychom se zabývali blbostmi. Ale když se zadaří, tak to není také k zahození. Při takovém coursingu, porazit všechny psy a hlavně kámoše vipeťáky…. no to je bomba.



19.11.2008, Dostihový vítěz 2008, ČMKU
Dio Diesel Bugsy, 1.místo

Cesta za titulem Dostihového vítěze byla daleko složitější, protože zkrátka nejsem nejrychlejší a navíc dobrých soupeřů postupně přibývá. Jsem však „malý ale šikovný“, vlastně spolehlivý a vytrvalý. Tím, že jsme absolvovali více závodů než kámoš Čikoun, tak jsme získali více lepších umístění, takže se na stará kolena musel spokojit s druhým místem. Já už také tento dubl nezopakuji, neboť od příštího roku se zaměřím hlavně na coursingy a dráhu budu brát jenom doplňkově. Na dráhu bude Akouš. Ale i tak výsledky byly velice dobré a vzhledem k celkové zátěži opravdu kvalitní. Páníček mě dal pořádně do těla, ale zároveň i sobě, neboť tolik akcí je opravdu na palici. Jenom toho ježdění….



19.11.2008, Coursingový vítěz 2008, ČMKU
Dio Diesel Bugsy, 1.místo

Cesta za titulem Coursingového vítěze byla pro mě zdánlivě jednoduchá, neboť v coursingu žádný italák zatím neběhá. Už mě do omrzení štve stále poslouchat kecy že běh jednoho pejska není v podstatě závodění. Dle mého názoru jedinou výhodou je vítězství, v případě doběhu. Samotný běh a vyhodnocování situace je však pro jednoho složitější. Mě netěší, pokud doběhnu bodově v průměru z celkového hodnocení všech účastníků. Všem pochybovačům jsem dokázal, že získat 5x nejvíce bodů ze všech zúčastněných psů v závodě zkrátka svědčí o kvalitě a zkušenosti, potažmo mám k tomu ještě 2x druhé místo a páté místo na ME ve Švédsku, kde mě prokazatelně podrazili. Když běžím, tak také myslím na diváky, takže nějaký ten kotrmelec pro zpestření vždycky přijde. V příští sezóně se více zaměříme na zahraniční závody s účastí italáků. Doufám, že můj příklad přiláká další italáky a konečně budou závody bez těch keců páníčků vícepočetných plemen.



16.11.2008, Dostih,  trénink, Lednice, 360m
Bez nás, bez psů, ale zastupovala nás husa

V tomto počasí jet do Lednice pouze potrénovat, to už se nám opravdu nechtělo. Páníček plně respektuje naše právo na odpočinek, takže ani Svatomartinské hody nás neukecaly. Běhali i Faldíkovci, dokonce Táník šel už ze zatáčky. Byly tam i nějaké rovinky italáků ze Slovenska. Na tréninku běhalo, dle informací, okolo 50-ti psů. Byla také vypsána soutěž o nejlepší svatomartinskou husu. Zařídil jsem naší účast v této soutěži přes Lačňákovce. Andrea tam jela potrénovat, takže tam přivezla naší husu i s knedlemi a zelím. Soutěž jsme asi vyhráli, protože se jí už nikdo jiný nezúčastnil. No nic, ledničáci si jí zasloužili, ale stehýnko nám mohli nechat, my jsme také ledničáci i když až z Jílového. Takže našemu klubu přejeme hodně pohody a na jaře „čauky“.



15.11.2008, Výstava, bonitace KCHICH, MV Praha
Jo-Akim z Kopfsteinu, chovný po dovršení 15 měsíců, tj. od 14.12.2008

Do Prahy jsme nejeli vystavovat, ale můj synáček jel na uvedení do klubu dospěláků. Páníček nám vše doma vylíčil. Už na výstavě, kde jaká fenka, tak byla okamžitě v Akimkově hledáčku. Zejména jeho oblíbené afghánky a barzojky. No, ale z těch by za chvíli měl křečáky, protože to stál pořád na zádních. S italačkami už to bylo v pohodě i když od Lilianky paní Baxové dostal košem. Její největší snahou bylo Akimka kousnout, což Akim nemá vůbec rád, takže v okamžiku se začalo halou rozléhat vrčení a štěkání. Asi není její typ. Ostatní holky by si asi daly říci, ale to by ještě musel Akouš absolvovat bonitaci a ještě měsíc počkat, aby měl plnoletost. Bonitovat měla původně paní Sosnová, ale nakonec bonitovala paní Vojteková. Vše režírovala paní Podaná, jako poradkyně chovu. Akouš šel poslední, takže byl dostatek času koukat na ostatní. Bonitace probíhala velice důsledně a páníčka překvapilo to, že mnoho bonitovaných pejsků špatně stálo i chodilo a vůbec měli velké rezervy v socializaci. Akimkova bráchu Jásona zatím nezbonitovali kvůli výšce 39,5cm. Zkusí to později, pokud se dostane pejsek do zátěže, mohl by se malinko snížit. Pokud by se dostal na 39cm, byl by alespoň uchovněn. Po více jak dvou hodinách přišel Akouš na řadu. Páníček ho postavil na stůl do výstavního postoje, paní rozhodčí ještě řešila pejska před ním, takže tam stál skoro 5 minut a byl pašák, ani se nehnul, za což si okamžitě vysloužil pochvalu a byl označen za profesionála. Páníčkův parfém Hugo Boss, který na Akimka přešel z jeho rukou, mu zajistil další označení „voňavý pejsek“. Další pochvala byla na zuby a to jak na kvalitu, tak na bělost. Naměřená výška byla 37cm a ostatní rozměry byly označeny jako ideální. V pohybu byl Akouš také sebevědomý a v pohodě. Snad jenom ty jeho stále štěněčí kroky, zatím ten krok není dospělácký. Ale to je otázkou času. Zkrátka se líbil a byl označen jako krásný pejsek. A proč ne? Vždyť je to můj syn. Takže za měsíc, už se mohou nevěsty hlásit.



01.11.2008, Dostih, řízený trénink, Kolín, 360m
Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xspolečný tréninkový běh

Zamyky, zamyky. Každoroční kolínský rituál. Dokonce i sluníčko se na nás celý den usmívalo, takže zase židličky a stoleček z auta, šampáňo na zapití a vzhůru na kůžičku. Tentokrát jsme zůstali s Akoušem osamoceni, takže nic nového pod sluncem. Zase jsem se mu musel dívat na zadek. Přestože je ještě hodně štěněčí, tak ho běhání dost bere. Já jsem si to zase vynahradil na zákusu. Páníček je upozorňoval, ať nám nechají ten tažený třapec, ale oni si ho šetří, takže nám hodili kůži. Akouš se jim stejně stačil zakousnout do třapce a já jim kůži vyřadil na čtvrt hodiny z kola. Zakousl jsem přes košík a nepustil. Ani ve dvou mě jí zkrátka nevyndali z tlamy. Věšeli mě hlavou dolů, štípali do slabin, foukali do nosu, polévali vodou a prdlajs. Možná, kdyby mě dohodili nějakou tu nevěstu, pak možná, ale takhle… Vipeťáci to nechápali, že zrovna tohle udělá italák. No nic, všichni jsme si užili krásný den a přesto, že zejména pro mě byla sezóna hodně náročná, tak nám bylo trochu smutno. Kolíňákům díky za všechny jejich dostihy a budeme se těšit na jaro, kdy bude zase odemyky, odemyky.



26.10.2008, Dostih, bodovací, Mladá Boleslav, 345m
Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu, 2x ukázkový běh

Rok se sešel s rokem a Akimek se vrátil na závod A.D.P. jako mladý běžec. Před rokem tady byl jako malé štěňátko. Nyní předvedl dva krásné ukázkové běhy. Já už melu z posledního a páníček mě nechtěl původně vůbec postavit. Vysvětlil jsem mu, že pokud opravdu máme ukázat to, že italáci jsou tvrďáci, tak musíme být alespoň dva. Na Akouše na dráze nemám, takže režie byla předem daná. Celou cestu jsem koukal Akimkovi na zadek. Běžel pěkně a ve třinácti měsících má dobrý základ. I když byla zima, užili jsme si s přáteli krásný den. Příští rok bude mít zase náročnou sezónu Akouš, protože půjde dostihy a výstavy. Já hlavně coursing a sem tam nějaký dostih.



25.10.2008, Coursing, Memoriál Karla Grünwalda, bodovací, Kralupy n/Vl, 600m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo

Únavná sezóna se již začíná projevovat. Technika a chytrost se nedá ztratit, ale výbušnost ano. Byla hrozná zima. Hodnocení jsem tentokráte měl průměrné. Doplatil jsem na svou úspěšnost, takže rozhodčí ode mě požadují excelentní výkony. Tentokráte jsem dobře štval, trasoval, kotrmelec také byl, zákus excelentní, celou cestu jsem štěkal, ale nemělo to dynamiku. Ostatní u toho ani neotevřou tlamu a to nevadí. Zkrátka jsem to oběhl s rutinou profíka. Páníček ale byl s běhy spokojený a pochválil mě. Sám ví, že letos jedeme na doraz a únava se zkrátka musí dostavit. Trať tentokráte sice byla dostatečně dlouhá, ale nebyla vůbec náročná a byla postavena spíše pro velká plemena chrtů. Když jsme přijeli domů, tak jsem byl pořádně unavený, ale hlavně naštvaný. Páníček slíbil, že příští rok budeme jezdit více do zahraničí, abych si zaběhal konečně s nějakými soupeři.



18.10.2008, Dostih, Zlatý Box, bodovací, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh,  1xfinále, 3.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 1xrozběh, 1 finále, 1.místo mladých

Do Lednice jsme odjížděli už v pátek odpoledne. Kejzule zůstala opět na hlídání. Naše pokojné oddychování v boudičce rušilo občasné halekání páníčka, který komentoval neustále ucpanou dálnici. Cesta tudíž trvala přes pět hodin, což byl náš rekord. Přijeli jsme již za tmy, páníčkové nás vyvenčili, dali nám nabaštit a všichni jsme šli do klubovny. Tam bylo veselo a rušno. Kámoš Čikoun se svými páníčky už přijel před námi. Asi za dvě hoďky nás páníčkové dali do autíčka a šli ještě klábosit. Ráno nás probudila sice zima, ale jinak už vykukovalo sluníčko. Páníčkové pomáhali s přípravou závodu. Panička byla celý závod v kantýně, takže se o nás staral páníček. Přijela ještě Chamsinka se svými páníčky a také Brunko se svojí paničkou. Chamsinka se teď vozí v pěkném novém autíčku. Byla tam také Mamba se svojí paničkou. Do prvního běhu jsme šli Čik z jedničky, já z trojky, Chamsin ze čtyřky a Mamba z pětky. Start měla perfektní Chamsinka. Mamba si seběhla dovnitř a najednou, bum. Narazila do skály, vlastně do mě. Hodila záda a protože byla otřesená, už dál neběžela.
 
Pravda cítil jsem nějaké podrbání na boku, ale ani jsem to nezpozoroval. No, abych pravdu řekl, bylo mi jí holky líto. Ale bylo to čisté a já jsem opravdu hodně tvrdý. Škoda, že si do mě nenaběhl takhle na ME ten přerostlík Igor. To by se válel úplně stejně, protože já neuhnu. Je škoda, že nemohl s námi běžet Akouš, ten si musel dráhu okroužit dvakrát sám. Tentokrát ale tažení návnady bylo jako ze špatného snu. Petr Vodička večer konstatoval, že se divil, že italáci vůbec doběhli. Pořadí bylo jasné a stejné v obou bězích. První Chamsinka, která běhá opravdu pěkně a rychle, druhý Čikoun, který jako starý pán ke konci již ztrácí na rychlosti a potom moje maličkost. Brunko ten jenom koukal, maximálně se kousal s Akoušem. Zkoušel na něho vrčet, ale to je pro Akouše výzva, takže tady přestřelil. Je pravda, že kdyby měl takového kámoše a mohli být někde venku na volno, tak by si docela kluci vyhráli. Určitě by to bylo pro něho dobré. Druhý den jsme si střihli ještě 2x trénink. Tentokrát jsme běželi ve třech, já, Akouš a Čikoun. Krásně jsme si zaběhali, návnadu tahal Franta Brabenec a to bylo daleko lepší. Páníček pustil ještě Faldíkovcům 2x Tánika na rovince a on běžel. Chce to jenom zapracovat na návnadě a určitě ho příští rok rozběháme. Prožili jsme nádherný slunečný víkend mezi báječnými lidičkami. Lednici uvidíme až příští rok. Teď jsem musel zrovna zamáčknout slzu v oku…



12.10.2008, Coursing, Mistrovství ČR, mistrovský, bodovací, Kralupy n/Vl, 600m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo, Mistr ČR

Po včerejším výbuchu na dráze, jsme jeli sami s páníčkem na Mistrovství ČR v coursingu do Kralup. Závod se musel smrsknout do jednoho dne, takže bylo na startu 130 psů. Proto se končilo až po šesté večer. Tentokrát musím pořadatelé pochválit za precizní tratě. Byly poctivě 700 metrů dlouhé a velice pěkně postavené. Oba běhy se mě běželo velice dobře, cestou jsem si poštěkával a ani jsem se moc nezadýchal. V první běhu jsem ke konci hodil hrozná záda. Několikrát jsem se otočil ve vzduchu, ale tentokrát s tou změnou, že jsem skutečně dopadl na záda. Trochu mě to sice vyrazilo dech, ale ihned jsem zařadil a běžel dál.
 
 
Na konci jsem vždy pochopitelně zakousl s kotoulem. V Kralupech bylo pohodově, páníček se pořád cpal u super bufetu. Bylo tam spousta kámošů, třeba Krejg, který běžel nádherně druhý běh, byl tam i Huwee, italáček, který běžel tréninky a je vidět, že dělá pokroky. On je totiž hrozný závislák na paničce, takže se s ním musí rafinovaně. Domů jsme přijeli pozdě večer, páníček byl spokojen.



11.10.2008, Dostih, Mistrovství ČR, mistrovský, bodovací, Kolín, 280m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh,  1xfinále, disq.
Jo-Akim, 1xrozběh,  1xfinále, 1.místo, Mistr ČR mladých

Do Kolína jsme se těšily jak si zaběháme. To byl ale velký omyl. Akouš běžel s holkami Lolulou a Lilianou. Jenže problém je v tom, že holky by si spíše chtěli hrát. Lolula je hodně rychlá, ale na svou hravost doplatila „déčkem“ ve finále. Lilianka je pomalejší, takže ta si svým tempem doběhla oba běhy bez problémů, sice poslední, ale i to ji stačilo na mistrovský titul ve fenách. Akouš se nenechal rozhodit tím blbnutím a doběhl si v pohodě pro svůj druhý mistrovský titul. To já to měl horší. Běžel jsem s Harleyem a Haraldou. Po poslední zkušenosti s Harleyem, kdy se na mě „vydéčkoval“, jsem zrovna nadšený nebyl. V prvním běhu, okamžitě po startu, mě Harley úplně otočil. Rozhodčí byla daleko a páníček nežaloval, takže ho pustili do finále. Panička ale byla rozčilená, jakoby tušila věci příští. Ve finále jsem startoval z pětky a Harley z jedničky. Žádný problém neměl nastat. Po startu však Harley nepochopitelně přeběhl na moji pravou stranu a vzápětí zpátky nalevo. To mě totálně rozhodilo a sekl jsem po něm. Bohužel, tohle už rozhodčí viděla. Dostal jsem „déčko“ a bylo po ptákách. Páníček se zlobil a hlavně na sebe, mistrovský titul jsme jaksi darovali, protože to „déčko“ měl dostat v prvním běhu Harley.
Nejhorší na tom bylo to, že všechny běhy byly totálně pod psa. Pokud pes nemá zafixováno to, že je tam od toho, aby sledoval návnadu, tak by neměl běhat společné běhy. Výjimku potvrdila Haralda, která je opravdu bezproblémová a běhá velice čistě a rychle.



05.10.2008, Dostih, Boleslavský pohár, bodovací, Mladá Boleslav, 345m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh,  1xfinále, 1.místo
Jo-Akim měření kohoutkové výšky 37cm, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo mladých

Pro Akimka nastal jeden z důležitých dnů. Šel poprvé na měření. No, při jeho postavě, žádný problém. Tentokráte měřily přísné paní rozhodčí, Kupková a Sosnová za asistence paní Bejčkové. Akouš přišel svým suverénním krokem, paní Sosnová mu dala na kohoutek měrku, což ho mírně znervóznilo. Dopředu nemohl, tam stála paní Kupková, načež dozadu vycouval se zvednutou hlavou pod měrkou. S takovou výškovou rezervou nebylo co řešit. Při bonitaci bude tak na 36 cm, což si páníček vždy přál. Mít celkem rychle běhajícího prcka, to byl jeho sen.
 
Na měření a závod byla přihlášena také paní Baxová se svými pejsky. Holčičky se však rozháraly, takže nakonec si nechala pejsky změřit a vůbec neběhala. Abychom neběželi každý sám s Akimkem, tak páníček dohodl, že poběžíme závod mladých a dospěláků v jednom běhu. Pro někoho zbytečné riziko, pro nás žádný problém. Akimek potřebuje hlavně získávat zkušenosti. Musím konstatovat, že oba běhy mě to Akouš pěkně natřel. Ze začátku ještě sice neví co a jak, takže tam mu ještě stačím, ale ve druhé zatáčce za to vždy vezme a zmizí mě. Tentokrát jsem dobíhal Tak 5 až 10 metrů za ním. Do té zatáčky ale běžíme vždy nádherně bok po boku a hlavně čistě. Naše běhy se přítomným velice líbily. Běželi jsme oba s potěšením a to, že jsme byli zase oba ve své kategorii první z jednoho, to neřešíme. Nyní alespoň můžeme běžet dva pohromadě a to si neskutečně užíváme. Takové úžasně vyrovnané běhy, jako tentokrát předváděli vipeti, na to zatím nemáme. Ale třeba někdy…



27.09.2008, Coursing, CACIL, Mariánské Lázně, 700m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo

Po příjezdu do Mariánek jsme s páníčkem zjistili, že tentokrát klubovna s teplíčkem nebude a vše se bude odehrávat venku. Ještě štěstí, že počasí bylo docela přijatelné. Po ránu trochu zima, později na sluníčku teplo, ve stínu zase zima. Nepršelo a to bylo nejdůležitější.Psů bylo okolo padesáti. Tento závod je proslulý svou náročností, takže jeho absolvování je tak trochu i o odvaze. Já byl na těžkou trať natěšený. Musím konstatovat, že stavba trati, její náročnost a délka, předčila moje veškeré představy. Navíc součástí tratě byla i vysoká tráva. Poctivá délka 1200m u velkých psů a 700m u malých, spolu s kopcovitým terénem dala všem psům do těla. Velká část byla vůbec ráda, že se dopotácela do cíle.
Technicky bylo vše zabezpečeno velice kvalitně, včetně super navijáku z Německa, organizace běžela celkem v pohodě. Pro ME v coursingu 2009, které se zde má konat, je to velice příjemný poznatek. Moje běhy nebyly tentokráte podle představ mého páníčka, ostatním se líbily, bodů bylo také dost, ale páníček čekal více. Pro mě to ale bylo setkání s absolutně nejtěžší tratí, kterou jsem kdy běžel a tudíž dobrá zkušenost. Na rozdíl od většiny, fyzicky mě závod nevyčerpal. Závod končil v 18 hodin, takže domů jsme dorazili pozdě večer.



27.09.2008, Dostih, Mistrovství ČR, mistrovský, bodovací
Jo-Akim z Kopfsteinu,  1xrozběh,  1xfinále, 1.místo, Mistr ČR  mladých

Páníčkové se museli roztrhnout. To, aby si mistrovský dostihový závod konkuroval termínově s mezinárodním CACIL coursingem, to se může stát jenom v Česku. Je to však letitý problém, všichni řešení znají, pouze to nikdo neukočíruje. Panička se tudíž domluvila s Blankou Hnízdovou, která jí ochotně vzala do Kolína, protože páníček jel se mnou do Mariánek na coursing. Akouš jel na svůj první závod mladých.
Vedl si skutečně dobře. V prvním běhu byl sice druhý, ale ve finále si doběhl pro titul Mistra ČR na rok 2008 v mladých. Jako by se opičil po strejdovi Čikovi, který si doběhl taktéž pro svůj x-tý mistrovský titul. V jeho věku je to obdivuhodné, ostatní už jsou v psím důchodu a on takhle prohání mlaďochy. Akimek se musí ještě hodně učit, v roce ještě nemá tolik zkušeností a je to přece jenom ještě dorostenec. Ale i tak ti Akoušku blahopřeji k takovému nečekanému úspěchu.



21.09.2008, Dostih, trénink, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Do Lednice jsme se přesunuli za 3 hoďky. Čekali nás tam Faldíkovci. Čikoun běžel ten den závod Mistrovství Moravy. Moc mu to tentokrát nesedlo, byl až třetí. Vyhrála Haralda, druhá byla Chamsinka Tomovců z Bratislavy. Za Čikem tak skončila až Mamba. No nic, svět se nezbořil, je to přece už jenom starší pán, navíc se mě zdálo, že trochu lenošil a něco po ME nabral. Titul ve psech ale stejně dostal. V neděli sice nepršelo, ale byla dost zima. Dali jsme si 2x tréninkový běh. To už Čik běžel lépe. Akoušek chudák běžel po dvou dnech v boudičce. Byl sice rychlejší než já, ale ne o moc. Důležité je, že to byly čisté běhy. Prát se každopádně v běhu nechce.



20.09.2008, Coursing, Mistrovství Slezska, mistrovský, bodovací, Česká Ves u Jeseníku, 400m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh,  1.místo, Mistr Slezska

Počasí před odjezdem do Jeseníků hrozilo. Když jsme přijeli, opět takové Švýcarsko v malém. Drobně, ale vytrvale pršelo. To, že se závod vůbec konal bylo pouze díky obětavosti pořadatelů, kteří si koledovali o nějakou tu pořádnou rýmu. Trať se minimalizovala, tahalo se ručně, protože na rozmoklém povrchu by nic neprojelo. Zkušení psi neměli šanci nic moc ukázat, takže tentokrát měli šanci i ti méně zkušení. No lepší alespoň něco, než jet domů bez běhání. Dostal jsem do běhu kámošku Čikinu, se kterou už jsem jednou běžel. Na jednoduché, krátké trati se dvěma pravoúhlými zatáčkami nám to běželo nádherně.
 
Na obranu pořadatelů, to kvůli počasí a i bezpečnosti ani jinak nešlo postavit. Dostali jsme i stejně bodů. Byl to druhý nejvyšší počet ze všech psů. Ještě jeden nebo dva psi měli shodný počet. V chrtech to bylo ze stejným počtem na druhé místo, první bral vipet za lepší umělecký dojem. Mezi běhy jsme byly v salónu na ranči Orel. Páníčkové si papkali a my jenom koukali. Kus žvance po závodě to moc nespravilo.



14.09.2008, Dostih, Podzimní derby, bodovací , Mladá Boleslav, 345m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 3xlicenční běh, licenci splnil, 1 den po dovršení 1 roku
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 2.místo

Tak je to tady. Akoušek první možný den pro splnění licence, tuto bez problému splnil. A to se všemi maximálními náležitostmi. S číslem, košíkem na čumáku a dvěma sparingy. Jedním byl pochopitelně tatínek Dízik a druhým Haralda. Navíc běhy uskutečnil v závodě. Oba byli jako přes kopírák. Haralda je hodně rychlá, takže si okamžitě po první zatáčce udělala větší náskok. Akimek běžel podruhé běhy s košíkem, Dízik ten bez košíku ani ránu. Uvidíme, jak na tom Akouš bude rychlostně po zimě, kdy trochu dospěje. Mezi běhy si ještě střihl jeden sólo běh. S třemi běhy se popral dobře i když ho to pochopitelně unavilo. Akimku, blahopřeji ti k absolutnímu rychlostnímu rekordu ve splnění licence. Rychleji to již nejde, maximálně tě někdo může vyrovnat. Proti tvému výkonu je mé celkové druhé místo v závodě slabý odvárek. Takže příští závod už poběží Akoušek v kategorii mladých. Nebude třeba nejrychlejší, ale co bychom chtěli ve 12-ti měsících. Super zjištění je to, že se zatím zdá, že by neměl mít problém běhat čistě s jinými pesanama. Základ k takovému výkonu jsme museli ale vyzvořit již doma. V rámci klidu zůstala naše zpěvačka Kejzinka opět u tety Jiřky. Ono to její kvílení by ke klidu nevedlo.
 



06-07.09.2008, Dostih, Mistrovství Evropy, CACIL, Versoix (CH), 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xsemifinále

Na Mistrovství Evropy do Švýcar jsme se těšili i když já jsem tam jel se pouze účastnit CACILového závodu, abych splnil kritéria k zařazení do pracovní třídy. Já přemýšlivý coursinkář přeci jenom na ty šílené dostiháky nemám. Akouš jel na čumendu. Doufám, že příští rok bude lepší než já. Cestovali jsme společně s Lačňákovci jejich Sprinterem s připojeným karavanem. Jeli s námi ještě Faldíkovci. Cesta přes noc utíkala, zejména když si páníčkové načali láhev slivovice. My, pejskové, jsme v klídku spali v boudičkách vzadu v autě. Předpověď počasí nevěstila nic dobrého, což se začalo potvrzovat okamžitě po příjezdu na místo. V pátek to ještě pršelo normálně, v sobotu už to byl celý den přívalový déšť. Vzhledem k podmáčeným loukám byly vyčleněny náhradní prostory pro kempování, kde nebylo nic. Takže nejenom my se chodili venčit na déšť i páníčkové museli vystavit vodě svá pozadí.
Navíc na dráhu to bylo kilometr daleko a ještě po dosti rušné silnici. Nejhorší den byla sobota a to jsme běželi my, italáci. To, jestli si někdo myslel, že to bude problém tak to byla veliká mýlka. Jeden z nás sice nedokončil, já obvykle byl na chvostu, ale přesto jsem byl hrdý na to, že jsme ukázali všem, jací jsme tvrďáci. Ostatní plemena takto otužilá nebyla. Jeden rozběh, semifinále a měl jsem klid. To Čikoun, v sedmi letech si střihnul ve finále 4.místo a ukázal mlaďochům, že ještě není na odpis. V pátek ve stanu a v sobotu už jsme byli u Lačňákovců v karavanu. Deprese z všudypřítomného bláta a potoků vody zaháněli páníčkové slivovičkou a my s Akoušem spánkem v boudičce. Neděle se trochu vyčasila, sem tam sprchlo. Naše totálně promočené kožíšky to moc nevysušilo. V neděli bylo běhání už lepší, dráha byla dobře odvodněna, takže kaluže vody zmizely. Konečně se zadařilo vipetářům, Caesar Lačňákovců doběhl třetí, fena greye pana Plačka skončila druhá. Když k tomu připočteme i solidní umístění našich „bratov Slovákov“ se kterými jsme vždy na těchto akcích pospolití, tak to zase nebylo tak špatné. Domů jsme se vraceli v pondělí, mokří, vymrzlí. Páníčkové si odškrtli jeden CACIL závod pro zařazení do pracovky a já byl rád, že Akouš je tvrďák po mě a nevadí mu ani takové extrémy. Mezi naše celoroční sny o žrádle se přidal i sen o naší teplé postýlce v domečku.



Druhá sjezdovka za sebou. Trať byla sice náročná, ale krátká. Navíc start a cíl byly posunuty asi o 50 metrů od sebe směrem do kopce, takže tak trochu závodili i páníčkové.
Můj první běh mě tradičně táhli pomaleji, takže jsem třapec zakousl dvě kladky před cílem. Když přiběhl páníček, měl opět velkou práci mě třapec vytáhnout z tlamy. Po prvním kole jsem byl druhý ze všech za jednou slečnou vipetkou. Měla nespornou výhodu, že běžela ve dvou. Samotnému se běhá trochu hůře. Druhý běh jsme proběhl s tradičním štěkáním a byl jsem před vipetkou o bod lepší. Celkově to bylo v součtu ale o bod méně, takže z toho bylo druhé místo v chrtech i ve všech psech. Jinak závod byl pěkně zorganizován, v hezkém prostředí. Škoda té délky, ale ono by to bylo pro většinu psů hodně těžké, takže to jinak nešlo. Akoušek si dal jeden 100 metrový rovný výběh do svahu sjezdovky. Šel jako střela, nahoře perfektně zakousl a zasloužil si mnoho chvály od přítomných diváků. Zpátky ho páníček přivolal, aby nemusel za ním funět nahoru a on ten šílenec to vzal stejně rychle dolů. Už jsem ho viděl v kotrmelcích, ale kupodivu, štěstí přeje odvážným, to seběhl precizně a ještě skočil třímetrový skok plavmo do páníčkovy náruče. Za to mu přítomní zatleskali. Domů jsme přijeli pozdě večer včetně Kejzule, kterou jsme tentokráte nezapomněli vyzvednout u tety Jiřky.



30.08.2008, Dostih, trénink, Kolín, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xspolečný běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xspolečný běh

Naše panička odjela na babskou dovču, takže na trénink jsme odjeli sami s páníčkem. Akimka čekala významná zkouška. Kejzule šla opět k tetě Jiřce, což ona má ráda. První běh jsme si dali společný s Akoušem. Akimka dal páníček až ze šestého boxu, ale to mu vůbec nebránilo, aby mě předběhl. Potěšující bylo to, že běžel naprosto čistě a zajímal ho pouze třapec.
Druhý běh dostal od páníčka košík na čumu a šups do boxů. Než stačil jakkoliv zareagovat, boxy se otevřely a třapec začal prchat. A divná věc na čumáku sice Akouše trochu zpomalila, ale stejně mě v cíli předběhl a opět krásně čistě. Za čtrnáct dnů už to bude naostro. V Boleslavi páníček chce dát Akouše na licenční běhy. Určitě budeme ještě trochu trénovat a myslím, že by to mohlo být dobré. Moc bych to Akouškovi přál, aby jeden den po svých prvních narozeninách splnil licenční běhy. V Kolíně jsme přespali a brzy ráno jsme vyrazili do Litomyšle na coursing.



24.08.2008, Coursing, Mistrovství Čech, mistrovský, Svojanov u Moravské Třebové, 500m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo, 1.místo chrti, Mistr Čech

Ráno jsme otevřeli oko už ve Svojanově. Zatímco jsme všichni spali, páníček přejel z Lednice do Svojanova. Když jsem viděl trať, která byla postavena na dolním konci sjezdovky, byl jsem radostí bez sebe. Nádherně těžká trať, konečně něco pro mě. Dokonce i moje oblíbená vysoká tráva tam byla. Výběhy střídaly seběhy, náročné zatáčky, opravdu super. Začátek se zdržel, protože motorka, která byla nachystaná tahat, zkrátka ten kopec nevyjela. Muselo se zajistit enduro s motokrosařem a potom už to bylo dobré. Trať se ukázala skutečně nad síly některých psů, takže v druhém kole vypustili trávu a trasu zkrátili. Já oba běhy zaběhl naprosto excelentně, celou trasu jsem tomu třapatcí hlasitě nadával a potom jsem ho krutě pokousal. V prvním kole to bylo za 90 bodů, což měli ještě dva psi a v druhém kole jsem ještě 2 body přidal, což neměl nikdo.
 
 
První v chrtech, první z 80 psů. Z posledních tří coursingů, tři celková vítězství, to je věc. Až mě mrzí, že jednou ta série musí skončit. Ale co, hlavně že jsem páníčkům mohl trošku vrátit to, co oni pro nás pejsky dělají. Domů jsme dorazili až o půlnoci.



23.08.2008, Dostih, Letní pohár, CACIL, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xsólo běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xsólo běh

Po výjimečně volném víkendu celá naše smečka vyrazila do Lednice. Jeli jsme již v pátek aby snad páníčkové nezmeškali nějaký ten mejdan. Čikoun se svojí smečkou dorazil také, takže jsme si poštěkali co je nového. Počasí bylo příjemné. Šli jsme brzy spát, páníčkové ale ne. Ani nevím, kdy dorazili. Jakožto členové lednického klubu museli plnit členské povinnosti, které spočívali v tlachání a popíjení. V sobotu to bylo už o něčem jiném. Panička pomáhala v kantýně a Čikounův páneček zase na startu. Běželi jsme jenom sólíčka, protože jsme se nechtěli vydéčkovat před Mistrovstvím Evropy kam jedeme za dva týdny. Závod musel běžet sám pouze Harley, který mě minule tak v Kolíně zlobil. My běželi dvakrát ve třech, Čikoun, Akouš a já. Při startech páníček schválně dal Akouše až do šestky, Čik šel do čtyřky a já do dvojky. To aby se Akouš učil taktice. Tentokrát Akoušovi nešli moc starty, navíc ve třech běžel poprvé a navíc ještě se mnou, který mu doma sloužím jako okusovátko. Po startu šel do čela vždy Čik, potom já. Akouš mě však v druhé zatáčce vždy vnějškem předběhl. Běhá mu to zkrátka rychleji. Páníčkové byly velice natěšení, neboť se nepotvrdily jejich obavy z toho, že by si chtěl Akouš se mnou hrát. Jakmile má třapec, je v transu. A to je skvělé.
Čikoun si dal ještě potom ještě jedno sólo, já už ne, protože druhý den mě čekal coursingový závod. Příjemný den skončil, my odpočívali a páníčkové se šli opět družit.



10.08.2008, Coursing, Grand Prix Bratislava (SK), CACIL, CACT, 600m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo, celkový vítěz GP Bratislava

Z Rudné jsme si přejeli do Bratislavy, kde jsme přespali na dráze. Neděle začala sluníčkem, my však měli autíčko pěkně ve stínu pod stromy. Přihlášeno bylo více jak 60 chrtů. Konečně jsem dostal soupeře italáka. Vlastně soupeřku, byla to fenečka paní Mrázové, taková malinká, byla po úrazu předních nožiček, avšak její chuť běhat a srdíčko bojovníka bylo obrovské. Rychlostně mě sice nestačila, ale běhala nádherně. Oba běhy jsme předvedli nádherné. Ve druhém běhu Ellen předvedla kotrmelec, ale jakmile se trochu oklepala, sběhla si k cíli, kde si na třapec počkala. Mrška, byla chytrá. Maďarský rozhodčí jí za tuto akčnost dal svou zvláštní cenu, protože fakt to vypadalo chytře. Body pochopitelně ztratila, ale co, o bodech to vždycky není. Nádherně ten den běhali velcí psi. I když trať bych měl zase raději delší, postavena byla tak, že byla krásně plynulá.
Rozhodčí byli po Švédsku balzámem na duši. Vůbec se ve svých hodnoceních výrazně nelišili. Organizačně byla akce zajištěna výborně a jsem rád, že jsem nevyslyšel ty skeptiky, kteří po loňském nepovedeném závodě letos nejeli. Vyhrál jsem v italácích, ale vyhrál jsem i celou Grand Prix Bratislava 2008 s nejvyšším počtem bodů 389. Takový úspěšný víkend, kdy italák to nandá všem se asi nebude jen tak opakovat. Páníčkové byli rádi a my pejskové jsme byli zase rádi, že jim jejich bezmeznou péči můžeme alespoň takto trochu vrátit. Až na to budeme s Akimkem dva bude to ještě lepší.



09.08.2008, Coursing, Mistrovství Moravy, mistrovský, CACT, bodovací, Rudná pod Pradědem, 500m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo, Mistr Moravy

První mezi všemi chrty, první až druhý mezi všemi zúčastněnými psy. Tentokrát Rudná byla organizačně na jedničku. Výborný nápad bylo parkování na louce vedle trati. Všichni jsme se krásně družili, byl kontakt s pořadateli a na trať to bylo blízko. Trať byla super postavená, pro nás by byla lepší delší, ale vzhledem k ostatním to bylo optimální. Součástí byly tři překážky, příkop, kláda, lavice. Navíc uprostřed byl vysoký násep z kterého rozhodovali rozhodčí. Psi vlastně neměli šanci vidět celou trať. Kladky byly moc pěkně rozmístěny tak, aby se běželo plynule. Hodnotil se hlavně přechod přes překážky a potom teprve to ostatní. To bylo špatné pro chronické nadbíhače, neboť nepřekonání překážky znamenalo okamžitě body dolů. Já jsem si to rozdal opět s Krejgem chocholáčem. První běh jsme si to krásně rozdávali a porazil jsem ho pouze o bodík. Druhý běh se běžel obráceně, po první kladce jsem šlápnul do nějaké díry a předvedl jsem jednoduchého Dízouna, ale na délku. Salto bylo dokonalé, dopadl jsem na nohy a byla to pecka. Trochu se mě rozjely nožky, ale mazal jsem okamžitě dále.
 
 
Krejg potom nevysvětlitelně uhnul mimo trasu, já už v pohodě doběhl a zakousl opět se saltem. Ještě navíc jsem si oba běhy poštěkával. Hodnocení jsem měl vysoké a nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. Byl jsem nejlepší ze všech. Pořadatelé si zaslouží absolutorium, neboť udělali zatím nejlepší závod, na kterém jsem u MSC byl.



02.-05.08.2008, Návštěva Čikounovy smečky,  Jílové

Když jsme dorazili všichni domů, ubytovali páníčkové Faldíkovi do pracovny. Táno s Čikem měli boudičky pod běhacím pásem. Ten den už jsme nikam nešli, my pejskové jsme byli unaveni, takže jsme si zalezli a páníčkové si povídali při dobrém vínečku. Druhý den páníčkové ukázali Faldíkovým nejdříve město z rozhledny na Pastýřské stěně, potom jsme šli na zámek a do Růžové zahrady a skončili zase na pivku v zahradní terásce. My to všechno známe, protože jsme tady bydleli, ale Faldíkům se to moc líbilo, zejména ty kopce. No, pokud si koupíte v Děčíně kolo, tak si strháte žíly. Potom jsme se vrátili na pozdní oběd, po obědě jsme si všichni pospinkali a potom jsme odjeli na rozhlednu na Děčínském Sněžníku. Tam se musí pěšky cca 2,5 km, takže to byla super podvečerní procházka. V pondělí šla panička do práce, takže jsme s ní měli sraz v jednu hodinu. Jeli jsme do Tiských skal, kde jsme mezi skalami chodili tři hoďky. To bylo pro nás pejsky úplně něco nového. Bylo to super a všichni jsme si to užili. Večer jsme padli za vlast, pochopitelně kromě páníčků, kteří klábosili do půlnoci. Ráno už Faldíkovci začali balit a chystali se na cestu domů. Po obědě potom vyrazili.
 
Bylo nás v baráčku pět pejsků a vůbec nebyl žádný problém. Dokonce zdrženlivý Táník si hrál s Akimkem. Bylo to fajn a už se všichni těšíme, až si to budeme moci někdy zopakovat.



02.08.2008, Dostih, Mistrovství Čech, mistrovský, Kolín, 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 2.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Po unavujícím cestování do a ze Švédska jsme jeli pouze do Kolína. V Kolíně se páníčkové nakvartýrovali k páníčkům Simbika na zahrádku. Byl tam i Čikoun se svojí smečkou. On, Táno i jejich páníčkové totiž po závodě jeli k nám na návštěvu. Bez problémů jsme si běhali po zahradě. Když na nás přišla řada, šli jsme si zaběhnout. První šel Simbik na sólíčko. Byl pořádně nabuzený, ale vydrželo mu to zase pouze do druhé zatáčky. Potom předvedl svůj obvyklý návrat proti času. Je to darebák, ale páníčkové mu připravují velké překvapení. Dostane malého brášku, také Bugsíka, takže mu bude moci alespoň předávat zkušenosti. Akimek si zaběhl sám sólíčko, běžel pěkně, bez problémů. Do závodu jsme nastoupili ve třech, já, Čikoun a Harley. Oba jsou rychlejší, takže jasné třetí místo. Když jsme vyběhli, Harley začal blbnout a chtěl si hrát. Pochopitelně si vybral mě. Od první zatáčky do konce mě pořád pošťuchoval. Sice mě na cílové čáře také vytekly nervy a vysvětlil jsem mu, že se mě to nelíbí, ale rozhodnutí rozhodčích bylo spravedlivé a dostal déčko. Nevím, proč ho najednou vůbec nezajímala návnada, když jsem ho viděl posledně běhat, tak běžel bez problémů.
 
Před přestávkou si Akimek střihl společný běh s Čikounem, běžel zase velice pěkně a páníček konstatoval, že začne pracovat na jeho fyzičce. Bude už mít 11 měsíců, takže aby byl na závěr roku připraven běhat za mladé. Potom jsem si zaběhl finále s Čikounem a jelo se domů.



Do Švédska jsme odjížděli s netrpělivostí a nadějí, že konečně zúročím své zkušenosti. Cesta byla bez problémů, trajekt jsme přežili bez nevolnosti. Navigace nás dovedla přesně na místo kempu ve tři odpoledne. Naše česká výprava se tím zkompletovala. Jeden grey a jeden italák. Akimek byl pouze na čumendu. Po klidné pohodové noci, začaly v sobotní běhy. Šotek-grey Evy Dufkové běžel nejprve trať 2 a odpoledne potom trať 1. Běžel spolu s obhájcem titulu z Ruska a kluci běželi opravdu absolutně vyrovnané běhy. Trať 2 byla jako cvičná louka, náročnost žádná. Na této trati byli severští rozhodčí a ti měli skutečně svérázný výklad pravidel rozhodování. Jeden grey po první zatáčce ztratil návnadu, ani jí nedohledal a nakonec dostal více bodů, než ti, kteří absolvovali celou trať. Zejména švédští rozhodčí se stali černou můrou spravedlivosti. Trať 1 byla už náročnější, ale zase dosti krátká. Na večerním vyhlášení Šotek bral třetí místo, titul obhájil opět Rus. Co jsme ale museli překousnout, bylo druhé místo za praktický nedoběh.
Druhý den nás postihla nervozita. Běželi jsme nejdříve trať 1. Italáků bylo 11 a jaksi náhodou na mě zbyl opět běh bez soupeře. Žádné losování. To ale nevěděli, že já s tím nemám problém. Běžel jsem poslední a proběhl jsem to naprosto precizně a jako jediný jsem si cestou poštěkával. Dostal jsem objektivní hodnocení a bylo z toho 2. místo před druhým odpoledním během. Odpoledne jsme nastupovali na zkrácené trati 2. Italáci začínali první s druhým. Opět jsem to proběhl dobře, navíc jsem zakousl tak, že mě to nemohli z tlamy vůbec vyndat. Byla spokojenost. Navíc několik psů návnadu ztratilo, dokonce v jednom běhu oba dva. Na tak rovné trati to je i kus umění. Viděli jsme to tak do třetího místa. Nakonec z toho bylo páté místo, kvůli švédskému rozhodčímu, který se se svými kolegy v mém případě rozešel o 20 bodů při hodnocení a navíc mě hodnotil o 6 bodů méně než psa, který po první zatáčce ztratil návnadu a zjisti jí až po poslední kladce, kam mu mezi tím dojela. Páníčkové z toho byli absolutně rozčarováni, přestože i 5. místo je skvělý úspěch. Rozhodčí tohoto typu jsou ostudou takové prestižní akce. Páníčkům konečně došlo, proč rozhodovali převážně seveřané a nebyl zájem o rozhodčí z jiných zemí.
 
Přesto jsme zanechali pěkný dojem, náš Akimek se strašně líbil a už se tam na příští rok rýsují potencionální nevěsty. Naši jsme si nové přátelé ze Švédska, Norska, Finska Holandska a Německa. Na ně se zlobit nemůžeme. Domů jsme odjížděli s rozporuplnými pocity. Příští rok naschle v Čechách.



20.07.2008, Dostih, trénink, Kolín, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Odpočinek? Co to je? Maximálně Kejzule. Ta skončila u tety Jiřky a my si jeli potrénovat do Kolína. Před odjezdem do Švédska na ME v coursingu, se tento trénink nedal vynechat. Italáků nás bylo v Kolíně hodně, panička chovatelka Baxová tam měla své mladé naděje. Protože jí pejskové hezky běhali, je to příjemné pro budoucnost. Páníček nám dal nejdříve každému s Akimkem zvlášť sólíčko. Po době lenošení, nás oba běhání neskutečně bavilo a páníček byl velice spokojen.
 
Druhý běh nám dal páníček jako společný. Akouš mi dal ihned po startu 5 metrů, ale v zatáčce zakopl a zase 5 metrů ztratil. No a co myslíte? Do cíle mě ještě stáhnul a doběhl 3 metry přede mnou. A to ještě cíleně netrénuje. Vypadá to, že bude běhat dobře. Jenom aby mu to vydrželo. Ale mě stejně baví více coursing.



19.07.2008, Výstava, NV Mladá Boleslav, CAC
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída mladých, V1, CAJC
Za 5 týdnů splnil podmínky pro udělení Český Junior Champión

Páníček to načasoval skvěle. Do Boleslavi jsme dorazili v 7 hodin ráno, přestože jsme si po cestě i pospali v autíčkové postýlce. Copak my, my měli s Kejzulí volno, ale Akimek musel absolvovat výstavu. Chrtíků sice nebylo hodně, ale pochopitelně třída mladých byla opět se skvělým soupeřem. Tedy nic zadarmo. První šel Kewinek Harantových v dorostu a tradičně se skvěle předvedl. Po něm šel Akimek s Leonkem Bugsy, což byl skutečně silný soupeř. Akimka předváděla teta Rejnartová, protože páníček neměl sebou pořádné oblečení. Z dovolené jsme přijeli jako na motýly. Jeho hyperaktivita byla na maximální úrovni, přestože se ho páníček snažil před výstavou unavit chůzí a ještě navíc dostal nažrat. Jakmile však vkročil do kruhu a viděl, že je sledován diváky, tak přepnul a začal své předváděcí fintičky. Leónkovi se nějak předvádění zrovna moc nezamlouvalo, takže Akimek dostal CAJCíka a po 5 týdnech splnil podmínky pro udělení Český Junior Champión, což je jako z říše snů.
 
Takže nyní se bude moci soustředit pouze na běhání, protože v mladých, páníčkové už nic výstavního neplánují. BOBíka získal Aeronek paní Kubešové, který byl nervní a nechtěl se s námi vůbec kamarádit. V odpoledních soutěžích nejdříve fantasticky zabojoval Kewinek, který byl třetí. Do mladých nastoupilo do kruhu 37 psů a tady nebyla vůbec šance. Do užšího výběru výlučně postoupila lovecká plemena. Je to zkrátka srdeční záležitost rozhodčího. Ale na druhou stranu, rozhodnout se mezi tolika vítězi je vždy složité. Domů jsme přijeli v podvečer, unavení ale šťastní.



11.07.-18.07.2008, Dovolená, Podgora,  Chorvatsko CRO
Dio Diesel Bugsy, JoaAkim z Kopfsteinu, Casey Fi-It a páníčci

Dovolená? Jak pro koho. Páníček konstatoval, že Akimek musí mít to stejné, co bylo dopřáno nejdříve Kejzince, potom Kejzince a mě. Koupáníčko v moři.
 
Cesta byla dlouhá a překvapila Kejzule, která se chovala skutečně perfektně. V poledne jsme dorazili do malé vesničky Bratuš, na Makarském pobřeží. Apartmán byl objednán již v únoru, úroveň asi jako na chmelové brigádě. Jediné co souhlasilo bylo asi 30 metrů k moři, kromě jedné maličkosti, posledních 10 metrů bylo z kolmého srázu, který se musel asi 200 metrů obcházet. Domácím se náš počet nelíbil, což nám dali okamžitě najevo, přestože jim to bylo při objednávce sděleno. No, to bylo něco pro páníčka. V tom chytly saze a okamžitě začal opět balit. Telefonicky jsme si objednali místo v karavanu v kempu v Podgoře. Večer už jsme měli svoje postýlky, pelíšky na terásce v ohrádce a konečně plné bříško. Koupáníčko v moři bylo skvělé a Akimek opět projevil svojí suverenitu. On ten blázen do té vody lezl úplně natěšený a sám, vlny nevlny.
 
Před sluníčkem nás chránil velký slunečník, své pelíšky jsme měli pěkně ve stínu. V poledne jsme vždy s páníčkem chodili do kempu. Protože jsme měli karavan celý den ve stínu, včetně našeho autíčka, bylo polední společné pospinkání s páníčkem velice příjemné. V podvečer jsme se vždy ještě vykoupali a se zapadajícím sluníčkem jsme si šli nacpat bříška. Po osmi dnech, v pátek odpoledne nás čekala opět cesta zpět, tak, abychom stihli Akimkovu sobotní výstavu v Boleslavi. No, co by jste řekli o našich páníčkách. Jsou to blázni, co?



06.07.2008, Coursing, O českou korunu, ADP, Chlumec n/C, 500m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1. místo

Do Chlumce jsme přijeli na osmou ráno. Bylo dost času, tradičně příjemně posekaná louka, hezké počasí. Měl jsem z loňska co obhajovat. Dostal jsem totiž loni, jako jeden ze dvou psů, v jednom kole absolutní počet 30 bodů. První kolo jsem šel sedmý a trať mi byla ušitá na míru. Krásně plynulá, s terénními překážkami a chrtíma zatáčkami. Proběhl jsem ji, poštěkal si a zakousl s tradičním dvojitým Dízounem (kotrmelec). Sklidil jsem potlesk na otevřené scéně. Tentokrát bodovali dva rozhodčí (max. 30 bodů každý) a 57 bodů, byl slibný začátek. Po prvním kole, kromě vipetí kámošky Lucinky, paní Stohanzlové, nikdo více neměl.
Druhé kolo bylo také skvěle postaveno a bavilo mě ještě více. Výsledek 60 bodů ze 60-ti možných netřeba komentovat. Protože se Lucinka po mě opičila, dosáhla stejného výsledku, takže z cca 60-ti psů jsme si první místo podělili s celkovým součtem 117 bodů ze 120-ti možných. Třetí místo bylo za 113 bodů, takže rozdíl byl dost veliký. Páníček byl blahem bez sebe. Byl to ještě větší úspěch než loni, protože aby se takto sešli dva rozhodčí, to už musí být. Jinak závod byl moc pěkný a velký dík patří pořadatelům A.D.P.



05.07.2008, Dostih, trénink, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Do Lednice jsme vyrazili už v pátek odpoledne a tradičně bez Kejzule. Ta byla opět dána na hlídání. Ono by to už na ní bylo příliš dlouhé. Cesta byla v pohodě, stavili jsme se v Mekáči a zobli jsme si také kousek hamburgru. Už vím, proč jsou ti Američané tak tlustí. Je to ňamka.
 
Večer byla ještě grilovačka u ohně a šlo se spát. Ráno nás probralo azuro na obloze. Šli jsme se projít s páníčkama Čikouna a skončilo to , jak jinak, poledním pivkem. Páníček měl na klíně Akouše, který zase hýřil hyperaktivitou. V jeden okamžik praštil packou do půllitru a vylil ho přesně páníčkovi do klína. Páníček to přijal s naprostým klidem, protože náš Akouš může všechno. Odpoledne začalo běhání. Nejprve jsme šli ve čtyřech z Čikem, Haraldou a Chamsinou. I holky mě předběhly, no ale přece si nestrhám žíly, když druhý den běžím coursing. Akouš šel kolečko sám a běžel opravdu nádherně. Kdeže byl minulý týden, kdy ho únava zmohla a nechtělo se mu běhat. Na něho se opravdu krásně kouká. Je třeba ale být ve střehu, aby nám ho nesezobl nějaký jestřáb. Druhý běh páníček vymyslel pro Akouše křest ohněm. Postavili ho do běhu s Čikounem. On, přidrzlo, běžel jako starý mazák, dostal sice deset metrů, ale na jeho 9,5 měsíce je to výkon. No, kdyby měl ještě tak tu moji zkušenost a spolehlivost, tak by to bylo super. Já potom šel ještě s holkami. Haralda měla souboj s košíkem, takže jsem doběhl za Chamsinou, která bude běhat velmi dobře. Večer jsme ještě poseděli, v půlnoci se ještě údajně konala rovinka páníčků, ale to já už spokojeně pochrupkával. Páníček ráno nijak svůj výkon nekomentoval, takže si myslím, že to nebylo také moc slavné.



29.06.2008, Dostih, trénink, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Ráno nás vzbudil strejda Sluníčko svými protivně hřejivými paprsky. Úplně nás to vyhnalo z postýlky. Páníček nás vyvenčil a začal řešit chládek. Zajel pod strom a postavil slunečník. Nic více se nedalo dělat. Na trénink se sjelo pomalu více chrtů, než na závod. Přijeli i naši slovenští přátelé, Kocincovi s Brunkem a Tomovi s Chamsinkou. Byla tam i paní s pěkným pejskem od Cantante. Je to sice výstavák, ale fandím jim, že svého pejska chtějí rozběhat. Pejsek si dal rovinku vedle boxu, střapec sledoval, ale ještě bude muset potrénovat, aby pochopil, že to není hra nýbrž lov. Páníček konstatoval, že tento pejsek se dá rozběhat. Brunko si dal nejprve běh ze zatáčky, ten byl velice dobrý. Potom to zkusil se mnou na celé kolo. Byl to pokus a tak i dopadl. Když jsme se mu s návnadou vzdálili, zabalil to a vrátil se k paničce. Mám ho kluka rád a chtěl bych, aby s námi běhal. Bude muset ještě letošní rok do omrzení trénovat. Ještě, že má paničku, která také nic nevzdává, jako můj páníček. Takže Brunko, jestli do příštího roku nezačneš běhat, tak to máš u mě rozlitý. Chamsinka se projevila skvěle. Nejdříve si dala rovinku z boxu a potom i kolečko z boxu. Páníčkové se dohodli, že příští týden potrénujeme spolu. Zdá se, že bude rychlejší, ale to mě nevadí. Dostihy dělám stejně jenom kvůli páníčkům, mě baví více coursing. Akimek běžel 2x kolečko, ale byl natolik unaven, že se párkrát vrátil, takže to dopadlo tak, že nejprve panička a potom páníček si dali kolečko a Akouš s jeho móresy uběhl skoro dvojnásobnou vzdálenost. Srandičky, na to ho užije. Ale má na to právo, vzhledem k jeho věku otestovali páníčkové alespoň jeho odolnost. On od toho pátku měl chudinka v hlavě tolik prožitků, že zkrátka už mu nic nebralo. Po tomto víkendu budeme odpočívat asi jako greyové. Celý týden bude válendo.
 



28.06.2008, Dostih, Lednický zajíc, bodovací, Kolín, 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh,  1xfinále , 1xtrénink, 2.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 1xtréninkový běh

Cesta do Lednice, s naší zpěvačkou Kejzinkou, překvapivě proběhla v klidu. Asi se nestačila pořádně vzbudit a už jsme tam byli. Čekal tam na nás Čikoun se svým páníčkem. Přihlášeni jsme byli zase jenom dva. Poslední dobou jsem nějak línější, takže moje běhy opět přiváděly páníčka k šílenství. On nechápe, že já běhám pro radost a ne pro to, abych si strhal žíly. Zase jsem byl druhý, jak jinak.
 
Po závodě jsme si zajeli pro Akouše do Brna na výstavu, abychom se obratem vrátili do Lednice. Tam jsme si v podvečer dali každý jedno kolečko. Akim už toho měl plné zuby, ale musí si zkrátka zvykat na únavu a náročnost. Vždyť jsme hlavně chrti a ne nějací manekýni. Když přišla paní „noc“ byli jsme rádi a spokojeně jsme zavřeli klapky. Páníčkové seděli a klábosili s „Ledničáky“, vlastně ani ne, oni slavili své přijetí do klubu „Ledničáků“. Dostali nabídku, která se neodmítá. Vyplnili přihlášku, zaplatili příspěvek a stali se společníky báječných lidiček, kteří propadli dostihům a jejich organizaci.



28.06.2008, Výstava, MV Brno, CACIB
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída mladých, V1, CAJC

Výstava v Brně kolidovala opět s bodovačkou v Lednici. Proto Akouš byl v pátek večer dopraven k tetě Rejnartové, která ho odvystavovala. Rozhodoval rozhodčí z Rumunska a co mám zprávy, tak nás italáčky rozhodovat opravdu uměl. Zase třída mladých byla nejobsazenější. Jakkoliv může být Akouš srovnatelný s ostatními mladými pejsky, tak pohybově je zkrátka perfektní po mně. Svojí sebevědomostí si získal rozhodčího, který mu dal CAJCíka. V rozmezí dvou týdnů po dovršení věku do mladých je to nářez. Konkurence na BOBa byla ještě nad jeho možnosti, ale bojoval co mohl. Ještě šel do závěreček mladých, ale tam si také bude muset ještě počkat, neboť v konkurenci daleko starších a vyspělejších pejsků je jeho mládí handicapem. Ale zadarmo se nedal. Páníčkové si pro něho zajeli po závodě v Lednici, kam se zase vraceli přespat, abychom mohli druhý den potrénovat.
 
 
Aby si Akouš protáhl svaly, tak mu ještě dali jedno kolečko z boxů. Proběhl to sice s malým zpomalením, ale bylo toho na něho skutečně už moc. Co by jste chtěli v devíti a půl měsících.



22.06.2008, Dostih, Velká cena, bodovací, Mladá Boleslav, 345m
Jo-Akim,  2xsólo běh
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo

Do Boleslavi jsme vyrazili v plném počtu i s naší zpěvačkou Kejzinkou. Já dělal v jedné boudičce s Akimkem posluchače a Kejzinka v druhé boudičce polovinu cesty zpívala. Počasí bylo vedrovaté, na běhání nic moc. Protože paní Baxová nestačila přijet z výstavy v Polsku, tak na běhání jsme zbyli jenom tři. Nejvíce ta atmosféra závodu dostala Akouše. Při pohledu na dráhu a vše související, kvičel jako podsvinče a měl neustále snahu se utrhnout. Já byl také natěšený, ale přece ze sebe nebudu dělat šaška. Malé boxy běhaly až ke konci, takže nás páníček strčil odpočívat do chládku do boudiček. První běh mě strašně bavil, běžel jsem rychle, ale tradičně mě nezměřili. Po mě šla Haralda, která běhá strašně rychle. Zaběhla 30,5 což je vynikající čas. O to více byli páníčkové zvědavi na Akouše, který šel poprvé z boxu. Vyvalený byl, v boxu se sice otočil, ale jakmile zaregistroval třapatce, vyrazil a běžel nádherně. Hlavně v závěru se suprově uvolnil. Zaběhl čas o kterém mě se může zdát 31,8 a krásně zakousl. No, v devíti měsících to je velice nadějné. Ve druhém běhu se většina časů zhoršila, neboť bylo opravdu velké horko. Mě konečně změřili za 32,2. Haralda měla 31,5. Byl jsem zvědavý, jak na tom bude Akouš fyzicky, protože zatím kondici nesmí trénovat vzhledem k jeho věku. Jako mazák vyběhl z boxu, sice trochu váhavě, no a na konci to měl zase jako přes kopírák za 31,8.
 
Je to kluk šikovná, něco by z něho mohlo být. Uvidíme na příštím závodu, koncem týdne v Lednici. Už se těším, čím nás zase překvapí. Cestou domů jsme měli všichni dobrou náladu, Kejzinka, protože se kvůli jejímu zpěvu , nedostala po celý den do boudičky a chodila všude s páníčky, tak zpátky ani nepípla a spala jako zabitá.



15.06.2008, Coursing, Seilin memoriál, bodovací, Rudná pod Pradědem, 600m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo

Přes noc sice sprchlo, ale ráno nás uvítalo svou vlídnou tváří zase sluníčko. Mraky se sice honily oblohou, ale pořád tak nějak okolo. Trať byla podobná jako včera i když se jevila jako plynulejší a rychlejší. Na první běh jsem si musel pořádně počkat, běžel jsem prakticky pátý běh od konce. Dobré bylo to, že jsme tentokrát mohli postavit auta na kraji dráhy, přímo u startu, takže jsme skutečně měli kontakt na informace. Běh se mi vydařil bez problémů, plynulá trať mě vyhovuje více. V přestávce páníček natáhl Akoušovi, který jakmile vidí třapatce, kvičí jak podsvinče, 2x rovinku. Coursing nebude zatím vůbec zkoušet, protože musí zafixovat nejdříve ovál. Když tak jedině po 18 měsících. Ve druhém běhu jsem se stal obětí organizační chybky. Měl jsem běžet s fenkou Čiky. Byl to kříženec, určitě pinče, ale běhala velice pěkně. Běhy se jaksi přeházely, zkrátka já nažhavený na startovní čáře a Čiky se svou paničkou ještě někde na obědě. Páníček se docela rozčílil, protože mi nandal číslo, košík což je náš rituál, který mě patřičně nabudí. Najednou jsme museli zpátky, všechno zase sundat a čekat až nás zavolají. To za čtvrt hoďky udělali, ale měli jsme na přípravu jeden běh. Na startu jsme na sebe s Čikinou koukali, ale jak se třapatec hnul, valili jsme jak to šlo. Protože jsem byl rychlejší, Čiky měla více času koukat kam to běží. Ale fakt to byl jeden z nejhezčích běhů, rychlý, bezproblémový a hlavně nás to oba bavilo. Nakonec páníček konstatoval, že to stálo za to, si počkat, abych zase neběžel sám jako ten blb. Já žádný problém běhat s jinými psy nemám. Ty problémy vytvářejí jenom hloupí lidé. Zpáteční cestu jsme s Akimkem, příjemně unaveni, celou prospaly. Víkend to byl opět náročný, únavný, ale zážitky byly super. I přes pár chybek, musím pořadatele pochválit, dělali opravdu co mohli a zaslouží si velký dík.



14.06.2008, Moravskoslezský coursingu, bodovací, Rudná pod Pradědem, 600m
Dio Diesel Bugsy, 2xcoursingový běh, 1.místo

Do Rudné jsme vyrazili o hoďku dříve než odjížděla panička s Akoušem. Ustlal jsem si v boudičce a kromě jednoho vyvenčení jsem neotevřel oko. Auto krásně houpalo a houpalo…. chrchrchr… Navzdory skeptické předpovědi počasí, přivítalo nás příjemné sluníčko. Blbé bylo, že jsme museli parkovat mimo dráhu, takže jsme ztráceli přehled o dění na dráze. Byla připravená náročná trať s vysokou trávou, takže se samozřejmě bloudilo. Bloudili i velcí hafani a co teprve my, mrňousové.No zkuste si to, valíte to jak to jde, čumu máte deset cenťáků nad zemí, okolo tráva půl metru vysoká. Podle čuchu to nejde, takže můžete pouze povyskočit a sledovat okem a potom ještě se něco dá sluchem, protože třapatec šustí.
 
V prvním běhu se mě také na chvíli schoval, ale na mě si nepřijde. Když oko nevidělo, napnul jsem ucho a už jsem ho měl. Druhý běh už byl v pohodě i když jsem si tradičně v závěru neodpustil svého dvojitého Dízouna (kotrmelec). Super je to, že pořadatelé MSC si nehrají zbytečně na velké oficiality, nejdůležitější je, aby si pesani pěkně zaběhali. Perličkou bylo natahování návnady, která se tahala růčo štafetovým způsobem protože se cosi přihodilo s motorkou. Ale to svědčí právě o té pohodě, která je neokázalá. Po závodě jsme si ještě dáchli s páníčkem v naší postýlce v autíčku. Potom jsme vyzvedli paničku s Akoušem u autobusu v Bruntále a jeli jsme se ubytovat na chalupu, kterou nám půjčil strejda Barák. Na přespání dobrý, postel jsme ustlali ze svého, na našem grilu jsme si ugrilovali masíčko, zatopili v krbu abychom následně do hodiny všichni usnuli u televize. Když na nás zařvala reklama, přesunuli jsme se do postele. Únava nás schvátila totálně.



14.06.2008, Výstava, KV KCHICH, KV, CAC, Náměšť nad Oslavou
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída mladých, V1, CAJC

To aby se páníčkové přetrhli. Klubovka a coursing v jeden den a ještě k tomu 200 km od sebe. Naštěstí se našlo elegantní řešení. Panička jela s Akoušem na klubovku společně s mladším kámošem italákem Kevinem páníčků Harantových. Já vyrazil s páníčkem na coursing do Rudné, no a Kejzule tradičně šupajdy k tetě Jiřce. Výstava se konala v zámeckém parku. Panička měla nejdříve ramena, že Akouše vystaví, ale potom to vzdala. Páníček zařídil vystavení u dcery paní Slapničkové, která zkrátka umí. Akouš musí mít nad sebou pevnou ruku, jinak ho chytne hyperaktivita a blbne. Vše pochopitelně tlumočím z vyprávění paničky. Prostředí bylo pěkné a bylo tam hodně mých známých, škoda, že jsem si s nimi nemohl poštěkat. Dokonce se přijel vystavovat i kámoš Čikoun. Konkurence byla vskutku veliká, rozhodčí byl z Norska a nikdo neměl tušení, jaký má vkus. No a co myslíte, to naše přidrzlo, jeden den po dovršení limitu pro třídu mladých, získal CAJC a první pohár.
 
 
On se zkrátka musí pořád po mě opičit. V závěrečkách na BOBa sice už neměl, ale i tak je to úspěch nad očekávání. Děčíňáci byli úspěšní, Kevinek získal ve štěňatech velmi nadějnou a vypadá to, že z něho bude zdatný výstavák. Panička potom sedla v Brně na autobus s Akimkem v tašce a my, společně s páníčkem, jsme je vyzvedli v Bruntále. To bylo radosti, Akimek se stal hrdinou dne. Akoušku, jen tak dál…



07-08.06.2008, Dostih, mistrovství světa, mistrovský, CACIL, Oude Pekela (NL)
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xsemifinále

Na Mistrovství světa do Holandska se těšili více páníčkové než já. Bylo to zase něco úplně nového. Ve čtvrtek večer k nám přijel Čikoun se svým páníčkem. Přespali u nás a brzičko ráno jsme vyrazili na cestu. Kejzuli jsme opět nadělili tetě Jiřce. Cesta byla v pohodě, stavěli jsme 2x na čůrandu, svítilo krásně sluníčko. Nejvíce si to užíval asi Akimek, on je úžasný pohodář.Navigace nebyla tak složitá, takže jsme ani nezabloudili. V kempu jsme se okamžitě přidružili k lednické partě, na uvítanou jsme dostali přípitek, tričko, Lačňákovci měli točené pivko, zkrátka pohodička. Ani jsme neměli čas být vykulení. Páníčkové s námi šli na prezentaci, doktor mě prohlédl, zjistili si chip, odškrtli si mě. Potom jsme popošli kousek vedle na dráhu. Byl to skoro kruh, uprostřed to bylo ohraničené pouze provázky a tyčkami. Bylo to špatně vidět a tudíž nebezpečné. Malé startovní boxy byly také tak nějak postavené šikmo, na což jsem druhý den doplatil já a v neděli vipetáři. Páníčkové se družili a my po očku sledovali ty všechny dobrůtky, kterými se nacpávali. Druhý den nás probudilo krásné teplé počasí. Začali první běhy, my šli na start až tak za dvě hoďky. Z italáků se sešli skutečně všichni nejlepší a ti horší zůstali raději doma. Neměl jsem žádnou šanci. V prvním běhu jsem šel ze šestky. K úžasu všech jsem sběhl šikmo přes dráhu k vnitřnímu okraji a potom jsem teprve začal kroužit. Byl to mžik, ale už jsem měl obrovskou ztrátu. Zkrátka daň nezkušenosti. Páníček mi měl ty předchozí běhy alespoň ukázat. Z coursingu jsem schopen číst trasu. No nic, i přes všechny problémy jsem zaběhl na hranici 33 vteřin. Čikoun zaběhl nejlepší čas rozběhů. Bylo to ale nádherný, šest italáků z boxu. Do semifinále jsem postoupil. Tam nás losli do jednoho běhu s Čikounem. Postupovali první tři do finále. Čikoun vyhrál zase v nejlepším čase, já sice doběhl na chvostu, ale čas byl dobrý. Žádné velké rozestupy nebyly. Ve finále Čikoun vedl až do zatáčky, ale tam už mu začaly docházet síly. Přece jenom mu je už 7 let. Skončil nakonec na třetím místě, což je v jeho letech obrovský úspěch. Vyhrál opět přerostlík Igorbruffone, před Adelchim. Problém rakouských přerostlých odchovů začíná odrazovat ostatní italáky. Není to však pravidlo, neboť například feny z Dark Legend´s obsadily první tři místa, v rychlejších časech a jsou o něco větší než Akimek. Ještě k Akimovi. Páníček nás vzal na dráhu na čumendu na zbylé běhy. Akim jak viděl třapec, tak vyváděl takovým způsobem, že páníčka pokousal, poškrábal, kvičel jako podsvinče. Páníček ho musel totiž držet na ruce, aby viděl přes živý plot, který dráhu vnějškem lemoval. Vzbuzoval svým projevem neskonalý údiv okolí. Po pár bězích jsme museli jít zpátky do kempu, protože by to Akoušovi strhalo žíly. Večer byla grilovačka, my už mohli baštit a mlsat. Páníčkové byli rádi, že jsem spolehlivě odběhl a že Akouš je přímo vipetí živel. Je to dobrá předzvěst, teď aby mu to ještě běhalo rychleji než mě. Druhý den bylo hrozné vedro. Ani nebudu popisovat, jak tentokráte vyhořeli všichni naši vipeti. Naopak v greyhoundech se dostali do finále hned tři. Obsadili třetí až páté místo. Hymna se sice nehrála, ale i tak to bylo super. Odjížděli jsme večer, unavení, špinaví, ale plni zážitků. Mistrovství sice bylo plno organizačních nedostatků, ale parta tam byla skvělá. Takže, příště to bude třeba lepší. A když ne, tak jim to příští rok ukáže Akouš.



31.05.2008, Dostih, Kolínský pohár, CACT, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu,  2x sólo běh
Dio Diesel Bugsy, 2xsólo běh

Do Kolína jsme opět jeli bez Kejzule, neboť bylo velké teplo a zbytečně by se trápila, když stejně neběhá. Po cestě, v Dubé, jsme naložili kámoše Čikouna se svým páníčkem, kteří tam byli na nějaké oslavě. Původně jsem měl běžet s Čikem, ale přestože jsme nikdy spolu neměli problém, vzhledem k blížícímu se Mistrovství světa, páníčkové nechtěli riskovat problémy, rozhodli, že poběžíme každý zvlášť. Čik šel do závodu a já jsem si střihl trénink. Náš Akouš si nejdříve dal jedno půlkolečko a potom celý okruh. Běhá mu to parádně, ale čas mu nezměřili. Nešel ještě z boxů, takže časomíru na mávnutí nespustili. Škoda, páníček byl zvědavý za kolik to běžel. V přestávce páníčkové zkusili Akimka na výběh z boxů. I když byl trochu vyjukaný, tak to vypadá, že by to mohlo jít dobře. Příště už si to zkusí naostro. Bylo úmorné vedro, takže jsme nakonec byli radostí bez sebe (nebo snad vedrem???), když jsme dorazili do našeho klimatizovaného domečku.



25.05.2008, Dostih, GP Bohémia, Mezinárodní mistrovství ČR, CACIL, Mladá Boleslav, 345m
Jo-Akim  z Kopfsteinu,  2x sólo běh
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinálem, 1.místo, Mezinárodní mistr ČR

Po veleúspěšném a únavném výstavním dnu jsme si jeli zaběhat do Boleslavi. Nebylo to jenom ledajaké běhání, bylo to Mezinárodní mistrovství ČR. To si ale páníček vůbec neuvědomoval. Bylo krásné počasí a italáků se tentokráte sešlo skutečně hodně. Sice ne do závodu, ale na sólíčka a licence. Je to dobrá předzvěst, neboť někteří skutečně běhají dost rychle. Jde o to, nic neuspěchat, aby pejskové mohli získat dobré návyky. Ono to není vždy jenom o čase. Já jsem opět okroužil dvakrát samotinký ovál, už mě to však nebaví a vůbec nebudu mít problém s tím, že budu běhat s rychlejšími pejsky. Svůj úkol vzoru jsem splnil a nyní to už bude na mých nástupcích, aby italáčci naplnili boxy. Páníček si dal ten úkol a tak to také bude. Je to paličák. Náš Akimek poprvé běžel, sice z ruky, celé kolečko. V osmi měsících ho bez problému okroužil i když bylo ještě patrné, že neví, cože to ti páníčkové vlastně po něm chtějí. Druhé kolečko páníčkové udělali experiment a dali ho s fenečkou Jasinkou Bugsy, která je velice droboučká, ale běhá hezky. Vzhledem k velikosti je daleko pomalejší, takže Akimek ji ihned utekl, ale v půlce kola na ní galantně počkal a potom si zkrátka závod nezávod začali hrát. Je to právě o tom, že takto to je špatně. Akimek musí nyní udělat alespoň 10x sólíčko, aby získal návyky, včetně startů z boxu a potom může teprve běžet s někým. Byl to ale takový malý pokus a výsledek páníčkové předpokládali. Den skončil naprostým vyčerpáním celé smečky.



24.05.2008, Výstava, MV InterCanis, CACIB, Litoměřice
Dio Diesel Bugsy, třída šampiónů, V1, CAC, CACIB, BOB, BOG2
splnil podmínky pro udělení titulu INTERCHAMPION
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída dorostu, VN-velmi nadějný

Na výstavu v Litoměřicích máme velice dobré vzpomínky z loňska. Výstava je to velice pěkná a početná. Italáků sice zase nebylo až tolik, ale jednoduché to zase nebylo. Akimek byl v dorostu, dostal velmi nadějnou a na to, že se vůbec výstavně nepřipravoval vzhledem k nácviku běhání, tak se předvedl celkem dobře. V postoji dobré, chůze horší. Ale to se napraví, páníček nyní začne cvičit výstavní návyky. Já, jako zkušený mazák nemám problém s předváděním a paní rozhodčí Marešové jsem se velice líbil právě zejména pro absolutně profesionální předvedení. Dostal jsem CAC, CACIBa. Závěrečný rozstřel o BOBa byl s velice pěknou fenkou Haraldou. Byl to souboj z jedné stáje Bugsy. Ten jsem o prsa vyhrál, dostal jsem BOBa a postoupil do závěreček. Ty začínaly až odpoledne, takže jsme se střídavě flákali po výstavišti a sledoval úporné zápolení ostatních, nebo jsme odpočívali v boudičce v autíčku. Abych zavřel pusu všem těm, kteří by mohli poukazovat na to, že jsem neměl až tak velkou konkurenci, zmobilizoval jsem všechnu svou zkušenost a um a při předvádění v závěrečné soutěži skupiny FCI X jsem předvedl absolutně dokonalé předvedení se, jak v pohybu, tak v postoji. No, co Vám mám líčit, zkrátka jsem šel na bednu za 2.místo. Porazil mě pouze barzoj, k tomu nádherný. Italákům se toto až tolikrát nestává, protože přece jenom ti větší chrti působí majestátněji a vznešeněji.
 
Páníčkům jsem udělal obrovskou radost znásobenou tím, že jsem splnil podmínky pro udělení titulu Interchampióna. CACIBů máme hodně i ze tří zemí, ale chyběl nám rok a den. Páníček měl šťastnou ruku, když v minulosti přesvědčil paničku chovatelku Baxovou, aby mě prodala. Trvalo to celý týden, ale určitě to stálo za tu paličatost.



17.05.2008, Dostih, Kolínský zajíc, bodovací, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xrovinka
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo

Po cestě do Kolína jsme naší Kejzuli nechali opět u tety Jiřky. Ona tam je raději, než se někde s námi plahočí. Akimkovi nebylo moc dobře, zase něco někde venku sežral. Páníčkové ho nejdříve nechtěli nechat běžet, když však viděli, že je nadržený na návnadu, tak nakonec usoudili, že alespoň otestují jeho odolnost. Já opět tradičně běžel sám, Simbik si dal sólíčko a potom dělal sparing Harleyovi Bugsy, který běhal licenční běhy. Je to pejsek hodně urostlý, prvním měřením ale prošel. Jeho časy byly výborné a pochopitelně korespondovaly s jeho fyzickými dispozicemi. Pokud projde i druhým měřením, tak má před sebou skvělou dostihovou kariéru. Náš Akimek běžel dvakrát a bylo vidět, že v okamžiku, kdy vyběhne, nemyslí na nic než jak toho třapatce ulovit. Páníčkové s námi celou dobu seděli na zahrádce u dostihové dráhy s páníčky Simbika. Grilovalo se masíčko,vůně veliká, ale nám houby platná. Nedostali jsme vůbec nic, to ze solidarity k Akimkovi, který byl na dietě. Počasí přesně vydrželo do konce dostihu a okamžitě po vyhlášení se spustil pořádný lijavec.



11.05.2008, Ze života smečky, Jílové

Druhý den po dostihu v Mladé Boleslavi jsme se vypravili procházkou ke známým na zahrádku. Bylo docela vedro, páníčkové si dali vínko a my alespoň kousali špunty od lahví. Měli takovou dobrou navinulou příchuť. Byla to pohodička, lepší než se povalovat doma.
 



10.05.2008, Dostih, Pojizerské derby, bodovací, CACT, Mladá Boleslav, 345m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Do Boleslavi to máme na dostih nejblíže, takže páníčkové se nebývale vyspali. Tentokrát jsme brali sebou i naší Kejzinku. Páníčkové nás dali všechny do boudičky, Kejzinka z toho byla tak vyvalená, že ani neprotestovala, takže cestu jsme v klídku prospali. Bylo krásné počasí, ještě jsme stačili zaparkovat ve stínu pod střechou. Psů tentokráte nebylo až tolik, takže závod měl spád. Italáci jsme tam sice byli tři, ale jeden byl náš Akimek, druhý Simbik, který běžel opět sólíčko. A běžel hezky a rychle. S ostatníma ale odmítá běhat. Byl jsem z toho otrávený, takže jsem to okroužil 2x sám a bylo. Nejvíc mě ten třapatec rozčiloval vždycky po doběhu. Vždy jsem tradičně zakusoval s „ dvojitým Dízounem“, tzn. kotrmelcem letmo vpřed. Na stupně vítězů mě páníček musel táhnout násilím, protože mě více zajímal ten třapatec, než nějaké fanfáry. Náš Akimek opět nezklamal. Nejenom že v pořadí běžel za greyhoundem, kterému to zatím moc nešlo, ale běžel s takovým nasazením a rychlostí, že sklidil velká slova uznání. Zejména od páníčků Simbiho to těší obzvlášť, neboť takto nějak Simbik začínal. V prvním běhu tradičně opět překvapil tahače návnady a opět zakousl. Ta jeho dynamika zkrátka není v kontextu s jeho velikostí a mladostí. Už takto dostal tahače na všech třech dostihových drahách u nás.



04.05.2008, Dostih, trénink, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Nádherně jsme se vyspali. Oni nás totiž páníčkové v noci pustili do postýlky. Den byl ještě lepší než předešlý. Sluníčko svítilo vydatněji, tráva se nádherně leskla rosou a my si opět máčeli bříška. Páníčkové si dali buřta a šlo se na to. Páníček mi nejdříve zaplatil jeden běh, Akimkovi rovnou dvě rovinky. To se mě nelíbilo, takže když jsem přišel na řadu, vypálil jsem a běžel jsem naplno a ještě si u toho poštěkával. Zákus jsem udělal v takové rychlosti, že jsem hodil tři metry dlouhý kotrmelec. Diváci jenom čuměli.
 
Páníčkovi se můj běh natolik líbil, že šel přikoupit ještě jeden. Ten jsem po přestávce běžel ještě lépe a viděl jsem, že jsem udělal páníčkovi radost. Znásobil to ještě Akimek, který šel nejdříve z poloviny zatáčky naprosto úžasně, předvedl krásný zákus. Strašně ho to baví, před během je strašně nažhavený, on to snad okoukává od Čika. Páníček to risknul a ve druhém běhu dal Akimkovi polovinu kola, aby mu návnada běžela přes dvě kladky. Akimek opět předvedl bravurní výbušný běh. Když jsem viděl toho mrňouse, jak to valí, dojetím jsem musel zamáčknout slzu v oku. Mám to šikovného synka. Cestu zpátky jsme opět prospali v boudičce a nějak se v nás ta únava rozležela, že jsme v posteli leželi jako lazaři. Páníčkové byli také unavení, ale z celé naší smečky vyzařovala pohoda a spokojenost, což naprosto nechápala Kejzinka, kterou jsme vyzvedli od tety Jiřky přespanou, přežranou a unuděnou.



03.05.2008 Lednický pohár, nominační, bodovací, CACT, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1xtréninkový běh, 2.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Do Lednice jsme se těšili všichni, kromě Kejzinky. Abychom nemuseli poslouchat její cestovní kvílení, tak jsme ji opět nechali u tety Jiřky. Vyjížděli jsme brzo ráno. V autíčku byla už namontována postel, takže já s Akimkem jsme byli v zavazadlovém prostoru v boudičce pod postelí a panička se natáhla na postel a všichni jsme spokojeně pokračovali ve spánku. Pochopitelně kromě páníčka, který musel řídit. Když jsme otevřeli oči, byli jsme už v Lednici na dráze. Bylo příjemně a svítilo sluníčko. Byli jsme jedni z prvních. Páníček si chvíli zdřímnul a panička s námi brouzdala po trávě. Byla trochu přerostlá, takže jsme měli mokrá bříška. Potvory kopřivy nás požahaly, takže nás svědělo celé tělo. Kámoši Chick s Tánem přijeli na poslední chvíli. Pořadatelé se vytáhli, vše šlo hladce bez problémů. V prvním běhu jsme vyrazili s Čikounem bok po boku, tradičně po první zatáčce jsem ztratil a doběhl jsem více jak vteřinu za ním. Co je platné, že zákus mám lepší. Páníček byl nespokojen, protože jsem zase neběžel naplno. Když jsem to samé zopakoval ve finále a ještě v tréninkovém běhu, tak jsem viděl, že to páníček špatně nese. Ještě že Akimek spravil páníčkovi náladu. Po skončení závodu běžel nejdříve sám rovinku. Byl naprosto úžasný. Strašně výbušný a rychlý. Druhý běh běžel z poloviny zatáčky a měl dva sparingpartnery. Moji dceru Aničku od pana Baráka, která je stejně stará a Brunka paní Kocincové ze Slovenska, který je také Bugsy jako já a je mu už více jak rok. Brunko už běhal dobře, ale stala se někde nějaká chybka, začal nedobíhat, takže paní Kocincová se dohodla s páníčkem a přijela se poradit.
 
 
Páníček určitě pomůže, protože se hodně naučil a rád se o své zkušenosti podělí s ostatními. Má takovou vizi, do tří let naplnit startovní boxy italáky. Vůbec mu nejde o ambice a klidně vychovává naše soupeře. A to je dobře, protože my pejskové chceme závodit s více soupeři a ať vyhraje ten lepší. To, že se člověk musí stále učit a hledat způsoby, si zažil páníček na vlastní kůži. Akimek měl v předešlých trénincích problém, že vyběhl, návnadu usilovně sledoval a za polovinou rovinky náhle zvolnil a ztratil zájem. Páníček zjistil, že je to z toho důvodu, že Akimka pouštěl on. Jelikož chodíme venčit na louku před barák navolno, páníček nás z okruhu 40 metrů přivolává k sobě, abychom se příliš nevzdálili. Akimek si tuto vzdálenost zafixoval natolik, že se zkrátka neodváží porušit páníčkovu autoritu. Proto ho v Lednici vypouštěla panička a páníček se zkrátka vytratil. Přestože byl nachystaný v cíli, Akimkovi se neukazoval, aby skutečně Akimek běžel za návnadou. V druhém běhu z poloviny zatáčky Akimek vypálil tak rychle, že soupeřům nedal šanci. Je pravdou, že paní Kocincová pustila Brunka jako posledního, aby měl zvýšenou motivaci, ale i tak se rozestup spíše zvětšoval. I přesto čeká naší celou smečku ještě hodně práce a Akimek bude potřebovat i trochu štěstíčka, aby byl skutečně dobrý dostihák. Určitě má větší potenciál a talent na běhání, než mám já. Zatím jsem na něho nesmírně pyšný. Po závodě jsme se šli projít, páníčkové si dali večeři, my pochopitelně také něco vyžebrali. Večer jsme ulehli do boudičky a vůbec jsme nezpozorovali, kdy šli spát páníčkové. Oni totiž byli ještě posedět v klubovně ledničáků. Je to správná parta nadšenců a je škoda, že to máme tak daleko. I tak, ale nevynecháme jedinou příležitost přijet mezi ně. V Lednici je nám vždycky fajn.



20.04.2008, Výstava, KV KCHCH, KV, CAC, České Budějovice
Dio Diesel Bugsy, třída šampiónů, V1, CAC, Klubový vítěz
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída štěňat, VN2 – velmi nadějný

Když jsme dorazili na výstaviště, otevřeli jsme spolu s paničkou oko. Byli jsme tam tak akorát, abychom se vyhnuli tomu strašnému mumraji, který nastal za půl hoďky. Spousta lidí, spousta psů, málo místa. Stručně řečeno. Akimek přijel s tetou Rejnartovou na poslední chvíli a choval se jako mazák. Potkali jsme se tradičně s paničkou chovatelkou Baxovou, která tam měla zase hodně pejsků. Byla tam i štěňátka z mého vrhu Kopfsteinu. Jeden pejsek byl dost překrmený, ten se nevystavoval. Druhý pejsek manželů Fuxových Jason, šel do soutěže s Akimkem. Bylo vidět, že to je jejich mazel. Vypadá krásně a je daleko dospělejší než Akimek. Pan rozhodčí Panuška to také upřednostnil a dal mu velmi nadějnou 1 a Akimek dostal velmi nadějnou 2. Ale je to jedno, je to stejně moje krev a nikdo alespoň nebude tvrdit, že ve vrhu nebyli hezcí pejskové. Do boje jsem se vrhnul jako příkladný otec a vybojoval jsem Klubového vítěze KCHCH 2008.
 
BOBa získala panička chovatelka s mladým krasavcem Leonem. Navíc ségra Divinitka získala Klubového vítěze KCHCH 2008 ve fenách, Leon v mladých psech a Lolly v mladých fenách. Tím byl završen výstavní Bugsy´s day. Celou cestu domů jsme prospali s paničkou v postýlce, Kejzinku jsme u tety Jiřky tentokráte nezapomněli, páníček padal únavou a my hlady.



19.04.2008, Dostih, Vítání jara, nominační, bodovací, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1xtréninkový běh, 2.místo

První letošní dostih v Lednici. Počasí se povedlo, svítilo sluníčko, párkrát trochu sprchlo, ale nic hrozného. Poprvé letos jsem se setkal s kámošem Chickem a Tánem, který je stále trochu ustrašený. Ale lepší se to. Přijeli také Laudáni z Bratislavy a měli sebou už nový přírůstek za Lucinku, která tragicky zahynula. Měl jsem ji hrozně rád. Škoda, že nám nepovolili běžet dohromady s Benjaminou, údajně kvůli tomu, že závod je nominační na MS. Ta si odkroužila dva běhy sama, je spolehlivá. Já si to rozdal s Chickem. Běželi jsme 3 běhy a byli jako přes kopírák. Páníček byl potěšen, že jsem běžel s chutí, dokonce jsem si poštěkával. Chick mi tentokrát nedal více jak 5 metrů, což si velice cením. Zákus jsem měl daleko lepší tradičně s kotrmelcem.
Licenční běhy sprinterů tam běhal i pan Mozolák s Hondem a paní Novosadová s Athosem. Ještě štěstí, že jsem běhal za sprintery loni. Tito o dost urostlejší italáci běhali hodně rychle. Běželi však krásně, o dost rychlejší je Athos. Pokud se takto sejdou, budou určitě zpestřením závodů, protože to už je tak trochu vipetí běh. V Lednici jsme přespali v našem velkém autíčku a nad ránem, páníček vyrazil směr výstava do Budějovic. My s paničkou pokračovali ve spánku a vzbudili jsme se až na parkovišti výstaviště.



19.04.2008, Výstava, MV CACIB, České Budějovice
Jo-Akim z Kopfsteinu, třída štěňat, VN1-velmi nadějný

Naše smečka byla totálně rozprášená. Kejzinka zůstala doma u tety Jiřky, já byl v Lednici s páníčkama a Akimek se vystavoval v Budějovicích s tetou Rejnartovou. V pátek už u ní spal, protože vyjeli hodně brzy. Rozhodovala paní Ronovská (Panušková), která Akouše už zná z kolínské dráhy. Ale to pochopitelně nemělo vliv, protože je velice přísná rozhodčí. Akimek moc výstavu netrénoval, takže je to ještě takový jelimánek. Páníček více pozornosti věnoval jeho rozběhání. Předvedl se jakž takž, ale je odrzlý sympaťák, takže dostal krásné hodnocení a velmi nadějnou. Techniku ho budu asi muset naučit já. Ale jak, když se se mnou pořád jenom pere. Mám ho nejraději, když spí.
 



13.04.2008, Procházka, Jílové
Casey Fi-It, Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu

Náš baráček ještě nemá plot, takže se chodíme venčit na louku před ním. Pořád jenom prší, takže práce ani nezačaly. My, chudáci pejskové, jsme se už tolik těšili na pobíhání na zahradě. Brzo se ale určitě dočkáme sluníčka i zahrady a to nám zvedne náladu. Také pojedeme s páníčkama k moři, už se těším jak bude Akimek valit oči na tu spoustu vody. Umí vůbec plavat?



12.04.2008, Dostih, Jarní pohár, nominační, bodovací, CACT, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xrovinka
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo

Páníček vyrazil na bodovačku i přes to, že slavil ten den narozky. Ani to ho nepřimělo, aby oslavu upřednostnil před námi pejsky. Máme ho za to strašně rádi. Panička zůstala doma, aby se postarala o hosty. Průběh závodu byl v pohodě. Páníček se tam potkal s paničkou Harleyka Feritte Bugsy, který běhal licence. Půjčil jsem mu můj náhradní košík a dečku. Nejdříve běžel sólo a doběhl hezky a rychle. Já okroužil opět první běh sám. Do druhého běhu nám povolili společný běh s Harleyem. Já to měl jako finále a navíc jsem mu dělal sparing. Vyběhli jsme současně, on je daleko urostlejší, takže běžel stejně rychle. Na první rovince mu ale náhle začal vadit košík a zastavil se. Škoda, ale to je pouze věc tréninku a potom bude opravdu dobrý. Sólíčka běžel také Simbik. Super bylo to, že jsme nemuseli být u auta, ale byli jsme na volno u páníčků Simbiho na zahrádce, která je přímo na dráze. Akimek tam řádil se Simbim jako černá ruka. Já raději odpočíval u páníčka na klíně. Jinak si Akouš střihl ještě dvakrát rovinku. Zase se mu podařilo třapec dohonit. On je úžasně dynamický, což nekoresponduje s jeho drobnou postavičkou a obsluhu navijáku to mate. Domů jsme jeli pořádně utahaný.
 



05.04.2008, Dostih, Inter Bohemia, nominační, CACIL, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xrovinka
Dio Diesel Bugsy, 1xrozběh, 1xfinále, 1.místo

Na tento závod bylo přihlášeno celkem 10 italáků. Potíž byla v tom, že to bylo na trénink mladých a sólíčka, takže já zůstal opět sám. Poprvé byla i elektrická časomíra. Předvedl jsem dva rutinní běhy, bez nálady, páníček se zlobil. To Akimek je jiný kabrňák, ten si střihl 2x rovinku. Okolo dráhy bylo hodně diváků, takže poprvé ho to rozhodilo tak, že sice proběhl cílem, ale potom se vrátil kus zpátky. Navíc byl vyjevený, protože ho páníček pustil z otevřených boxů. Druhý běh byl už lepší.


Panička chovatelka Baxová tam pouštěla svůj dorost na rovince a běhali velice hezky. Jakožto jejich strejda jim strašně fandím. Takže Moničko Feritte Bugsy, Leonku Feritte Bugsy, Lilianko Feritte Bugsy a Lolinko Feritte Bugsy, jen tak dál. Pochopitelně si tam dali sólíčka moje ségry Divinitka a Deitynka. Kondičku si střihl i Cesinek. Co jsem ale valil oči, náš Akimek neměl s Cesinem, který je vůdce smečky, vůbec žádný problém, řekl bych, že si nenechal mnoho líbit. On nemá problém vůbec s nikým, podívejte se na jeho fotky s vlkodavem.



Bláhově jsem si myslel, že když Akimek nebude mít špičáky, tak mě přestane kousat. Omyl, štípe jako husa, všechno mě bere a páníčkovu ruku si šteluje na stoličky, čímž z páníčka vyrazí vždy toužebně očekávané „Auvajs“. To je potom spokojený. Výhružné vrčení Kejzinky ho nechává klidným a když po něm vystartuje, tak ji zkrátka štípne, ona bolestínsky kvikne a je hned jasné, kdo je vítěz. Je strašný závislák na páníčkovi a mám co dělat, abych si uhájil své mazlící privilégium. Už se těším, až vezmeme Akimka na dráhu do Kolína, kde s ním páníček zkusí kousek rovinky.
 



Zatímco Akimek bojoval na své první výstavě, já jsem s páníčkem odjel na trénink coursingu do Kralup. Původně jsme byli hlášeni na CACIL v Mariánských Lázních, ale ten byl pro špatný terén zrušen. Škoda, tu trať mám strašně rád, protože je nesmírně těžká. Je to asi nejtěžší trať u nás. Páníček se dohodl s paní Blažkovou, která má Krejga, čínského chocholatého psa, že si zkusíme zaběhnout spolu. Běželi jsme hned sedmý běh. První kolo se běželo na levou ruku a páníček, protože věděl, že Krejg si sbíhá dovnitř, mě postavil schválně vlevo, abychom se museli křížit. Chtěl vědět, jestli neotočím hlavu. Vyběhli jsme a ani ne pět metrů a už jsme do sebe žuchli. Byla to rána, protože Krejg je trochu jiná váhová kategorie, ale já to ani neregistroval, protože jsem měl před čumou toho třapatce. Krásně se mi povedlo, bez kotrmelce, proběhnout čistě trať. Krejg si nadbíhal, takže rychlostně jsme běželi v pohodě, což bylo také dobře, aby někomu z nás třapec neujel. Na to, že to není chrt, tak běhá skvěle. Je zkušený pohodář a i potřebně tvrdý. Oba jsme si to užili a myslím si, že oba páníčkové byli také spokojeni. Škoda, že na druhé kolo tam už nebyl a já si to okroužil sám. Ale i tak jsem trať proběhl v pohodě a nezapomněl jsem si tradičně poštěkávat. Byl hezký den, svítilo dokonce i krásně sluníčko. Stejně se už ale těším na první závody.
 
TOPlist