Aktualitky


24.12.2009, PF 2010, Jílové
Václav, Jana Holochovi, Casey Fi-It, Dio Diesel Bugsy, Jo-Akim z Kopfsteinu

Veselé Vánoce a šťastný nový rok, Frohe Weihnachten und glücklices Neues Jahr, Merry Christmas and happy New Year Vaclav and Jana Holochovi, Kennel Windstorm
PF2012 otevřít



22.12.2009, Kratochvilný kalendář pro pejsky a jejich páníčky s vybranými termíny akcí 2010

Můj páníček, každoročně vydává náš vlastní nástěnný kalendář. Bohužel jich tiskne jenom asi tak 15 kusů. Ty potom rozesílá našim známým a přátelům pejskařům. Letos páníček, společně se strejdou Korejsem, který nám kreslí vymysleli úplně novou formu. Dá se říci, že už to je slušná úroveň. Opět použili vtipné textíky s kresbičkami, ale doplnili to vybrannými výstavami, dostihy a coursingy z celé Evropy. V kombinaci s „Kalendářem výstav, dostihů a coursingů v Evropě 2010“ to bude docela příjemná pomůcka. Zábava je to veliká a kdybych byl vztahovačný, tak budu nasr… Ale nejsem vztahovačný, ani sprostý, takže se bavte. Ve své podstatě jsou tam ale nejvíce k smíchu páníčkové jak nám všechno žerou. Pokud se vám dílko líbí, vytiskněte si ho, cvakněte ho sešívačkou a pověste si ho třeba na hajzlík. Tam je největší klid si počíst. Rádi si počteme i vaše reakce, veskrze kladné zajisté. Kritiky při nejbližší příležitosti kousnu. Ale jsem očkovaný a HIV negativní.



19.12.2009, Coursing trénink, Podještědská smečka, Liberec, 400m
Dio Diesel Bugsy, 2xtréninkový běh
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2xtréninkový běh

Je to vůbec možné? Teplota při odjezdu -15st. Kamže to? No, prý aby se nám nezkrátily žíly, na trénink do Liberce. Ještě štěstí, že organizátoři udělali časový rozpis, takže my byli očekáváni cca ve 11,30. Cesta byla mrazivá, hlavně pro autíčko. My byli zabaleni i s boudičkou do spacáku, takže v pohodě. Navigace nás dovedla na parkoviště pod kopcem, na dráhu jsme museli 200 metrů vzhůru. Páníček nám ošetřil pacičky a šlo se. Ze začátku, než nám pazoury omrzly, to bylo nepříjemné. Potom to už bylo jako po narkóze. Páníček vzal sebou boudičku, abychom si mezi běhy mohli zalézt do teplíčka. Tahal Víťa Pašek a trať byla hezky postavená. Byl to jasně jeho rukopis. Kupodivu nebyl ani žádný problém s navijákem, natahovalo se ručně, po svých. Natahovat chtěl pomalu každý, protože se člověk při tom krásně zahřál. Byli jsme jediní plešouni, kteří běhali, ostatní psí kámoši měli sebou chlupaté kožichy. Běžel jsem s Akoušem. Kluk se snažil, zkušenosti mu ale chybí. Po druhé kladce to narval rovně, myslel si, že je na dostihu. Potom se ale chytil. Já jsem si ještě po cestě střihl svého oblíbeného dvojitého Dízouna vpřed přes hlavu.


Náš zákus budil pozornost, neboť se jednalo o lidičky s nechrty, kteří tento osobitý styl ještě neznají. Páníček nás schoval potom na půl hoďky do boudičky a tu dal k Víťovi do autíčka. Ve druhém běhu bylo znát, že se Akouš rychle učí, takže už běžel docela dobře. Oproti mě to měl trochu horší v tom, že přece jenom více zapadal do sněhu. Já jedu jako pluh. Doběhli jsme, seběhli kopec k autíčku a valili domů. Po cestě jsme ještě vyzvedli Kejzuli od dědy. Ta se měla nejlíp. Pořadatelům patří veliké díky, že je to počasí nepoložilo a také za to, že organizačně to klapalo. No a Víťasovi uznání za to, že vše šlapalo a trať byla na poměry i dostatečně dlouhá. Takže závěr, vše klapalo a šlapalo…



11.12.2009, Další super sezóna…, Jílové

Naše sezóna začala v únoru a skončila v listopadu. Zimní příprava byla tentokráte minimální. Akouš byl na nějaké velké trénování ještě mladý, takže páníček šetřil i mě. Za špatného počasí, na zpestření, maximálně nějaké ty vycházky v rámci otužování. Statisticky jsme byli mimo 36 víkendů, najezdili jsme více jak 30.000 km. Podrobný rozbor je sice ve statistice, ale je třeba kromě níže uvedených úspěchů v dostizích a coursingu ocenit i výstavní úspěchy. Hlavně splněný páníčkův slib, že z Kejzule udělá Veterán šampióna. Já jsem se moc nevystavoval, ale stejně CAC-2x, R-CAC-1x, VDH-2x a splnění Grand šampióna ČR, není také málo. Ale oproti Akoušovým CAC-8x, R-CAC-3x, CACIB-2x, R-CACIB-2x, VDH-5x, BOB-2x, BIS-1x vypadáme oba s Kejzulí jako amatéři. A to měl Akouš výstavy pouze jako doplněk k běhání. Nyní tak trochu lenošíme, ale pomalu již začneme trénovat na novou sezónu. My, pejskové jsou vyladění, natěšení na každý pohyb. Absolvovali jsme také veterinární prohlídku po sezóně. Příští sezónu trochu zvolníme neboť chceme hlavně být dobře připraveni na ME v coursingu do Francie a MS v dostizích v Maďarsku. Myslím si, že asi tak v lednu budeme mít už závodní absťák. Kdo nezažil, neuvěří. I námaha může být relaxací.



11.12.2009, Statistika výsledků 2009, Jílové
Jo-Akim z Kopfsteinu
Dio Diesel Bugsy
Casey Fi-It

Páníček opět sesmolil statistiku našich výsledků za rok 2009. Nám pejskům je to šuma fuk, ale někdy takový souhrn je dobrý. Je to hlavně kvůli plánování. Je mnoho souběžných akcí. To budeme v nadcházející sezóně potřebovat. Naše smečka chce hodně jezdit do zahraničí. Je to hlavně kvůli větší konkurenci. Získali jsme si, zejména v Německu, pár přátel, takže se zúčastníme jejich akcí. Možná tím utrpí naše výsledky v Česku, ale opravdu nám už do budoucna o body už tolik nejde. Možná, že nám otevřely oči i ty nepodařené Mariánky. Navíc musíme dovystavovat Akima na několik šampiónů, konečně bude mít rok a den. Pokud vás bude zajímat, za co jsme utratili moře peněz, najezdili desítky tisíc kilometrů, vytrpěli další moře vody ze shora i ze spoda, potili se, mrzli, trhali si žíly na výstavách, dostizích a coursincích, tak mrkněte do tabulek. Mají absolutní vypovídací hodnotu, jak může někdo totálně zblbnout.



11.12.2009, Výsledky, Dostihový vítěz ČR 2009, ČMKU, Praha
Jo-Akim z Kopfsteinu, Dostihový vítěz, 1.místo-2x, 2.místo-8x, 3.místo-3x, 4.místo-2x, 5.místo-1x, R-CACT-3x, R-CACIL-1x, Šampión Krása a výkon-2x, Mistr ČR 2009
Dio Diesel Bugsy, Dostihový vítěz, 2.místo, 1.místo-1x, 2.místo-2x, 3.místo-5x, 4.místo-4x, 5.místo-1x, 6.místo-1x, Mezinárodní Mistr Čech 280m

Přestože jsem v letošním roce měl dráhu jenom jako doplněk k coursingu, tak se mě opravdu dařilo. V celkovém hodnocení jsem skončil na druhém místě, dokonce před kámošem Čikounem v jeho poslední sezóně. Přestože je daleko lepší, odjel méně bodovacích závodů, takže mu nakonec body chyběly. No co, spolehlivost je také důležitá vlastnost. První místo ve své první sezóně získal Akouš a přestože má po dvou tvrdých kolizích problémy po startu, kdy si pouští všechny před sebe a potom teprve stahuje, tak mu jeho rychlost stačila na vynikající výsledky. Letos jsme si vyzkoušeli spoustu závodů v zahraničí, kde jsme běhali s těmi nejlepšími v Evropě. A vůbec jsme se neztratili. Je škoda, že už nebude běhat Čikoun. Na druhou stranu se hezky rozběhal Táník, takže Faldíkovci budou mít s kým běhat, navíc mají ještě mojí ségru Divinitku, která také umí pěkně pelášit. Akoušku, moc ti blahopřeju a koukej se zbavit toho tvého problému. Potom proženeš ty „obr“ italáky i svojí prťavou výškou.



11.12.2009, Výsledky, Coursingový vítěz ČR 2009, ČMKU Praha
Dio Diesel Bugsy, Coursingový vítěz, 1.místo-9x, 2.místo-1x, CACT-1x, Šampión Krása a výkon-3x, Mezinárodní Mistr ČR 2009, Mistr ČR 2009, Mistr Čech 2009, Mistr Slovenska 2009, Coursingový vítěz ČR 2009

Cesta za titulem Coursingového vítěze byla pro mě zdánlivě jednoduchá, neboť v coursingu žádný italák zatím pravidelně neběhá. Stále musím poslouchat kecy že běh jednoho pejska není v podstatě závodění. Dle mého názoru jedinou výhodou je vítězství, v případě doběhu. Samotný běh a vyhodnocování situace je však pro jednoho složitější. Netěší mě, pokud doběhnu bodově v průměru z celkového hodnocení všech účastníků. Na místní poměry už začínám být okoukaný, v příští sezóně se proto více zaměříme na zahraniční závody s účastí italáků. V nové sezóně se určitě najdou nějací noví běžci. Páníček se rozhodl, že ani v dostizích, ani v coursingu nebudeme tlačit na pilu, takže nám vůbec nepůjde o tituly, ale raději se podíváme do ciziny na nějaké zajímavé závody. Jsem zvědavý na Akouše, který by v nadcházející sezóně měl také začít běhat coursing. Když běžím, tak také myslím na diváky, takže nějaký ten kotrmelec pro zpestření vždycky přijde.



29.11.2009, Výstava, MV CACIB, Amsterdam (NL)    
Jo-Akim z Kopfsteinu, V1, R-CAC, R-CACIB

Tak nám Akouš odjel na „Winner Amsterdam“. Jel s tetou Rejnartovou. Zase páníčkův výmysl. O nic nešlo, ale páníček si umanul, že se popereme o úspěch na této velice prestižní výstavě. Každoročně je to skutečná řežba a majitelé většinou případný neúspěch raději vynechávají. K vidění jsou ryzí výstaváci z francouzských a italských chovů. Blbé je to, že Akouš musí nastupovat stále v otevřence, protože nemá rok a den na přiznání šampióna. K vidění byli opravdu nádherní italáci a je potěšitelné, že Akouš takto zabodoval. Předvedl se excelentně, tradičně byl nejmenší. Přestože zvítězil v otevřence, musel o R-CACe a následně R-CACIBa bojovat znovu nehledě na třídu. Uděluje se pouze jeden titul. Na poslední chvíli se změnil rozhodčí. Byl to starší zkušený pán z Izraele. Akouš se líbil a dostal nádherné hodnocení. Páníček měl z výsledku neskutečnou radost, neboť běhavec takto drtil výstaváky. Šmitec, sezóna definitivně skončila.
 
Kluci si více jak měsíc odpočinuli od běhání a tento týden začnou kondiční přípravu. To víte, bez práce nejsou koláče. Ale nás to neskutečně baví a už to začínala být docela nuda. Takže do konce roku o nás ještě uslyšíte.



07.11.2009, Výstava, MV CACIB, Praha
Casey Fi-It V1, Veterán BOB

Páníček dodržel slovo. Kejzule splnila podmínky přiznání titulu „Veterán šampióna ČR“. Jednoduše řečeno, ale splnit to se psem, který se nikdy nevystavoval a ještě je takový strašpitel, to byl velký úkol. Ale pro páníčka není nic nemožné. Po vítězství na klubovce KCHCH, CACIBovce v Budějovicích dovršila svou výstavní kariéru Kejzule na CACIBovce v Praze. Na rozdíl od světovky, byl pan rozhodčí ortodoxní vůči standardu. Sám je chovatel italáků a Kejzule se mu vzhledem k věku hodně líbila. Páníčka pochválil, jak je v kondici. Kejzuli si prohlížel velice pečlivě, na zuby se díval 2x a pomalu nevěřil tomu, že je má v takovém stavu. Negativem výstavy v Praze byla malá účast italáků, zejména 4 psi, to je skutečně na takovou výstavu až nedůstojné. Naopak příjemným zjištěním byla hojnější účast v dorosteneckých kategoriích, zejména početnějších fen. Zdá se, že vyrůstá nová generace nejenom italáků, ale i páníčků a to je potěšitelné. BOBíka získal Kevinek Harantů, který se tradičně pěkně předvedl, je to již výstavní matador. Páníček ještě počkal s Kejzulí na závěrečné soutěže, aby si Kejzule střihla chůzi po zeleném koberci. Jakmile vlezli do kruhu a uviděli rozhodčího v zelené kamizolce, vše bylo jasné. Páníček ani Kejzuli netrápil s nějakým postojem, protože tito rozhodčí jsou lovečtí fanatici a deklarují slabost pro lovecká plemena. Tak se stalo a závěrečný výběr vypadal jako by se jelo na „poslední leč“. Málokterá „kamizolka“ připustí, že i ostatní plemena mohou být pěkná. Ale co, páníček byl spokojený už s předešlým vystoupením a tohle bral jako poctu zeleného koberce. V jednom ale má jasno. Až začneme honit nějakého ušáka v poli, tak nás v žádném případě nebude odvolávat. Prý se budeme připravovat na honičské zkoušky ať mají kamizolky vztek….





31.10.2009, Coursing, Memoriál K. Grunwalda, bodovací, Kralupy n/V, 600m
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo. 357 bodů
Jo-Akim z Kopfsteinu 2x tréninkový běh

Naše závěrečné běhání jsme absolvovali v plné sestavě. Zima byla, že by psa nevyhnal, takže nejlepší místečko bylo v autíčku a to ještě v přepravkách přikrytých dekami. De Facto, jsme pomalu celý den proleželi. Páníčkové nás sice postupně po jednom vytahovali na procházku, venčení, ale kdyby to nedělali, taky by se nic nestalo. Já běžel závod, Akouš si měl zkusit coursing a Kejzule čuměla a klepala se zimou. Byl to vlastně závod vlkoušů a deerů, takže my jsme byli hosté a tím pádem na chvostu. V běhu číslo 32 se mnou běžel Enrico, takže jsem byl natěšený, že si zaběháme ve dvou. Co měli s Akoušem společného, byl řídký případ s hustým běháním z předešlého dne, takže byl trochu přepadlý. Škoda, po startu zapracoval jeho mozeček a zatímco já se s burácivým štěkotem vydal chytit toho třapatýho lumpa, tak on neuběhl ani 10 metrů a zastavil se. Je otázkou, zda to bylo špatnou kondicí, nebo má vytvořený nějaký blok, pro běh s jiným psem, neboť po skončení prvního kola oběhl tréninkově trať bez problémů. Ale to samé bylo i u Hjúvíka a ten nyní běhá v pohodě. Chce to zvýšit fixaci na návnadu a trochu potrénovat a bude to určitě dobré. Pro jeho páníčky to bude trpělivá práce, ale oni se opravdu snaží. No a co já? Jako obvykle. Rutinní běh, před koncem oblíbené salto na délku a pětiminutový zákus. Druhý běh už byl o ničem, stejný scénář, pouze bez kotrmelce. Pro rozhodčí začínám být už dost okoukaný, spolehlivost se neboduje a na ostatní nemají pořádné srovnání. Po prvních bězích nastala Akoušova chvilka. Měl to být okamžik slávy a stal se z toho okamžik děsu. Páníček Akouše vyžhavil, na trať vyrazil nádherně i když jako dostihák šel tvrdě na kladky. Než stačil pochopit, že to není dráha, tak najednou, z ničeho nic, se za ním vydal vlkodav a australák, které jejich panička venčila u dráhy na volno!!! To se nedá ani komentovat.
 
No vlkouš na Akouše rychlostně neměl, ale australák ten si nadeběhl. Naštěstí ho více zaujal třapec, takže dokončil kurz za návnadou i se zákusem. Představte si, s Akoušem v závěsu. Akouš vlítl také do zákusu a najednou měl před sebou tu obrovskou tlamu. Naštěstí australák nekousl a Akouš obloukem zdrhnul do bezpečí k páníčkovi. Vyděšený ale zase moc nebyl, zkrátka ustoupil silnějšímu. Páníček ho tedy chtě, nechtě dal po druhém kole opět běžet. Tentokrát běžel v pohodě, technicky sice nic moc, ale běžel rychle. Jasné je to, že pokud ho budou páníčkové chtít hlásit na ME v coursingu, tak bude muset potrénovat. Ale to je to, v čem nemají páníčkové ještě jasno. Jinak závod byl hezky zorganizovaný. Problém pro mě je ten, že ty Kralupy jsou pro mě dost jednoduché, známé, vyhovují mě spíše složité a těžké kopcovité tratě.


 
25.10.2009, Dostih, 1.Mitteldeutsche Herbstmeisterschaft für Windhunde, Greppin (D), 365m
Dio Diesel Bugsy 2x rozběhy, 1x finále, 6.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu 2x rozběhy, 1x finále, 5.místo, vítěz Krásy a výkonu

Druhý den už přijeli na dostih i nějací Češi a bylo ji dost. Dráha byla velice těžká, neboť v noci pršelo a písek byl totál. Před závodem se rozmetly kaluže a než se začalo, tak zase zapršelo a bylo po ptákách. Trať, pro nás, byla 365 metrů a běželo se na dva rozběhy a finále. Konkurence byla obrovská, domácí Dark Legend´s nastoupili v nejsilnější možné sestavě, takže z prognostického hlediska bylo pro mě finále z říše snů. První můj běh jsem běžel s Last Unicorn, Pegasusem a Harpyi, kdo nezná, současná Evropská špička. Po startu jsem se snažil jak to šlo. Sice mě utekli, ale vytáhli mě k výbornému času, což se později ukázalo jako rozhodující. Akouš tradičně oba běhy nalosoval dvojku, takže prováděl jeho obligátní kličku do středu a ztratil hned po startu. U tak rychlých psů se už stahuje velice těžko. Navíc Unicorn i Yoda jsou zatím o kategorii výše. No nakonec jsme šli do finále oba, což u mě byl neskutečný úspěch. Ve finále se už překvapení nekonalo i když Akouš se držel a těžce dotahoval. Nalosoval pětku, vedle měl Pegasuse, start měl lepší, ale i z té pětky ho pustil. Tomáš Tyl to krásně nafotil, takže to je vše vidět. Ztrátu sice stahoval, ale nestáhl. Doběhl 0,4 sec za Pegasusem a 0,2 sec za Harpyi. Vyhrál větší Yoda před Unicorn s dostatečným náskokem před ostatními. Páníček byl rád i za to, neboť taková sestava je opravdu výjimečná a je to velká škola a čest běžet s takovými borci. Při vyhlášení si Akouš ale zažil svůj okamžik slávy, neboť vyhrál Krásu a výkon a to se opravdu cení. Domů jsme jeli spokojení, unavení, po výstavním dnu, 3x 365 metrů na tak těžkém terénu není žádná sranda. Pohárů jsme dovezli tolik, že páníček musel přerovnat police, aby se tam vešly.
Umístění ostatních Čechů stojí určitě za uznání a zejména kámoši vipeti zazářili. Mrkněte na výsledovku a hlavně na skvělé fotky Tomáše a Jirky. Na závěr ještě jedna perlička. Po doběhu finále, kdy Akouš byl žlutý a já prouhatý, při odchytu mají páníčkové obrácenou práci. Páníček pouští Akouše, ale chytá mě, protože panička mě neumí sundat z návnady. Panička si to nějak popletla a místo Akouše, který byl spolu se mnou zakouslý, začala nahánět bílou Harpyi po dráze, se slovy „Akoušku, Akoušku“ se zoufalým dodatkem „on je nějak zmatený“. Páníček jí musel upozornit, že to není Akouš, protože nemá pinďoura. Myslím si, že se zapsala do nejlepších historek k vyprávění.


 
24.10.2009, Výstava, Krása a výkon WRV Greppin, CAC Zuchtschau, Greppin (D)
Dio Diesel Bugsy V1,VDH
Jo-Akim z Kopfsteinu V1,VDH,CAC,BOB

Do Greppinu jsme se těšili hlavně na příjemné lidičky. Páníčkové tam jeli zkrátka zapařit, užít si konec sezóny a všechno ostatní bylo podružné. Výstava byla výborně připravená, uprostřed dráhy byly postaveny tři kruhy. Trochu zima, ale alespoň nepršelo. My, italáci jsme šli poslední v kruhu, ale nebylo to jak to bývá zvykem u nás. Mezi každou rasou byla vždy dopředu vyhlášena krátká přestávka, takže nikdo nemusel se svými miláčky tvrdnout jako debil u kruhu, ale měl dost času přijít tak akorát. Německá důslednost, na minuty. Navíc atmosféra klidu a pohody, skvělé levné občerstvení. Šli jsme na řadu v půl jedné. Nejdříve Akouš v přímém souboji s Yodou, který byl jeho největší soupeř na Krásu a výkon. Je to letošní dostihový Mistr Evropy. No Akouš se tentokráte předvedl naprosto excelentně. Páníček nasadil nový způsob vystavování a skutečně jim to šlo. Akouš dostal VDH a CAC. Po nich jsem nastupoval já v šampiónech. Předvedl jsem se také náramně, ten nový způsob vedení mě opravdu bavil. Dostal jsem také VDH a Akouš nakonec vybojoval BOBa. Před odpoledníma závěrečkama jsme odpočívali v teplíčku autíčka, měli jsme tam ventilátor a bylo to jako na pláži. Páníčkové uspořádali u auta barové soustředění. No normálně se vypily dvě flašky Ferneta a třičtvrtě basy piv. Seznámili se se spoustou německých lidiček, německy sice neumí žbleptnot, ale útržky angličtiny, máchání rukama a nohama v kombinaci s alkoholem vytvořilo atmosféru absolutního porozumění. Odpolední soutěže začaly v 15 hodin, rozhodovala paní rozhodčí ze Švýcarska. V mladých dostal BIS italák, což nebylo pro Akouše dobré, neboť se šance snížila. Po veteránech nastoupil Akouš s páníčkem a hned měli problém. Normálně se jim přetrhla nejnovější předváděčka. Páníček oprášil své skautské dovednosti, udělal „čáry máry uzlíky“ a šlo se na to. Opět se budu opakovat. Akouš se předvedl excelentně a zůstal v přímém souboji s barzojem ze špičkového německého chovu. Celkem dvakrát si nechala rozhodčí oba předvést a skutečně se dlouho rozhodovala. Nakonec BIS1 dostal barzoj, ale neměl to vůbec jisté. Páníček byl spokojen i s tou „de facto“ BIS2. Po světovce, určitě příjemné zjištění, že Akouš se také líbí. Páníčkové nás potom ještě trochu proběhali, konečně jsme si mohli v klidu přečíst všechny pachové zprávy od kámošů a po papací chvilce jsme šli na kutě, na rozdíl od všech člověků, kteří do pozdní noci navazovali družbu národů.
 



24.10.2009, Výstava, MV CACIB, České Budějovice
Casey Fi-It V1, Veterán BOB

Zatímco my jsme razili do Greppinu, Kejzule jela s tetou Rejnartovou do Budějovic na výstavu. Páníček jí předal v pátek večer s upozorněním, jaké je to kopyto na předvádění. Nevím zda to Kejzule slyšela, ale druhý den na výstavě postupně přecházela ze stavu vyvalenosti do stavu suverénnosti. Normálně se předvedla v pohodě, dostala V1, Veterán BOB. Pro nás, kteří jí známe, něco neskutečného. A to ještě v odpoledních soutěžích byla údajně ještě větší mazák. Potvora jedna, když chce tak to jde a jak se jí nechce tak je to v……………háji zeleném, pardón…. Kejzinko blahopřejeme moc a koukej dorazit toho veterán champióna, tak jak ti to slíbil páníček.



11.10.2009, Dostih, Österr. Meisterschaft für Windhunde, Marchegg (A), 360m
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo

Do Marcheggu jsme dojeli za hoďku a půl ve stejné sestavě jako do Ráby. Bylo to nějaké Mistrovství Rakouska. Z poloviny tam byli Češi a Slováci a bylo vidět, že pořadatelé skutečně o závodníky stojí, hlásilo se i ve slovenštině. Byli velice vstřícní a organizačně vše klapalo. Počasí opět blblo, tentokrát vzali Čikounovi páníčci karavan, takže se bylo kam schovat. Dráha je rozlohou malá, ale 360 metrů dlouhá, s vynikající trávou, je velice rychlá a jak se ukázalo, Čikounovi seděla tak, že si zaběhl v jeho letech své nejrychlejší časy. Klopení zatáček bylo pro něho také plus. Náš střeďák Akimek vlastně běžel v zatáčce vždy chvíli do kopce a chvíli z kopce a zase totálně blbnul. Táník byl odpočatý a vybuzený, takže já na něho už neměl ani rychlost, ani sílu. Tady bylo pořadí jasné v obou bězích, Čikoun, Akouš, Táník a já. Byl to ale hezký závod a stálo to za tu únavu. S Čikounama se už letos neuvidíme, protože do Lednice nejedeme. Máme „Krásu a výkon“ v Greppinu. V Lanžhotě jsme se rozloučili, přesedli do našeho autíčka a jeli domů. Cesta byla na nervy, protože nám začalo blbnout autíčko a domů jsme prakticky doskákali o půlnoci. A zaplať pánbůh za to, že jsme se nemuseli nechat odtáhnout. Dobrodružný víkend je za námi, odepsali jsme si z účtu 17 tisíc, ztratili dva kýble nervů, přivezli si domů 50kg špíny a bláta. No není to snad zábava?



10.10.2009, Dostih, Raba Klubbajnokság, Klubový, CACIL, Rabapatona (HU), 360m
Dio Diesel Bugsy 2x rozběhy, 1x finále, 5.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2x rozběhy, 1x finále, 4.místo, R-CACIL

V sobotu jsme otevřeli klapky v Lanžhotě, v hotelu, kam jsme odjeli z Bratislavy přespat. Kejzuli nám odvezli Harantovi k dědovi, aby si vyléčila nervy. My jsme měli zase v plánu vyléčit si nervy na dostihu v maďarské Rabapatóně. Jeli jsme z Lanžhota společně s Čikounovýma páníčkama jejich autem. Trochu jsme se tlačili, ale šlo to a byla legrace. Pršelo, byla zima, zkrátka blbec podzim přišel. Do závodu bylo hlášeno osm italáků, Čikounův páníček nakonec nechal Táníka jenom na jeden sólo běh, dráha byla opravdu těžká. V podstatě běželi samí účastníci ME 2009, kromě mě. Běželo se na dva běhy a finále. Předpoklad finále byl pro mě z říše snů. Absolutní favorit byla Chamsinka. To také ukázaly oba běhy, které s převahou vyhrála. Akouš se držel, ale na maďarského psa Hara a na Čikouna neměl a to hlavně díky jeho laxnosti v první polovině běhu. V poslední zatáčce začne všechny stahovat, ale to už zpravidla nestačí. Nakonec se ukázalo, že vyrovnanost a spolehlivost je přednost, takže díky nevyrovnanosti maďarských psů jsem se dostal do finále. Počasí se moc nezlepšilo, takže finále se běželo stále na mokru. Pořadí bylo v podstatě dané, Akouš nepřekvapil a stále blbnul, takže Chamsin první, druhý Hara, třetí Čikoun, čtvrtý Akouš a jedinný podraz na sázkaře, já byl pátý a nechal jsem dalšího maďara, účastníka finále ME 2009 za sebou. Akouš navíc získal R-CACIL, takže závod byl úspěšný. Na Rábě jsme byli poprvé, ale moc se nám tam líbilo a je škoda, že to máme tak daleko. Vrátili jsme se opět na hotel do Lanžhota přespat, abychom ráno vyrazili na další dostih do rakouského Marcheggu



09.10.2009, Výstava, World Dog Show 2009, CACIB, Bratislava (SK)
Jo-Akim z Kopfsteinu VD
Casey Fi-It D

Bratislavská „Světová výstava“ slibovala neskutečný zážitek. Počet přihlášených psů byl historicky asi nejvyšší. A o italácích ani nemluvě. Chrtaři měli svůj den v pátek. Páníček nadrzo zaparkoval přímo u hotelu Incheba, jako by tam byl doma. Do haly jsme to měli tím pádem 10 metrů. Zabrali jsme si místečko u kruhu a postupně jsme se vítali se svými kámoši a kámoškami italáky s jejich páníčky. My jsme byli spolu s Kewinkem Harantů. Čekání bylo dlouhé, takže nás páníček dal jseště na chvíli dospat do autíčka. Já z toho měl nervy, Kejzule byla poprvé v tak velké hale, takže měla ještě vykulenější oči než je má normálně. Nejeli jsme tam pro úspěchy, ale chtěli jsme být u toho. A tak to také skončilo. Já se naštěstí nevystavoval, Akouš odešel se svým prvním védéčkem a Kejzule dostala v kruhu křeč z vyvalenosti, takže páníček svedl marný boj jí vůbec trochu předvést. Nepředvedl se ani jeden a byli vykopnuti s déčkem. Kewinek dopadl nejlépe, jednak jich bylo ve třídě málo a jednak se hezky předvedl a páníček by ho viděl ještě lépe než paní rozhodčí. Ta byla kapitola sama pro sebe. Paní „Trendová“, jak jí páníček nazval, rozhodovala v duchu současného trendu, úplně mimo standard a navíc, jakožto chovatelka greyů, byla i tímto poznamenána. Malí, drobnější psi = bez nároku, psi bez rovných dlouhých zad = bez nároku, šmajdání = přednost, velká chovatelská stanice = +++, občan Belgie = umístění. Tak to alespoň vyznělo a dopadlo. Přesto velice dobře dopadli Bugsíci, Chamsinka Ingrid Tomové, Brunko Hanky Kocincové a i Akoušův nekámoš Lionel byli výborní a opravdu po zásluze, neboť se hezky předvedli a páníčkovi se líbili více než někteří pozdější vítězové. Přestože celý den pršelo, štěstí nám nenateklo. No nic, každý nemůže být první. Z výkonu paní rozhodčí byl páníček a mnoho!!! přihlížejících hodně rozpačitý a v porovnání s rozhodčími kalibru například Anemarie Thomassen, Espera Enga, Cristiana Vantu, Luis Pinto Texeiry, Manola Pogessi Arnetoliho, Rafael De Santiaga, Antonio di Lorenza, Andre Van De Broeka, to byla šedá myš. Za tu paní už v budoucnu páníček nebude určitě utrácet. Jistě bude k průběhu výstavy a výsledkům mnoho komentářů, objektivních i neobjektivních. Za zmínku stojí jistě odbornější článek poradkyně chovu paní Podané na jejich stránkách. Na závěr i přes dílčí nedostatky se musí pochválit pořadatelé, neboť výstava měla svou atmosféru a organizačně byla zvládnuta tak, jak bylo třeba. Z našeho pohledu smečky, se Slováci vytáhli.



04.10.2009, Dostih, Boleslavský pohár, bodovací, CACT, Mladá Boleslav
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo

Do Boleslavi dorazila Harča se svou paničkou. Bylo super, že jsme si mohli dohodnout boxy, takže páníček mohl napravovat Akima. Já šel z jedničky, Harča ze trojky a Akouš až ze šestky. Blbé je to, že po startu si Akouš vždy počká, až má všechny před sebou a potom teprve začne stahovat. No ale tentokrát alespoň nekličkoval, pěkně seběhl ke středu. Rychlý je, takže v prvním běhu doběhl za Harčou, která měla na začátku náskok 10 metrů o čumák. Ve finále to bylo to samé, pouze s rozdílem, že byl mezi nimi tak 1,5 metru. Tak to páníček viděl na fotkách. Já si to v pohodě okroužil s odstupem, ale s potěšením. Ona taková sezóna, co nám páníček naplánoval, dá pěkně zabrat. Tentokrát byl páníček vcelku spokojen, Akouš ukázal hrozné starty, ty se dají lepšit, na druhou stranu byl dost rychlý a rychlost se velice těžko zlepšuje.



03.10.2009, Coursing, Mistrovství ČR 2009, mistrovský, CACT, Kralupy n/V, 600m
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo, 356 bodů, Mistr ČR 2009

Do Kralup byli hlášeni celkem 4 italáci. Já měl za soupeře Enrica. Je to pejsek, který je rychlejší než já, ale zatím mu chybí zkušenosti. Bylo to znát v prvním běhu, já lépe trasoval, on rychleji běžel. Konec jsem vyhodnotil lépe, takže jsem zakusoval v pohodě první. Rozhodčím asi více imponovala ta dynamika, takže jsem dostal o 3 body méně a druhé kolo slibovalo litý boj. Perla, která měla běžet se rozhárala, takže Huewee běžel sám, stejně ale běhá za sprintery. Běžel pěkně a je potěšitelné, že se dokázal takto rozběhat. Ještě loni mu to tolik nešlo. Hned třetí běh v druhém kole jsme nastoupili s Enricem. Nevím co se stalo, ale hned po startu se najednou Enrico zastavil a já jsem musel běh odsólovat sám. Předpokládám, že tato nevyrovnanost je zapříčiněna nedostatkem zkušeností, takže do budoucna si to ještě mnohokrát rozdáme. Já již sice budu za zenitem, ale třeba nastoupí Akouš a to je jiný kalibr. No uvidíme, kdy ho páníček nechá běžet coursing. Zatím má co nabídnout na dráze.



26.09.2009, Dostih, Mistrovství Čech, mistrovský, Kolín
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo

Krásné počasí, dobrá atmosféra, šest hlášených italáků do závodu, co si více přát. Nakonec nás zbylo pouze pět, protože Harča nepřijela. Navíc se Čikoun loučil s dostihovou dráhou v Kolíně. Byla to vlastně rozlučka i s námi, neboť závod v Lednici my už nejedeme s čistě prozaických důvodů, kauzy „ME v coursingu“. S Čikem ale běžíme ještě závod v maďarské Rabapatomně a v rakouském Marcheggu. Protože jsme chtěli pěkný závod, tak jsme se bez problému dohodli na startovních boxech. Hlavně to bylo kvůli Akimovi, který neustále po startu sbíhá do středu. Jakoby ostatním dával přednost a potom teprve začne běžet. Je rychlý, takže stahuje, ale málokdy to stačí. Nikdo s tím neměl problém, kromě startéra, takže se nakonec losovalo. Jednu chvíli páníček uvažoval, že by Akouše stáhnul ze závodu, neboť zde bylo nebezpečí, že ho to totálně zkazí. Ale nakonec jsme běželi. V prvním běhu měl Akouš čtyřku, takže galantně pustil Táníka, který byl v pětce a potom začal stahovat Čika s Perlou. Čik tradičně měl raketový start, v poslední zatáčce ho předběhla Perla. Akouš stahoval a skončil za Čikem nakonec o 7 setin. Bylo to o chlup. Finálové losování, opět jako v Lednici. Akouš jedničku. Nic horšího nás nemohlo potkat. Tradiční výběh se seběhem, více jak 15 metrů ztráty. Sice stahoval, ale na Perlu a Čika už neměl. Čik se držel velice dobře a Perla vyhrála opravdu těsně. Já oba běhy doběhl vždy před Táníkem, který ale dělá také taktické chyby. Páníček byl tentokráte dost vytočený, protože místo aby byla šance Akimovi pomoci, tak se udělalo vše špatně proti. Přitom hlavní rozhodčí s volbou boxů neměl problém. Páníček se rozhodl, že přes zimu nadře trochu němčinu a začneme o něco více jezdit do Německa, tam si můžeme napsat jakou dráhu pes běhá a Akouš bude mít větší šanci se učit.
 
Při vyhlášení páníčkové za sebe a nás pejsky předali Čikinkovi dárek. V Kolíně jsme zůstali na noc spolu s Faldíkovci, my pejskové jsme měli celý pokojíček pro sebe a páníčkové dlouho do noci tlachali u ohně. Druhý den jsme se byli ještě projít společně po okolí a v poledne jsme vyrazili každý na svou stranu k domovu.


 

Druhý den jsme se přesunuli do Chlumce na Mistrovství Čech. Krásné počasí, pěkná trať a pro páníčky super občerstvení. Kdo by nečekal i pěkný závod. Pořadatelé ale podcenili techniku. Tři navijáky, které měli se ukázaly jako nepoužitelné. Neměly sílu, rychlost, zamotávaly se. Nakonec byl zázrak, že se dokončilo alespoň první kolo a to se ještě někteří přihlášení odhlásili. Já naštěstí běžel jako druhý a předvedl jsem opravdu pěkný běh a sklidil dokonce hlasitý potlesk. Navíc jsem předvedl svůj pětiminutový zákus za který jsem sklidil obdiv. Neznalí dokonce žasli. Páníčkové si dali jehněčí masíčko a pochopitelně se podělili s námi. Čekání na konec bylo dlouhé a sám konec byl milosrdný hlavně vůči pořadatelům. Den před tím zajistili klubovou výstavu, administrativně závod a potom si nechají vše zkazit amatérskou technikou. Snad to bude napříště dostatečným ponaučením. Bodů jsem dostal hodně a jsem Mistr Čech, tak co….



19.09.2009, Dostih, Mistrovství Moravy, mistrovský, Lednice, 360m
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo

Představte si, že v Lednici byli italáci druhé nejpočetnější plemeno. Jednak jich bylo do závodu hlášeno devět, čtyři byli do sólo běhů. Navíc se tam pohybovalo ještě několik dorostenců a veteránů se svými páníčky, takže italáka jste potkali na každém kroku. Závod fen se nesl v duchu soupeření zkušené Chamsinky s mladou, výtečnou Perlou. Holky předvedly krásné běhy, zejména ve finále po skvělém startu Perly, musela Chamsinka ukázat všechnu svojí rychlost. Zvítězila sice vždy, ale náskok nebyl nikterak velký. Perla se ukázala opravdu v dobrém světle a příští rok bude opravdu silná soupeřka. Nás kluků běželo celkem pět. Losování nám v prvním běhu přálo, já dostal jedničku a Akimek šestku. Naprosto ideální. Po startu šel tradičně do vedení Čikoun, běžel jako natažený na klíček. Mě se start také povedl, po zatáčce se kolem mě mihl Akouš a začal stahovat Čika. V cílové rovince ho už předstihl, já skončil třetí. Hezky běžel Čikito Hanky Kocincové a Táník se také nedal. Ten je na tom obdobně jako Akouš, na dráze dělá krávoviny a zbytečně ztrácí. Losování finále bylo hrůzné. Akouš do jedničky. Stačí to? Po startu to vzal šikmo směrem do středu, rozhodil Čikita, rozhodil Tána a jako šíleně poslední si zvolil tu svojí dementní stopu. Kolem nás se mihl na protilehlé rovince a stahoval Čika. Ale bylo už pozdě 15 metrů se na Čika nedá stáhnout. Doběhl druhý, já celkem v pohodě podržel třetí místo, čtvrtý doběhl Čikito a pátý statečně Táník. Oba dva si zaslouží uznání, protože ukázali, že jim nevadí kontaktní běh a prokázali schopnost běhat čistě. Závod měl dobrou atmosféru, byly zde i vypjaté momenty, kdy třeba Esík Tomáše Tyla vyběhl zadem z boxu a věc se musela řešit. To já sledoval už z autíčka a určitě se nenašlo takové řešení, aby někdo nebyl naštvaný. Ale tak to je. Panička byla tradičně v kantýně, páníček také pomáhal. To nás pejsky ale moc nebaví, máme raději akce, kdy máme páníčky pro sebe.



13.09.2009, Dostih, Mistrovství ČR, mistrovský, bodovací, Mladá Boleslav, 345m
Dio Diesel Bugsy, 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo
Jo-Akim z Kopfsteinu, 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo, Mistr ČR

No nejeďte na mistrovství ČR. Tak jsme jeli. A to i s Kejzulí. Zaparkovali jsme s výhledem na zrzouny (faraóny), čímž jsme zajistili, aby Kejzule neštěkala. Opět jsem potkal známé tlamy, Simbika, Harču, Athose, Perlu, která běžela poprvé za dospěláky. Byl tam potrénovat i Umbro, který ale byl docela vyvalený ze způsobu tažení, takže tentokrát mu to až tolik neběhalo. Ale je ještě mládě, takže příště už to bude určitě v pohodě. Ještě tam byli dva takoví prckové, italáci, na čumendu. První běh vypadal pěkně pro Akouše. Vylosování bylo skvělé, já šel z jedničky a Akouš z pětky. Po startu si Perla naběhla do Harči, takže skončila tak trochu na zádech. Je ale rychlá, takže to doběhla. Akouš to odvodil skoro až do cíle, ale tam ho dostala Harča asi o 10cm. Perla byla těsně třetí. Akouš ale trochu zbytečně vypustil, není přeci jenom zvyklý zatím běhat v čele. Byl to ale moc pěkný běh. Finalové rozlosování dopadlo nejhůře jak mohlo dopadnout. Harča šla z jedničky, Perla ze šestky, já dostal pětku a střeďák Akouš čtyřku. Starty mám dobrý, takže jsem okamžitě, k páníčkově „radosti“, smetl Akouše. Holky odběhly, Akouš se oklepal a pádil co to šlo. Mě střihnul před zatáčkou, ale holky byly už nad jeho síly. Vyhrála Perla. Tak vám nevím, jestli páníček křičel radostí nebo co. No každopádně to vypadalo jakoby byl na mě naštvaný. Ale proč, vždyť jsme toho třapatce nakonec zakousli. Tak o co jde…. A stejně je Akouš Mistr ČR 2009.



05.-06.09.2009, Dostih, Mistrovství Evropy 2009, mistrovský, Gelsenkirchen D, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x semifinále

Zase se ze mě stane vypravěč. Na ME do Gelsenkirchenu jel pouze Akouš s páníčkem. Jeli s Faldíkovcema s karavanem. Čikoun šel svoje poslední mistrovství. Ještě před hranicemi se udělal malý konvoj karavanů s Krásovými a Ronovskými, neboť jenom páníček věděl kudy. V autech byli vysílačky, takže se vzájemně ztratili až nad ránem. Po 3 hodinách spánku na parkovišti vyjel páníček a po 20 kilometrech objevil zbylé dva karavany, takže nakonec vše dobře dopadlo a do cíle dojeli společně. Tentokrát to byla ta pravá německá organizace, takže po zaplacení kempu dostal páníček 90-ti stránkový vázaný program na oba dny, pochopitelně v německém jazyce. A vůbec, na mistrovství se mluvilo pouze německy. Zkrátka nikomu nelezli nikam. Veškeré prostory byly vytyčené, na všechno byl plán a dá se říci, že vše fungovalo. Až na jednu obrovskou vadu na kráse a tou byl výpadek elektřiny v kempu, který se podařilo vyřešit až v pondělí po závodech. No zkrátka, v Německu se o víkendu nepracuje. Vzhledem k nepřízni počasí to byla veliká komplikace. Tradicí je déšť a zima a tak to bylo i v pátek a v sobotu. V největším lijáku běhali opět italáci. Pro Akouše to bylo hodně obtížné. Pokud páníček měl výhrady k výškám italáků, tak tady se to ukázalo. Tady nešlo o 2 cm, ale o hodně více, belgický italák měl pomalu míru vipeta. Ve fenách Finka, byla to samé.
 
První běh měl Akouš v šesti. Běžel i Tabura Rasa o kterém páníček prohlásil, že kouše. Po startu Akouš zase seběhl na střed, čímž totálně ztratil. V cíli byl sice poslední, ale vedle něho se kousal Tabura se Zefirem, takže zpomalil. Žádné „déčko“ nebylo, údajně to bylo již za cílem. Čikoun první běh odvedl v čele až do zatáčky, kde mu došly síly a skončil třetí. Byl docela vyčerpaný. V druhém běhu vypadal už velice dobře, ale doplatil na to, že Taburu pustili a on opět začal kousat a rovnou do Čika. Ten ztratil a při postupu na pořadí, už neměl šanci. I tak ale ukázal jaký je borec. Takticky je pořád bezchybný. Škoda. Akouš se svým obligátním seběhem do středu neměl šanci, ale kdyby nebylo té taktické nevyzrálosti, rychlostně na tom není špatně. Ale co, dobrá zkušenost. Finále psů ale bylo hodně dramatické. Vyhrál s přehledem Yoda, který je na svůj věk rychlý a takticky vyzrálý i když má o 2 cm více. Obr Belgičan však v druhé zatáčce kousl Igorbuffona, ten se zastavil u velkých boxů a utekl neznámo kam. Zatím se nenašel. Belgičan potom ještě stačil kousnout maďarského psa před cílem a dostal déčko. Ve fenách jsme měli Haraldu, v prvním běhu vyhrála, ale v druhém běhu se jí nepovedl start a při kolizi se vydéčkovala. Velmi dobře tak vypadala Chamsinka našich přátel ze Slovenska. Dostala se bez problémů až do finále, ale na výrazně přerostlou Finku tentokrát neměla. Ale určitě není horší a na jiné trati by to dopadlo třeba jinak. Mistrovství Evropy, pro českou výpravu skončilo úspěšně. Ve finále vipetů psů byl náš zástupce Kento ze Spingbart Gou, v greyhoundech se Mistrem Evropy stal Fenomén Co Co a saluki překvapily ziskem Mistryně Evropy Médeou z Farsistanu. Faraóni tradičně nedali nikomu šanci a obsadili ve finále všechna místa kromě čtvrtého. V sobotním Friendshipu byly ve finále dvě české vipetky a doběhly si pro druhé a třetí místo. Takže příští rok v Maďarsku máme co obhajovat. Mistrovství mělo pár vad na kráse, ale dlouhá sobota s vyhlašováním pozdě do noci byla zapříčiněna neskutečně špatným počasím, největší problém byla tak elektřina. Na páníčkův písemný popud byly kolem dokola nataženy bílé pásky, takže nedošlo k žádnému úrazu, pořadatelský, téměř rodinný tým, pana Niemayera byl opravdu na úrovni, technické obtíže se řešily jak to bylo možné. V porovnání s našimi posledními zážitky to byl neskonalý rozdíl a v páníčkových očích složili Němci úspěšný reparát. Takže nejhorší zjištěním bylo, že na tomto mistrovství se ještě umocnil problém s výškami italáků a vipetů. Vždyť naši údajně přerostlí vipeti byli úplně průměrní o italácích nemluvě. Politováníhodné je, že se na to úplně v klidu dívali vrcholoví zástupci FCI, předávali těm gigantům ceny a spokojeně se usmívali. Takže vážení odpovědní funkcionáři FCI a národních svazů, já, Dio Diesel a můj páníček Vám vzkazujeme jedno, pokud nejste schopni situaci řešit a vyřešit, jste neschopní a kryjete podvody. A nyní mě řekněte, čem jste nerozuměli. V pondělí při odjezdem nejenom zapnuli elektřinu, ale Akouš se podruhé narodil. S páníčkem se byl rozloučit u Chamsinky. Ještě tam trochu tlachali s Tomovcema. Akoušek byl na volno, ale asi 2 metry od páníčka. Zničeho nic se z francouzského obytňáku vyřítili 2 přerostlí vipeti bez obojku a bylo vidět, že jsou trénovaní na živou, neboť šli okamžitě do Akima. Ten to napálil a asi 3 minuty se honili po kempu, Žádné kličkování, na férovku rovinky. Všichni, kdo mohl, se snažili je odchytit, nakonec Evča Faldíková chytila Akouše. Pokud je na tom něco k pousmání, tak je to zjištění, že na Akouše nestáhli vipeti ani metr, jeho orientace v běhu byla neskutečná, vůbec nezmatkoval, zkrátka kroužil. Navíc nebyl moc vystresovaný a okamžitě po připnutí na vodítko chtěl sežrat kolem procházejícího vipeta. Příjemné zjištění, ale za tak velké riziko, to nebrat. Můj synek Akimek je zkrátka borec a jeho chvíle určitě přijde.


 
29.08.2009, Dostih, Mistrovství Čech, mistrovský, Kolín, 280m
Jo-Akim z Kopfsteinu 2x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo, Mistr Čech 280m

Do Kolína jsme jeli hlavně kvůli Akoušovi, aby ještě na poslední chvíli potrénoval. Jeli jsme s páníčkem sami, protože panička byla na babské dovče v Chorvatsku. Kejzule byla u dědy. Před Prahou jsme ještě nabrali Perlu se svými páníčky. Přestože to byl závod mistrovský, přijelo málo psů. Kdo by také riskoval před ME. Počasí bylo příjemné. V bězích se nic překvapivého nestalo, běhalo se v malých počtech, já si například doběhl pro titul sám. Ale historie se neptá. Doma jsme ještě stihli koupačku v bazénu. A vůbec, pohodička.



22.08.2009, Dostih, Letní pohár, CACIL, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 2x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo

Do Lednice jsme museli kvůli slibu provozovat kantýnu. Páníček dlouho koketoval nejet, ale nakonec daný slib byl silnější. Já šel do závodu a Akouš opět do tréninku. Vztahy, narušené Mariánkami byly docela v pohodě, alespoň ze strany mých páníčků, pouze asi s Petrem Vodičkou to zatím nebude idylické, což se nám potvrdilo při přejímce. Jelikož šlo ale o čistě osobní záležitost, páníček se k tomu nechce dále vyjadřovat i když by to bylo třeba i zábavné. K samotnému závodu nic moc nelze říkat, přes problémy s kropením, dráha byla vcelku dobrá a vše mělo spád. Já šel do závodu s fenkami Divinkou a Adiah od Mraji, kámošem Táníkem. Los byl opět kouzelný, neboť mě dal do trojky. Okamžitě po startu jsem přeskočil Táníka a Divinku a šel do středu. Běh by byl docela vyrovnaný nebýt poškorpení Divinky s Táníkem. Páníček prohlašoval, že ještě nemá jít do závodu, protože sama běží nádherně, ale dlouho neběhala, takže s ostatními jí to ještě nejde. Doběhl jsem o nos za Adiah. Divinka dostala déčko a finále bylo ve třech. Vyhrála o kousek Adiah, já byl kousek před Táníkem. No nejlepší běžci tentokráte pouze trénovali, Čik i Akouš si dali 2x trénink. Divinka si potom ještě dala sólíčko, běžela hezky a krásně si u toho štěkala. Kantýna se paničce také povedla, žádný problém nebyl a všem chutnalo. Večer ještě páníčkové dlouho klábosili a popíjeli a my jsme si nechali zdát krásné psí sny.
 
Vyrušil nás jenom rachot, kdy se Čikounův páníček změnil v krvelačného lovce dvou velikých sršňů, kteří se pozvali do karavanu k večernímu posezení. Resumé bylo, sršni zlikvidováni, utržený stolek, pár rozbitých skleniček, totálně zlitý můj páníček vším možným co bylo na stole a vítězoslavný úsměv na tváři Čikounova páníčka. Druhý den , v neděli, byly tréninky. Já dostal jedno kolo a Akouš dvě. Páníček potom ještě pomáhal rozběhávat další italáčky, kteří přišli potrénovat. Když on nic neodmítne a pokud jde o běhání italáků tak je neskonalý fanatik.


 
16.08.2009, Coursing, Krása a výkon, Přívrat, 500m
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo-364 bodů, 1. místo ze všech chrtů, Šampión pro  Krásu a výkon KSCH

Krásně jsme se vyspinkali do letní horúčavy. Pro tohle jsem přijel. Pořádný terén sjezdovky na coursing. Náročnost umocnil ještě rozhodčí Víťa Pašek, který nechal změnit úplně trať neboť neodpovídala délkou. S paní Malátkovou společně postavili neskutečně náročnou, 550 metrů dlouhou trať se dvěma horizonty, kdy se na chvíli vždy návnada ztrácela, takže to vyžadovalo skutečně předvídavost. Začalo se tím pádem pozdě, trochu pozlobil naviják, ale byla pohodová atmosféra, nikdo neprudil, zázemí zase fungovalo skvěle. V prvním běhu se startovalo do kopce na horizont. Nabral jsem takové tempo, že zkrátka naviják nestíhal a já zakousl. Třapec jsem si utrhl a nechtěl jsem ho dát. Vždyť jsem si to ulovil, tak co. Běh se opakoval. Málem jsem to na kopci zase chytil. Potom to šlo ze svahu dolů a nějak se třapatec schoval. Začal jsem kroužit a hledat, ale v úžasném tempu. Na druhé popotažení jsem ho zbystřil a valil za ním až do cíle. Bylo z toho o jeden bod 3. místo. Mezitím bylo hrozné vedro. Na druhý běh jsem byl nažhavený a jelikož to byl běh doleva, který mám vždy lepší, tak jsem si ho neskutečně užíval. Celou trasu jsem si na plnou tlamu, co košík dovolil, poštěkával. Ano slyšíte dobře, co košík dovolil. Páníček mě v žádném případě nešetřil. Ale mě to neva a navíc vzdálenost 550 metrů ve 33 stupních vedra, je pro mě brnkačka. Doběhl jsem to bez zpomalení dá se říci v ideální stopě. Tažení bylo skvělé a vůbec mě nezdržovalo. Bylo z toho 1. místo ve druhém kole a tím pádem i 1. místo v celém závodě ze všech zúčastněných. Trochu jsme si spravili chuť a vyslali jsme jasné avízo, jakže to bylo s tím nedoběhem v Mariánkách. Jedno je jisté, běh proti lidem, my pejskové zkrátka prohráváme. Určitě víte jak to myslím.



15.08.2009, Výstava, Klubová výstava KCHCH, CAJC, CAC, Přívrat
Dio Diesel Bugsy V1, CAC
Casey Fi-It, V1, Nejlepší veterán

A nastal ten nezapomenutelný okamžik, kdy Kejzule jela na svou první výstavu. Představte si, že páníček chtěl alespoň jednou zkusit, den před tím, výstavní postoj a ona ho chtěla kousnout. Po příjezdu do krásného prostředí v Přívratu jsme rozložili stan a ukryli se před dotírajícím vedrem. Já to měl v pohodě, ve třídě jsem byl sám, vyšší ambice jsem neměl, neboť mě šlo o body na Krásu a výkon. Na výstavě byli samí výstavaci, ale co se týká předvádění i chození, tak to teda sorry. To bych je ještě mohl učit. Paní rozhodčí ale kladla důraz pouze na exteriér, takže jsem si s dalšíma soutěžemi nemusel trhat žíly. O to napnutější jsem byl, jak si páníček poradí s Kejzulí. Pamlsky do kapsy a tradá do kruhu. Ona ta potvora se asi přetvařovala, protože se bez problémů postavila na zemi, na stole, nechala si prohlédnout zuby, v pohybu, sice pomalejším, jak se na dámu patří, byla bezvadná. S páníčkem si oba krásně užívali a chvílemi to vypadalo, že je až to okolo tak nezajímá. Hlavně, že se baví. Kejzule se líbila a dostala svou první V1 a ocenění Nejlepší veterán. Šla ještě do závěreček, tam se zase krásně předvedla, ale bohužel toto zrovna nebylo potřebné. Ale páníček byl nadšený a měl obrovskou radost. Toho veterán šampióna určitě Kejzule udělá. Páníček ještě navečer trochu vyběhal Akouše na udici a šlo se spát. Jinak spojení výstavy KCHCH s organizací paní Malátkové a s prostředím v Přívratu se ukázalo jako špičkové. Kruhy velké, nádherně připravené, zázemí špičkové, opravdu jedinečný zážitek.



08.08.2009, Dostih, Středoevropský pohár, CACIL, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 2x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo

V Kolíně nastala okurková sezóna. Teplo spíše vyvolává představu koupání než nějakého bláznění za nějakým třapatcem. Já si střihl s Harčou závod a vůbec mě nedělalo žádné nervy, že mě porazila bez problémů a s odstupem. Moje parketa je jinde. Akouš si 2x potrénoval sólíčko, to aby si trochu nacvičil náběh do první zatáčky. To je jeho největší problém. Tady se nepotatil. Ale nikdo učený z nebe nespadl. Trochu jsme si protáhli nožky, závod končil brzo, protože bylo veliké vedro. Doma jsme se ještě stačili vykoupat v bazénu s představou krásného lenošení druhý den.



01.08.2009, Coursing, bodovací, Louny, 450m
Dio Diesel Bugsy 2xcoursingový běh, 1.místo, 366 bodů

Do Loun jsme se hlásili hlavně kvůli tomu, že potřebujeme splnit nějaký ten bodovací závod. Letos jsme jezdili hodně do Německa, takže tady máme malou absenci. Jeli jsme sami s páníčkem, smečka zůstala doma u bazénu. Louny jsou vždy omezeny prostorem, takže jsme neočekávali nic extra. Musím uznat, že trať byla postavena na tak malém prostoru moc pěkně, byl tam úsek na rychlost, na techniku a její délka byla solidní. Tahání, to byl po Marjánkách přímo balzám na duši, na tak malém prostoru nedocházelo vůbec k problémům překračování šňůry, psi nenabíhali kladky, prostě klobouk dolů. Organizačně zvládnuté dobře, kromě poruchy motorky na začátku závodu. Určitě je lepší počítat se zálohou, ale jinak dobrý. Pořadatelům díky za pěkný závod. Já jsem si nádherně zaběhal. Určitě bych z mé pozice měl výhrady k plnění licenčních běhů, ti pejskové to dostávali za málo. To já musel tvrdě kroužit 3x dráhu a z toho ještě 2x se sparingem. Minimálně by to chtělo plnit licence na totožné trati, jako je závod. Chápu, že to bychom také mohli s páníčkem dojet domů o půlnoci. Ale doufám, že nás tito borci překvapí na coursingu kvalitním běháním. Tam už jim nikdo nic neodpustí. Ale to je jenom taková šťouravá poznámka, nejde o život...



Den „D“ nastal. Do Mariánek jsme jeli přes letiště v Praze, kde jsme naložili naší známou ze Švédska Justynu s mým kámošem italákem Millem. Je to droboučký pejsek, ale běhá opravdu pěkně. Cestou jsme se stavili ještě na oběd a potom už nastal čas, vybudovat naše ležení. Oproti všem ostatním, česká výprava měla „malebné místečko“, odkud to bylo všude daleko, na kopci a bylo to nejlepší místo pro mistrovství světa v pouštění draků. Ihned po příjezdu nás začaly překvapovat některé věci. Z překvapení jsme nevyšli ani po příjezdu domů. Konkurence italáků byla silně ovlivněna tím, že propozice pro závod předepsaly povinné košíky. Italáků tudíž bylo hlášeno 9 psů a 9 fen. Jinak by jich bylo o hodně více. Před pátečním večerním slavnostním zahájením byla první veterina. Hodina zmatečné fronty, 2 minuty prohlídky a ven. A to ve třech řadách, vlastně hroznech. Slavnostní zahájení všem okamžitě naznačilo, jakže to vlastně s tím českým pořadatelstvím bude. Proslov v němčině a angličtině, chybějící zástupci ČMKU, při vztyčení naší vlajky, místo hymny Smetanova „Vltava“. Úřední řeč šampionátu, němčina. Katalog za 5 EUR nebo 125 CZK na den, ovšem celý v němčině. Občerstvení tradiční, guláš, pečené maso, polévka, salát, klobása atd. No za guláš 6 EUR, za pivo 2 EURa… Pomóc, zabrali nám Sudety… Běhalo se na 3 tratích, které byly náročné a hlavně dlouhé. Technika a technický personál byl německý a bylo vidět, že to jsou sehrané týmy. Na startu, v kanceláři, prostě všude německy. Zoufalé bylo tažení návnady. Strašně mnoho psů bylo naváděno proti kladce, bylo taženo blízko a bylo mnoho úrazů stoupnutí na lanko. Při tak zkušených psech to je z 90% chyba tažení návnady. Kolikrát se mě zdálo, že ten tahač si z nás pejsků prostě dělá srandu. Na to tam ale není. Zbytečná vada na kráse. V sobotu hráli 2x hymnu mým kámošům rezounům, vlastně faraónům, vipetka Anetka byla na 4.místě, deerové, greyové se také výborně umístili. Byl to vcelku úspěšný den. Druhý den vypadalo vše, že by to mohlo být dobré. Dobrý los, dostal jsem slabšího italského psa, páníček se ještě znovu ubezpečil, že tratě zůstanou dlouhé a že se poběží s košíkem. Po příchodu ke trati bylo naráz vše jinak. Trať nelogicky zkrátili na cca 350metrů i když v licenci máme napsáno 750metrů. Lež jako věž!!! Italové nadrzo přišli bez košíků, takže proč by se zrovna nemohlo běžet bez košíků a navíc páníčkové se domnívají, že úmyslně nepostavili proti mně psa. Na startu se páníček dožadoval soupeře avšak startér prohlásil, že musíme běžet sami. Neměl to však být až takový problém, i když trať byla technicky náročná, zejména pro jednoho psa. Už po startu mě bylo jasné to, co páníčkovi, že vlastně ještě navíc běžíme proti tahači návnady. Na první kladce, kterou jsem minul těsně o 20cm jsem šel do zákusu, druhou kladku mě nechal seběhnout po vnějšku, čímž mě poslal přes šňůru a do protisměru. Návnadu mě protáhl nadrzo pod tělem. Jakmile jsem se otočil, zastavil. Začal jsem kroužit a hledat. Asi 2x popotáhl, ale vždy, když jsem se koukal na druhou stranu. Páníček mě nechal asi 4 minuty hledat. Navíc návnadu ani nedotáhli do konce, takže mě připravili i o možnost jí zachytit někde na trase. Bylo to vše nějaké podivné. Souboj o návnadu tak vyhrál tahač a doufám, že z toho vítězství má neskonalou radost. To, že jsem si připsal svůj první nedoběh po více jak 100 bězích, to, že ze mě i páníčka udělali pitomce, na to má vliv více okolností. Ale žádná z nich nebyla na naší straně. Páníček z legrace prohlašoval, běhat neumím ale, že za to ze mě bude dobrý „Hot Dog“.
 
Den před tím, jsme se bavili s Italy a ti projevili zájem o několikeré nakrytí s Akoušem a třeba i se mnou. V tom má páníček jasno. Naše geny na Apeninský poloostrov nepůjdou ani náhodou. Nejsme chovatelé, takže my si budeme vybírat. Některá pseudopřátelství taktéž zajisté utrpí. A výsledný dojem? Sudety nedáme, v Česku si budeme dělat věci česky, národní hrdost je pocit, který se nedá zaplatit technikou, personálem ani autoritativní organizací. Za to to nestojí vážení pořadatelé. Páníčkův obsáhlejší článek o ME 2009 v Mariánských Lázních vyjde 5.9.2009 ve „Psích sportech“ doplněný fotkami Pavla Jeníka. Tam se ještě dozvíte věci. Ano, může to být pohled neúspěchu, ale vše je zlomkem pravdy. Úroveň loňského švédského mistrovství byla nesrovnatelně vyšší, přestože se tam semlely také podivnosti.



17.07.2009, Coursing, trénink, Kralupy n/V, 500m
Dio Diesel Bugsy, 2x běh

Před mistrovstvím jsme si zajeli zatrénovat s páníčkem do Kralup. Počasíčko bylo teploučké, sluníčko svítilo. Střihnul jsem si dvakrát pětistovku. Běhali jsme s greyema Evči Dufkové. Na konec jsem předvedl, jak má vypadat správný zákus. To se podívejte na fotky od Pavla Jeníka, to stojí za to…..



12.07.2009, Dostih, Krása a výkon, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu , 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo, Šampión pro Krásu a výkon
Dio Diesel Bugsy, 1x tréninkový běh

Vyspali jsme se do růžova a vzhůru do boje. Aby se mě nezkrátily žíly, dal mě páníček hned po ránu sólíčko. No normálka jsem ho ovalil, ani jsem se nezadýchal. Protože musím odpočívat, páníček mě už nenechal po druhé běžet, takže jsem hodil záda a pochrupkával jsem si v přepravce. Na Akoušovi už byla patrná únava z tréninku. Zájem by byl ale síly byly v nenávratnu.
Starty v obou bězích měl dobré, ale to jeho sbíhání do středu mu vezme okamžitě několik metrů a proti Harče už neměl šanci. Ve finále dokázal i nemožné. Běžel po losu z dvojky a Harča s trojky. Start měli oba stejný, Akouš potom zabrzdil, přeběhl Harče za zadkem do středu a běžel zase střed. Takovou blbost ještě nikdy neudělal. Však také má posekáno. Jednak vysadí trénink a bude běhat pouze sóla sám. Stejně už bude v ochranné lhůtě. Až do mistrovství ale pořád sám. Snad se naučí sbíhat. Ono na mistrovství, až bude mazec šesti psů, to bude stejně jinak. No uvidíme, naděje si neděláme, protože se má ještě hodně co učit. Tím, že doběhl, vyhrál Šampióna pro Krásu a výkon 2009 a o tttooooooooom ttoooó jeééééé.


 
11.07.2009, Výstava, Oblastní výstava X.FCI, Krása a výkon, Kolín
Jo-Akim z Kopfsteinu V1, Oblastní vítěz

Výstavu v Kolíně jsme brali jako součást a povinnost k soutěži o Krásu a výkon. Já jenom čuměl, mě se to netýkalo.
 
Páníček se ohákl jako manekýn a s Akoušem vypadali skutečně dobře. Protože je Akouš z ustavičného tréninku úplně zpitomělý a unavený, tentokrát se choval vcelku klidně. To se projevilo i na předvedení. Bezvadně stál i bezva chodil. Posuzovala ing. Petrusová, která má opravdu celou desítku perfektně v oku. Jako rajská hudba zněla slova chvály na Akouše z úst paní rozhodčí. Až to v páníčkovi hlodalo, zda tím, že pořád běháme a výstavy nepotřebujeme, protože máme všechno kromě roka a dne, vlastně o něco nepřicházíme. Akouš vyhrál oblastního vítěze a šel do závěreček desítky. Tam nakonec zůstal poslední ještě s jedním výstavákem vipetem. Přece jenom výstavní dokonalost zvítězila a vipet byl první. Akouš obsadil hypotetické druhé místo. Přesto v páníčkových očích vyhrál, protože umí i běhat. Účast neběhavců na výstavách Krásy a výkonů je o ničem. Vipet byl nádherný, ale to ať si ukazuje na samostatných výstavách. Paní rozhodčí nezbylo nic jiného než být spravedlivá. I tak si hodnocení Akouše naše stáj velice cení.


 
05.07.2009, Dostih, Grand Prix Eukanuba+Ocelit Trophy, CACIL, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu  1x rozběhy, 1x finále, 2.místo
Dio Diesel Bugsy, 2x tréninkový běh

Italáci byli na GP vidět. Celkem se jich tam potulovalo asi 12. Sice ještě všichni neběhali, ale i tak to bylo příjemné zjištění. Opět se neběžel mix, takže tradiční složení běhů bylo Haralda a Mamba, Čik a Akouš. Hrdinou víkendu byl ale Táník, který si den před tím, v sobotu, splnil licenci. Na jeden běh jsem mu dělal sparing i já. Běhá mu to dobře a rychle, on asi ten třapec vidí jako slepici, které byl v mládí zvyklý honit. A teď něco k závodu. Mamba měla ten den kousavou, takže bylo to o tom, zda stačí Harča po startu včas utéct. V prvním běhu dobrý, ve finále Mamba skvěle vystartovala a bylo hotovo. Na bednu šla jenom Harča. Starty Akouše začínají být opravdu skvělé, takže tam mu Čik neuteče. Horší je náběh do první zatáčky. Tam jde Čik vždy dovnitř, zatímco Akouš běží střed, což je vždy ztrátové. Čtyři metry se pak těžko stahují, rozdíl byl pro Čika 2 setiny. Finále bylo prakticky stejné, pouze rozdíl byl asi necelý metr. Protože však Akouš šel z plné tréninkové zátěže, tak to nebylo vůbec špatné. Čeká ho však do ME ještě hodně práce.



29.06.-04.07.2009, Dostih, tréninkový týden, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 12x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy, 12x tréninkový běh

Už jsme byli natěšeni, jak budeme doma odpočívat a ono houbeles. Páníčkové nejenom že zůstali v Lednici až do dalšího závodu, ale dali nám 3 dny tvrdého tréninku. Páníček zkoušel eliminovat blbý zvyk Akouše běžet zpočátku pomaleji. Proto nás pouštěl z ruky, mě vždy tak asi 20 metrů napřed. Akouš stahoval, ale mě to vyprovokovalo a své maximum jsem si zrychlil, takže mě, sice těsně, nedohnal. Metoda se osvědčila. Docela nás ty běhy unavily, takže určitě budeme potřebovat čas na regeneraci sil. I s tím páníček počítá. Chodili jsme ale i do hospůdky na pivko, procházeli se po Lednickém parku, páníček dokonce vyšlapal schody na Minaret, odkud je krásný výhled po okolí. Všude bylo hodně lidí a my šlapali na vodítku. Páníčkovi se z toho motaly ruce, Akouš musel chodit vždy sám a na flexi, protože jeho hyperaktivita je hrozná.
Panička si pro změnu vyjela na koni a protože to byl známý lenoch Karel, tak se nejdříve napásl a potom si i s paničkou lehnul. Naštěstí stačila odskočit, jinak by byla dobrá tak akorát jako záložka do knížky.


28.06.2009, Dostih, Lednický zajíc, bodovací, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo
Dio Diesel Bugsy, 2x tréninkový běh

Jinde záplavy, v Lednici vedro. Tradičně se neběžel mix, takže ve fenách Mamba doběhla, takže zvítězila. Já běžel sólíčko, takže Akouš si to rozdal tradičně s Čikem. Pozitivem je, že Akouš už vůbec nezaostává při startech, po startu je vždy na špici. Potom zvolní a přidává zase až v závěru. Čik, ten běhá jako natažený na klíček, takže pokud si to Akouš špatně načasuje, nemá šanci ho předběhnout. Tak se také stalo. Při startu donutil Čika hrábnout si na dno sil a protože Čik je už osmiletý, únava s kombinací vedra se podepsala na tom, že po doběhu byl zcela vyčerpaný. Na doporučení veterináře jeho páníčkové udělali rozumnou věc a stáhli ho ze závodu. Byla to škoda pro Akouše, který mívá druhé běhy lepší, nehledě na to, že se stále má co učit od velkého učitele. A jelikož Akouš zdárně doběhl, tak i vyhrál.



21.06.2009, Dostih, Velká cena, nominační, bodovací, CACT, Mladá Boleslav, 345m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finalový běh
Dio Diesel Bugsy 2x tréninkový běh

Obavy, obavy… po minulém fiasku v Kolíně, na dráze, kterou Akouš zrovna nemusí, navíc na dráze, která mělo tentokrát ještě horší povrch, no žádná sláva. Osud však zasáhl, Haralda zapomněla doma snad všechno, kromě své paničky, takže bez licence a s naším vypůjčeným číslem běžela 2x se mnou sólíčko. Běžela nádherně, dala mě 30 metrů a její druhý čas 29,2 je hodně dobrý. První měření nějak na věži pokazili, ale čas by byl také výborný.
 
V seniorech běžel i kámoš Simbik. Naštěstí se běhá pouze jeden běh, takže šel až finále. Tahač dráhy, Marcel, ho má už přečteného, takže když začal Simbik tradičně před poslední zatáčkou poskakovat, nechal mu kůži těsně před čumou, takže Simbiho to znovu nastartovalo a doběhl. Asi v nejhorším čase, co kdy v Boleslavi běžel, ale doběhl a zakusil si ten slastný pocit stát na bedně. Za mladé běžela fenka Perla z rodu Bugsíků a běhá opravdu nádherně, v jejím věku 30,5s je super. Je třeba opatrnosti v zátěži, protože pochopitelně klouby a chrupavky má teprve ve vývoji. Akouš se s nerovným terénem vyrovnal dobře, běžel hezky a čas 29,79s je jeho zatím nejlepší. Nominaci jsme splnili, takže o nic více nešlo. Nyní, v Lednici, už můžeme být klidní a užívat si běhání a zábavy.


 
13.06.2009, Dostih, Eilenburg (D), 355m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy, 2x tréninkový běh

Tak jsme vyrazili na zkušenou na další německou dráhu do Eilenburgu. Je to jenom 170km daleko a většina cesty je po dálnici. Trénink začínal od dvou hodin, takže žádný spěch. Z Česka nás tam jelo více. S námi jela Blanka Hnízdová s Timečkem a v druhém autě jeli Šprojcarovi s Kingem. Navíc tam dojel také Radek s Forestem. S Forestem ale moc nekamarádíme, protože nás chce neustále sežrat. Po trošku bloudění v samém závěru, jsme nakonec dráhu našli. Neměli jsme souřadnice do navigace, znali jsme pouze poslední ulici. Dráha je moc pěkně usazená mezi zahrádkami, je tam skvělé zázemí a velká cvičná louka, která je snad větší než prostor pro dráhu. Písčitohlinitý povrch je velice dobrý a je dlouhý 355metrů. Dráha však je malá, protože se startuje vlastně do celé zatáčky a rozdíl mezi startem a cílem je cca 10 metrů. Rovinky jsou tudíž krátké. Tahá se šibeničkami a velký nezvyk je podobná barva návnady s povrchem dráhy. To, v prvním běhu Dízika s Akoušem, způsobilo historku k pobavení. Oba běhy byly tradičně podobné. Akim běžel, Dízik se ho snažil držet do poslední zatáčky, tam Akouš zabral a dal mu v pohodě 15 metrů. Při tom prvním doběhu Akouš návnadu přeběhl a Dízik jí tím pádem také neviděl. Akouš se vracel zpátky k návnadě a Dízik, k údivu všech, valil ještě jedno kolo v plném tempu. Úžasné bylo to, že to tempo bylo neustále stejné a při doběhu nebyl ani zadýchaný. Sice pobavení, ale pochybnosti o fixaci na návnadu. V druhém běhu to ale bylo tak, jak to je vždy. Akouš s Dízem zakousli, nepustili a ještě s návnadou podběhli do vnitřku dráhy, kde o ní předváděli litý boj.
Počasí bylo krásné, příjemné bylo i přivítání a Němci si nás velice považovali. Sami navrhli, že nám budou dávat maily na vědomí s jejich akcemi. Občerstvení bylo také dobré, pivko za EURo řízek s kaší za 3 EURa apod. Páníček zase dostal důvod, proč se naučit německy.


 
07.06.2009, Výstava, Internationale Rassehundeausstellung, CACIB, Neumunster (D)
Jo-Akim z Kopfsteinu V1,VDH,CAC,CACIB, splnil podmínky pro udělení titulu Champión VDH

Po příjezdu domů, se šel páníček trochu prospat a hodinu před půlnocí vyrazili společně s Akoušem na výstavu do Neumunsteru, jinak řečeno na 650 km dlouhou cestu. Před Berlínem začalo hustě pršet, aby opět skončilo za Berlínem při cestě zpátky. V Čechách absolutně slunečný den a páníček s Akoušem prožili opět malé Švýcarsko, kde pršelo nepřetržitě téměř 3 dny. Největší fór byl ten, že bylo venku asi osm kruhů, jinak vše bylo v halách. No a italáci to opět vyžrali. Byli venku. Páníček postavil rybářský přístřešek, který stejně protekl, takže mokří byli na kůži.
Akouš se držel, dostali jsme ještě více než jsme potřebovali. Výsledek V1,VDH,CAC,CACIB a splněné podmínky championa VDH je super. BOBa dostala německá fenka. Byla to jedna z mála chvil, kdy si páníček BOBa nepřál, protože odpolední soutěže pro chrty začínaly v 17 hodin. Takhle zkrátka ve 13 hodin valili domů. Unavení, ale tentokrát, šťastní.


 
06.06.2009, Dostih, Kolínský pohár, nominační, bodovací, CACT, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy – nedoběh, 1x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy 2x tréninkový běh

Do Kolína se páníčkové těšili, protože tam je kvalitní dráha. Já běžel sólíčka na kondici a Akouš šel do závodu s Haraldou. V mladých tam ještě běhala Perla, ze které může vyrůst dobrá běžkyně a za sprintery tradičně Harley. Jo také se tam objevil po dlouhé době kámoš Simbik se svými páníčky. Jednou to oběhl, po druhé se na to už tradičně vykašlal. V prvním běhu šel Akouš ze pětky a Harča ze dvojky. Starty Akouše začínají být velice dobré, okamžitě mu to vyneslo náskok 1,5 metrů A to Harča není žádný startovní louda. Do první zatáčky to vypadalo na lítý boj. Najednou, nikdo nic moc neviděl, pravděpodobně Harča nezaviněně brnkla Akoušovi do zadních nohou, protože jak je patrné z fotek, běžela stejnou stopu, Akouš udělal kotrmelce, navíc ho ještě podupala. Harča, která to zázračně ustála, běžela dál, zatímco Akoušovi se honily v hlavě hvězdy a pruhy. Páníček v jednu chvíli myslel, zda si nezranil nohy, ale naštěstí to bylo jenom K.O.
 
Páníčkové potom dali Akouše do sólíčka se mnou. Po startu bylo znát, že má respekt, běžel opatrně a co víc, trochu za mnou. Tradičně v poslední zatáčce za to vzal, dal mě 15 metrů a bylo vymalováno. Den ztratil význam, páníčkové zabalili a jelo se domů. Hlavně, že se ale nic nestalo, takovéto události zkrátka do dostihu patří.



31.05.2009, Dostih, Velká cena, CACIL, Gelsenkirchen (D), 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo

Páníčkové, mě a Kejzuli nechali odpočívat doma a do Gelsenkirchenu jeli pouze s Akoušem. Takže tlumočím to, co mě Akouš vyprávěl po příjezdu. Jen jestli se moc nevytahoval. Já už běhat nemohu, protože kdybych dostal “déčko“ tak bych nemohl na Mistrovství Evropy v coursingu do Mariánek. A to je pro mě vrchol sezóny. Pro Akouše je zase vrchol sezóny Mistrovství Evropy na dráze v Gelsenkirchenu, takže si jel očíhnout a zkusit dráhu. Je pravdou, že přestože bylo přihlášeno 260 psů, italáků bylo pouze pět. Na druhou stranu, tři byli absolutně pravidelní finalisté posledních mistrovství, takže alespoň bylo srovnání. Jasné bylo to, že byli všichni velicí, Akouš společně s fenkou byl mezi nima jako nedochůdče.
 
Dráha byla v loňském roce rekonstruována a přestavěná z trávy na písek. Podklad byl skvělý, zázemí a organizace také. Co bylo hodně nebezpečné, byl vnitřní mantinel který byl tvořen plotem se sloupky. Při kontaktu psa s plotem docházelo vždy k jeho prohnutí a pes byl vlastně naveden přímo do sloupku. Takto to odnesly čtyři greyové, kteří měli poraněné hlavy a nejsmutnější byl vipet naší Elišky Venclů, který si zlomil levou zadní nohu. Česká ekipa byla malá, byla tam Radka Šimková, Eliška a Simča Navrátilová s vipety, Plaček s greyema a my s Akoušem. Jinak nikdo si nepřijel dráhu vyzkoušet. Hned při přejímce exceloval německý veterinář Dr. Appelt, který se slovy, že nemá nic proti českým psům, nepřevzal Simče Tequilu a Plačkovi Elitu, údajně kvůli zraněním nohou. Přitom to byly otlačeniny a minimální oděrky, které si pes běžně udělá. Nálada byla slušně řečeno ponurá a určitě je na zamyšlenou mít při mistrovství na přejímce jako pozorovatele třeba Petra Vodičku, aby šlo alespoň trochu problémy prodiskutovat. Jeden z organizačních zádrhelů nastal při našem prvním běhu, kdy nás z nepochopitelných důvodů pustili ze sedliště k boxům, kam páníček musí Akouše nosit, protože je už totálně vybuzený. Tam se najednou muselo více jak 5minut čekat a to ještě byla v dohledu nastartovaná návnada. Páníček byl totálně poškrábaný, Akouš byl jako by už oběhl jedno kolo. Navíc bychom potřebovali vnější boxy, protože Akouš běhá střed, takže natruc k završení všeho jsme dostali dvojku. Si dělali pr..l, snad. Start byl super, ale Akouš si trochu počkal, aby mohl podběhnout na střed a potom už to zkrátka nedohnal, protože se ještě navíc běželo 280 metrů se startem z velkých boxů. V cíli byl čtvrtý, asi se dvěma metry ztráty. Návnada se prakticky dotahovala stejně až před velké boxy, takže si uběhl kolečko a tam už ty psy před ním doběhl. Finalový běh byl zase nalosován takhle blbě, zase s dvojkou. Ale to už bylo jiné kafe. Akouš v boxech drápal mříže a po startu byl okamžitě druhý. V zatáčce a v cíli sice byl čtvrtý, ale bylo to všechno v jednom chumlu. K návnadě doběhl ale druhý, protože zapíná forsáž vždy až v druhé zatáčce. Doběh do protější rovinky, ten on zkrátka nepochopí. Příjemné zjištění je to, že nemá problém s rychlostí a dynamikou. A protože ještě potřebuje zkvalitnit taktiku a kondičně ho začne páníček připravovat až v červenci, je předpoklad, že bude ještě rychlejší. Však ho prý ale Italové, manželé Ghetti, kteří mají Septemberwinda a Zefira, okukovali. Na závodišti byl Akouš v pohodě a mimo něj by všechny chtěl sežrat. Naprostá domina a je mu jedno jestli to je italák, vipet, grey. On chce být šéf. Páníčkové byli velice spokojeni, čtvrté místo neřešili, ale způsob běhu byl velice nadějný. Zlatým hřebem nakonec byl potom závod greyu s Plačkovým Fenoménem Co-Co. Ten předvedl úžasný výkon. Z boxů šel z vnějšku poslední do zatáčky, na protější rovince to napálil a začal všechny předbíhat aby do cílové rovinky šel bezpečně první s odstupem. Nádherná podívaná. Škoda té Elity, protože údajně byla ještě lépe připravena. Vyhlášení na ploše trvalo až do devíti hodin večer, takže páníčkové přijeli v pět hodin ráno.


 

Opravdu hektické dny si vymysleli naši páníčkové. Výlety po okolí, procházky, grilovačky na terase, dokonce naše koupání v bazénu a hlavně spousty legrace a dovádění. Nebudu zde doširoka nic rozvádět, ale takové ty střípky, kdy například na nás vyběhl při vycházce jezevčík, Táník s Akoušem mu vysvětlili, kdo je tam šéf, což Čikoun, jako autorita těžce nesl a zase to chtěl vysvětlit Táníkovi, kdo komu šéfuje. Jejich páníčkové byli docela zaskočeny jejich rivalitou, která přes noc ale odezněla a všechno bylo v pohodě. Naši páníčkové zase při výletě autem dali Kejzuli do jedné boudičky s Táníkem, za což se šíleně urazila a celý večer s nima nemluvila a ještě fintila chromou nohu. Ale to jenom ve chvíli, když se někdo koukal, jinak chodila absolutně normálně.
 
Další sranda byla při koupání. Nejdříve byl na scéně páníček a jeho snažení se vydrápat ve vodě na nafukovací matraci. Groteska jako ze starého filmu. Potom přišlo na řadu naše plavání. Kejzule cáká jako kolesový parník. Akouš plave dobře a sem tam cákne. To Dízik ten plave skvěle, úplně jako vydra. Páníček ukecal Faldíkovce a dal plavat i Táníka a Čikouna. Táník, ten plave jako Kejzule, dokáže umýt i obecenstvo okolo. Čikoun údajně vodu nemusí, takže páníček ho dával do vody opatrně. Ke všeobecnému překvapení, Čikoun si to zamířil jako šutr dolů na dno, ani nehrábnul, žádný pud sebezáchovy. Páníček ho duchapřítomně okamžitě vytáhl, ale stejně si už loknul. Zděšení postupně převládlo ve zjištění, že i v tomto je Čikounek jedinečný. No, ale raději s ním dále od vody. Dny utekly velice rychle a ve čtvrtek jsme se rozloučili a skočili zase do normálu.


 
24.05.2009, Dostih, GP Bohemia, CACIL, Mladá Boleslav, 345m         
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo

Takže došlo na mojí předtuchu. V Boleslavi jsme se sešli s Haraldou a Čikounem. Oba běhy byly opět skoro stejné. Akouš si neustále zlepšuje starty, ale této dost nerovné dráhy se evidentně bojí. Běží zde strašně opatrně. Přestože Čikoun je neustále ve svých osmi letech dobrý, na Haraldu už nemá jak ve vytrvalosti, tak i v rychlosti. Páníček počítal, že se Akouš více bude snažit, ale tentokrát to bylo pouze přání. Já to bral opět pouze jako kondičku, takže jsem si svým obvyklým tempem potrénoval. Páníček ale má dlouhodobý plán přípravy, takže každá, i taková, zkušenost je pro Akouše dobrá. Po závodě jeli s námi Faldíkovci k nám do domečku a už jsme se, my pesani, těšil na grilovačky, protože to potom na nás vždycky něco také zbude. Jó, masíčko je masíčko…



16.05.2009, Dostih, Kolínský zajíc 480m, bodovací, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 1.místo
Dio Diesel Bugsy1x rozběhy, 1x finále, 3.místo

Do Kolína jsme odjížděli docela zvědaví, jak to bude zase Akoušovi běhat s Haraldou. Já byl zase pouze do počtu i když tentokráte jsem se docela držel. Draha byla po dešti dosti měkká, takže časy byly horší a to u všech. První běh jsme šli jako poslední. Starty má Akouš dost dobrý, ale tentokrát Haralda byla rychlejší a do cíle doběhla s asi čtyřmetrovým náskokem. Páníček zrovna nadšený nebyl, ale potěšil ho kontaktní běh po startu, který byl od obou aktérů férový. Na finále jsme se těšili více, protože Akouš první běhy běhá hrozně, připadá mě, že až podruhé teprve pochopí „What's Go“. Ve finále měl Akouš super start, po první zatáčce ho Haralda tělo na tělo předběhla, aby jí to Akouš v náběhu do poslední zatáčky vrátil a už se nedal. Haraldu porazil, ale hlavně oba běželi nádherně, čistě a přítomným ukázali, že i na italáky se dá pokoukat. Já jsem jim to také nezkazil, takže u nás spokojenost. Harča nám to určitě v Boleslavi vrátí, tam nám to moc nejde. Ale každá zkušenost je super a vyhrát může pouze jeden.



10.05.2009, Dostih, Pojizerské derby, bodovací, CACT, Mladá Boleslav, 345m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo, R-CACT
Dio Diesel Bugsy, 3.místo

Páníček stále přemítal, zda mě postavit do dostihu, neboť v Kralupech jsem se mu zdál tak trochu unavený. Nakonec jsem ho přesvědčil po příjezdu na dráhu, kdy jsem usilovně vyhlížel kůžičku. Pro mě to byl více méně trénink, neboť Haralda i Akouš jsou prostě nad moje síly. V prvním běhu byl Akouš v boxech tak nažhavený, že packou škrábal na mříže a kňučel jako podsvinče. Vypálil nádherně, za ním hned Haralda. Potom se do čela svou zkušeností dostala Haralda a doběhla o kousek dříve do cíle.
 
Finále bylo jako přes kopírák, naším pozitivem byly pěkné starty. Akouš ale vůbec nepředvedl svoje turbo, myslím si, že k tomu přispěl zejména nerovný terén dráhy. Ale je to o zkušenostech. Důležité je to, že si Akouš opět zlepšil čas, takže to zatím jde pozitivně vpřed.


 
08.05.2009, Coursing, nominační, Kralupy nad Vltavou, 600m
Dio Diesel Bugsy 2× coursingový běh, 1.místo, 347 bodů

Na nominačku jsme jeli jenom s páníčkem potrénovat. Běželi jsme hned první, což není zrovna optimální společně s Hjúvíkem se kterým jsem už jedno trénoval. On je v kategorii sprinterů, je podstatně větší a robustnější a protože nyní trénuje doma s jejich mladým greyem, tak mu to běhá rychleji. Běželi jsme oba velmi pěkně, ale byl jsem o něco pomalejší, což se projevilo na bodech. Rozhodčí pochopitelně nevěděli, že vlastně jsme každý jiná kategorie. Mě to osobně nevadí, každá taková zkušenost se může hodit. Navíc jsem měl nějakou takovou chcíplou náladu, takže se potvrdilo přísloví, že každý den není posvícení.



03.05.2009, Coursing, Mistrovství Slovenska, mistrovský, CACT, Bratislava (SK), 600m
Dio Diesel Bugsy 2× coursingový běh, 1.místo, CACT, Mistr Slovenska, 1.místo ze všech chrtů (best in field), 392 bodů

Ráno jsem otevřel oko až v Bratislavě. Dráhu jsem znal, závodil jsem na ní již 2x. Sluníčko krásně svítilo, organizace byla skvělá. Přihlášeno bylo pět italáků, Hondo pana Mozoláka, Calista, kámoška Eilen paní Mrázové se kterou jsem běžel na GP a uzdravená Beniaminka, která si vloni zlomila pacičku. Nakonec jsme zbyli čtyři, protože Beniaminka se rozhodla hárat, což nám s Akoušem trhalo žíly.
 
Trať byla dlouhá a velice dobře postavená. Pro mě střední náročnost, ale už mám něco odběháno. Běželi jsme závod jako mix, přestože Calista a Hondo jsou vlastně sprinteři. Obzvlášť Hondo je hodně veliký. Ale v coursingu není vždy velikost a rychlost výhodou. První běh jsem běžel s Eilen. Ona je taková droboučká, takže jsem jí utekl a ona musel návnadu dohledávat. Můj pověstný zákus zapříčinil asi pětiminutovou přestávku, protože mě to páníček opět nemohl vyndat z tlamy. Bylo to docela vděčné téma pro agenturní fotografy. Uvidíme, zda se to někde objeví. Po prvním kole jsem měl nejvíce bodů ze všech psů a byla to loterie, zda to udržíme, protože jednak výsledky byly těsné a druhé kolo jsem měl běžet s Hondem. Druhé kolo bylo náročnější na změny směru. Hned v první zatáčce jsem hodil svá pověstná záda, Hondo jí totálně přeběhl, takže jsem si udržel malý náskok až do cíle. Byl to však náročný běh, jak fyzicky, tak psychicky. Tentokrát jsem si při zákusu kůžičku rovnou utrhl a zdrhnul jsem s ní před tribunu. Tady mě páníček asi 10 minut přemlouval, že je to „fuj“. Ve výsledcích se mě podařilo uhájit prvenství ze všech psů o 0,5 bodů, což je tak trochu o štěstí. Celkově jsem získal 392 bodů, ta jsem také ještě nikdy nedostal. Konkurence byla tentokráte opravdu kvalitní z několika zemí, takže toto vítězství je pro nás velice cenné. Pořadatelům patří opravdu absolutorium, můj třetí závod na Slovensku a čím dál tím lepší. Zažili jsme zase jeden z neskutečných víkendů.


 
02.05.2009, Dostih, trénink, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu, 2x tréninkový běh

Druhý den mě páníček nenechal běhat, což mě totálně štvalo. Ale musel mě šetřit na druhý den, kdy jsem měl běžet coursing v Bratislavě. Domluvil se však, že Akouš potrénuje s Čikem, což je obrovská škola. První běh Akouš odstartoval pod psa. On nejde zatím úplně ke mříži, zatím se bojí toho rachotu při otvírání. Jeho tradiční zrychlení v poslední zatáčce však už nestačilo na předběhnutí Čika a bylo to o kousek. Druhý běh už měl Akouš start poměrně rychlý, ale zase jako salámista běžel čtyři metry za Čikem. Tak to začalo vypadat, že to druhé místo bylo se štěstím.
Tradičně v poslední zatáčce zapnul turbo, ale tentokráte takovým způsobem, že se kolem Čika přehnal a do cíle doběhl s hodně velkým náskokem. Jeho výbušnost a akcelerace je úžasná. Až to dovede prodat na celé kolo, tak to potom bude asi hodně dobré. Čikovi však velký dík, protože skutečně odvedl práci velkého učitele. Určitě Akoušovi může do budoucna ještě hodně pomoci. Odpoledne jsme si ještě udělali hezkou procházku po lednickém parku.


 
01.05.2009, Dostih, Lednický pohár, bodovací, CACT, Lednice, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo, R-CACT
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 4.místo

Tak jak to bude? Je naše příprava optimální? V Lednici se sešli čtyři italáci do běhu. Kámoš Čikoun, Chamsinka, moje maličkost a benjamínek Akouš. Jak ho jinak nazvat v 18-ti měsících a jeho druhém závodě za dospěláky. Faldíkovci přijeli se svým novým autíčkem a novým karavanem, takže kluci, Čikoun s Táníkem měli plný komfort. První běh byl nalosován úplně opačně, než by bylo dobré. Já šel ze šestky a Akouš z jedničky. Na starty je bezkonkurenční zatím Čik. Já a Akouš jsme provedli očekávané křížení, já dovnitř, Akouš ven, protože na rozdíl ode mě, běhá střed dráhy. Rozestupy se upravili asi tak po čtyřech metrech. Chamsinka v poslední zatáčce předběhla Čika, ke kterému se před cílem přiblížil asi na 2 metry Akouš. Forsáž zapnul pozdě, ještě mu chybí ta zkušenost. On běží vždy začátek v jakémsi tempu a potom neuvěřitelně zrychlí. Tady to bylo pozdě. Ve finále, já šel z pětky a Akouš až ze šestky. Nejlepší start měl opět Čikoun, kterého opět v poslední zatáčce předběhla Chamsinka. Tentokrát Akouš zapnul turbo dříve a představte si. To co mě se nikdy nepovedlo a ani nepovede, on Čika předběhl a stahoval i náskok Chamsinky. Dva závody za dospěláky, dvě druhá místa a dva R-CACTy. Naprosto neuvěřitelné. Asi roste Čikův důstojný nástupce. Holt roky se zastavit nedají a je obdivuhodné, jak Čik v osmi letech ještě běhá.



28.-29.04.2009, Dostih, tréninkový týden, Grepin (D), 365m
Jo-Akim z Kopfsteinu 6x tréninkový běh
Dio Diesel Bugsy 6x tréninkový běh

Obětavost páníčka je bezmezná. Protože nebyla šance Akimka potrénovat na dráze v Česku, tak jsme vyrazili sami, bez paničky a v týdnu, na dva dny do Grepinu. Byl zde totiž tréninkový týden. Poprvé jsme si mohli vyzkoušet pískovou dráhu, vlečení na šibenicích vrchem. Trénovalo se vždy dopoledne a v podvečer. Přijetí bylo neskutečně srdečné, počasí bylo sice větrné, ale slunko většinou svítilo. Páníček se se všemi seznámil a pochopitelně nedomluvil. Anglicky to s nimi moc nejde a německy zatím neumí ani žblebtnout. Večer se popilo, pogrilovalo, ale to my s Akoušem odpočívali pěkně v teple v autíčku. Běhalo se nám parádně a obzvlášť na Akoušovi bylo znát, že mu to svědčí. Neustále se zlepšoval. Neměl jsem vůbec šanci. Jeho běh se za ty dva dny neuvěřitelně technicky zlepšil. Mě páníček šetřil, takže jsem běžel každý den pouze jednou, ale Akouš dostal naloženy dva běhy. Páníček určitě udělal dobře. Vzhledem k nadcházejícím závodům jsme však nemohli trénovat více. To by nevydržel ani vůl, natož pes.



26.04.2009, Výstava, KV KCHCH, KV, CAC, České Budějovice
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, CAC
Dio Diesel Bugsy, třída pracovní, V1, CAC, splnil podmínky pro udělení titulu Český Grand Champión

S tetou jsme si užili na cvičáku a zablbli si u její kámošky s naháčem. Byla to děsná prča. Ráno ale už šli žerty stranou. Já potřeboval CACíka a jelikož jsem byl v pracovce, což je u italáka něco výjimečného, ošklivka nejsem, tak to byla rutinní záležitost. Jiné výstavní ambice jsem neměl, přece jenom jsem už dost vylítaný a osvalený, proti těm výstavním houžvičkám. Jelikož se Akoušovi nedostavil soupeř nejvážnější, Kevinek, tak tentokrát bral CACíka a byl to jeho již třetí, takže až do příštího února může mít pauzu. Na šampióna potřebuje ještě jednoho, ale až po roce. Páníček s ním má stejně nyní už jenom běhací plány, aby ho zkusil dobře připravit na jeho první ME na dráze. Já zase půjdu coursingy a dráhu jenom kvůli kondici.
 
Konečně se tak nějak sezóna rozjede a začneme dělat věci, které máme nejraději a to je běhání za třapatcem, za fenama a za kus žvance kamkoliv a pro cokoliv. Já to beru s rezervou, ale podívejte se na ten výraz Akouše, to je ten na obrázku za mnou, ten v běhu nemá žádné slitování ani se svým taťuldou.


 
25.04.2009, Výstava, MV CACIB, České Budějovice
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V2, R-CAC

Tak letos jedna z posledních sérií výstav. Jeli jsme zase s tetou Rejnartovou a tentokrát oba. Já ale pouze na klubovku, takže v sobotu jsem měl leháro.
 
To Akouš si trhal žíly v kruhu a tentokrát dostal „pouze“ R-CAC. Porazil ho Kevinek Harantových. BOBíka ale získal Leonek paní Baxové. Leonek měří 38,5cm a je moc hezký. Akoušek se předvedl skvěle, ale působil subtilně. To jen tak vypadá. Jinak je to hrozný tvrďák. Když se honíme a srazíme se, tak přesto, že já jsem tím vyhlášený, tak tentokrát má většinou navrch Akim. Pes by to do něho neřekl, ale je to jako když vrazíte do zdi. Navíc ani nekvikne. No nic, zítra na klubovce to bude určitě lepší.


 
19.04.2009, Coursing, Nord Cup, Krása a výkon, Göhlsdorf (D), 550 metrů
Dio Diesel Bugsy 2× coursingový běh, 2.místo, vítěz pro Krásu a výkon, 109 bodů

Konečně jsem měl šanci si zaběhnout s více soukmenovci. Byli přihlášeni celkem 4 italáci, z toho dva s genetikou Dar´k Legends. Rychlost mají v krvi, navíc běhají také jako já i dráhu. Když bych prohlásil, že mají limitní výšku, tak bych byl asi velký optimista. Ale co, zkrátka jsou změřeni a no coment. Akimek v pohodě odpočíval a mě čekala pořádná makačka. Dokonce vysvitlo i sluníčko, které sice moc nehřálo, ale lepší než minulý den, kdy byla hnusná zima. Další pozitivní zkušeností byla trasa coursingu. U nás by jí nikdo takto nepostavil a asi ani neschválil. Byla plná prudkých změn pohybu, taková obrovská klikatice a navíc do mírného kopce. Náročnost velká, ale tak trochu o zdraví. Dobrý bylo to, že jsem mohl běžet s oběma italáky, takže v prvním běhu jsem dostal o bod méně, z toho u jednoho rozhodčího jsem o dva body prohrál a druhého o jeden bod vyhrál. Byl to vyrovnaný běh, ale oni jsou tam doma a trať i způsob stavění mají zažitý. Druhý běh jsem již vyhrál a v nepřímém souboji jsme dostali s mým předchozím soupeřem stejně bodů, takže celkově jsem skončil o bod druhý. Krásu a výkon jsem pochopitelně vyhrál, protože ti výstavní krasavci by na takové trati chcípli.
 
Byla to super zkušenost. Byli tam od nás vipetářky s Lucinkou a Doubravkou a všichni toho měli také plné kecky. Na příštích Kralupech to probereme s ostatními. Jinak to byl skutečně víkend pro otrlé. Celou cestu zpátky jsme prochrápali včetně paničky, pochopitelně páníček neměl nárok, musel to odřídit.


18.04.2009, Výstava, NV, Krása a výkon, CAC, Göhlsdorf (D)
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, VDH, R-CAC
Dio Diesel Bugsy, otevřená třída, V3

Tak se nám jarní sezóna rozeběhla naplno. Akouš dorazil ze svého skoro týdenního pobytu v Holandsku v pátek v půl desáté večer a ráno ve čtyři už zase mazal s námi do Berlína. Kejzinku páníčkové zase nadělili dědovi.
 
Cesta byla v pohodě, ale Akouš byl přece jenom dost unavený. Na druhou stranu, CACIB v Holandsku byl pro nás strašně důležitý. Italáků se sešlo na výstavě poměrně dost. Mě šlo pouze o body z výstavy do Krásy a výkonu, takže jsem si ani netrhal žíly. Skončil jsem třetí, když skupinu vyhrál jiný Bugsík z Polska Lionel. Je to hezký pejsek, ale pomáhala tomu silně jeho panička, která ho naprosto bez skrupulí vodila 50cm za mým zadkem. Totálně mě to rozhodilo, nestále jsem se ohlížel. Když páníček přidal, přidala také, když zpomalil, tak zpomalila také, dokonce jsme zastavili a ona zastavila také. V tu chvíli běhal jenom německý pes, který na tom vlastně získal. Rozhodčí do toho nezasáhla, takže to bylo totální kino. Akimek svou skupinu, která byla silnější a početnější, vyhrál. Stejná režie nastala potom při přímém souboji o CAC s Lionelem. Měli jsme smůlu, že jsme museli být vždy první. Páníčka to totálně otrávilo. Určitě se v budoucnu najde příležitost, jak tento polský systém pomstít. Není to totiž pouze naše zkušenost. Ale VDH a R-CAC není také špatný výsledek.


 
13.04.2009, Výstava, MVP CACIB, Leeuwarden (NL)             
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, CAC, CACIB

V neděli odpoledne páníčkové odvezli Akouše k tetě Rejnartové, která ho vzala sebou na výstavu do Holandska. Problém je v tom, že se vrátí až za 5 dnů v pátek, přičemž v sobotu ráno odjíždíme na výstavu do Berlína. Má to kluk těžký a už se nám všem stýská po těch jeho hyperaktivních lumpárnách.
 
O výstavě nic moc nevím, páníček dostal pouze zprávu, že Akouš dostal V1,CAC a CACIB, což je skvělý výsledek. Rozhodoval rumunský rozhodčí pan Vantu, který už rozhodoval Akouše na klubovce, kde se mu líbil. Pro italáky je to skvělý rozhodčí. Zejména je důležitý ten CACIB, protože tímto dnem se Akoušovi počítá lhůta rok a den na Interšampióna, neboť vůbec nepochybuji, že by nezískal potřebné 3 CACIBy. Kluk jeden šikovná, dělá nám radost.


 
11.04.2009, Dostih, Jarní pohár, bodovací, CACT, Kolín, 360m
Jo-Akim z Kopfsteinu 1x rozběhy, 1x finále, 2.místo R-CACT
Dio Diesel Bugsy 1x rozběhy, 1x finále, 3.místo

Do Kolína jsme odjížděli velmi zvědaví, jak Akouš zvládne svůj první dostih za dospěláky. Loni běhal za mladé 7 dostihů, z toho 3 dostihy s více psi, jinak sám. Naběhal sice plno tréninkových běhů, protože páníček ho zkoušel už v 5 měsících, ale to jenom nakrátko. Tentokrát běželi v dospělé kategorii čtyři italáci. Kámoš Čikoun, Haraldička, moje maličkost a benjamínek Akouš. Na boxech jsme se dopředu dohodli, nelosovali jsme. Páníček Akouše úmyslně dával do šestky, aby to měl co nejtěžší. Akouš je na rozdíl ode mě spíše střeďák, já běhám nekompromisně vnitřní dráhu. Čikoun ihned po startu ukázal, že je velký mazák i v 8 letech!! Má to zkrátka naběháné. Ihned po startu šel do čela. Za ním jsem běžel já po boku s Haraldou. I když je rychlejší, tentokrát neměla svůj den. Je po hárání a u fen to je znát. Akouš vystartoval sice poslední, ale je rychlý jak sviňa. Tvrdošíjně se po dvakrát chtěl nacpat mezi nás, ale musel vždy ubrat a ztratil vždy nejméně 3metry. Potom, ale konečně nasadil obíhačku zprava. Přehnal se kolem nás takovým způsobem, že Haralda přestala mít chuť běžet a zabalila to. Já teda tempoval dál, ale Akoušův zadek jsem viděl jenom zpovzdálí. Akouš sice Čikouna stahoval, ale už to zkrátka nešlo. Páníček se těšil na finále s tím, že by se mohl Akouš Čika podržet. Ale vše bylo jinak. Akouš blbě odstartoval, navíc zase ze šestky. Nějak mu zůstala v palici ta dvojí kolize z předešlého běhu a raději se držel za mnou. Čikoun ten zase utekl. Na páníčka šly mdloby. V poslední zatáčce Akouš nasadil takové tempo, že jsem se musel ujistit, zda nestojím. Čika už neměl šanci stáhnout. Zaslouženě šel na bedně na druhé místo, já byl třetí.
 
Ale dostihy jsou pro mě pouze kondiční trénink. Jedno je jisté. Tím, že měl Akouš 6 měsíců pauzu, ještě neví co, jak a jakým způsobem. Motivace není problém, na kůžičku je říčný, ale potřebuje nyní hodněkrát běhat ovály, aby získal praxi. Rychlost zdá se má, dynamiku také, výdrž jakbysmet a důležité je, že tím, že musel hodně předbíhat a neměl problém, tak běhá i čistě. No, do ME 2009 je času dost a jak znám páníčka, tak si s ním určitě poradí. Vše máme na videu, takže kdo chce, může se i podívat, že nekecám.


 
05.04.2009, Coursing, Krása a výkon, Grossenaspe (D), 500m
Dio Diesel Bugsy 2× coursingový běh, 1.místo, vítěz pro Krásu a výkon, 99 bodů

Druhý den měl Akouš leháro a mě čekal coursing. Konečně jsem mohl běžet s italačkou. Pochopitelně až úplně na konec. Trať sice byla hodně nerovná a kopcovitá, ale pro mě nic moc. Aby mě viděli zadýchaného, ani náhodou. Oba běhy se mě běželo nádherně, byl jsem předvídavější i rychlejší, takže kdo bude nakonec vítěz Krásy a výkonu nebylo pochyb. V druhém běhu jsem opět killoval v poli, pochopitelně s kotrmelcem. Bodoval se jiný systém, než u nás. Bodů jsem měl dost, celkově jsem sice nebyl nejlepší, tentokrát to vyžrali vipeťáci, ale myslím si, že do pětky jsem se vešel.
 
Na poháry a kokardy páníček musel vyprázdnit krabici. Tyto dva dny byly sice finančně náročné, únavné, ale i úspěšné, jedinečné a hlavně účelně prožité. Ještě jednou děkujeme pořadatelům za pozvání, za pěknou výstavu a závod a určitě se do Grosenaspe rádi vrátíme.



04.04.2009, Výstava, Krása a výkon, CAC, Grossenaspe (D)                                          
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, VDH, CAC, BOB, BIS!!!
Dio Diesel Bugsy, otevřená třída, V1, VDH, R-CAC

Rozhodli jsme se využít pozvání našich přátel z Německa a zúčastnit se dvoudenního klání Krásy a výkonu v coursingu. Kejzuli jsme vrazili dědovi na hlídání, který z toho byl evidentně odvázaný. Páníčkové objednali pěkné počasí a vyjeli jsme na dalekou cestu na sever.
 
Městečko Grosenaspe je ještě 50 km severně od Hamburku. Když jsme ráno dorazili na místo přivítalo nás příjemné počasí a mohli jsme si procvičovat německé pozdravy. Byli jsme jediní z Česka. Atmosféra byla super. Ale dost okecávání. V sobotu nás čekala výstava, šli jsme tradičně až na konci za kámošema vipetama. Ono je to snad nakažlivý přes hranice. Rozhodovala paní A. Thomassen ze Švédska, starší, skutečně dáma a bylo vidět, že je skutečnou odbornicí. Kruhy byly postaveny na coursingové louce a mě občas ty nerovnosti zaskočily. Poprvé jsme si to také rozdávali s Akoušem napřímo, sice ne ve třídě, ale o BOBíka jo. Nejenom, že mě hajzlík válcuje na dráze, ale tady mě převálcoval i v kruhu. Ještě, že zatím neběhá coursing, to by mě rovnou poslal do předčasného důchodu. To jsem ještě nezažil. Páníček byl s Akoušem v kruhu skoro čtvrt hodiny. Paní rozhodčí si dala okamžitě přinést na italáky výstavní stůl. Nejdříve Akouše prohlédla na stole, potom v různém pohybu, potom v postoji na zemi a potom všechno ještě jednou. Páníček byl celý splavený. Obdivuji Akouše, že to tak dlouho vydržel a s tím nerovným terénem si dokonce poradil lépe než já. Tentokrát byl ve všem lepší než já. Když páníček naklusal do kruhu se mnou, tak to vzbudilo docela překvapení paní rozhodčí, neboť prohlásila, že je štěstí, když má někdo dva takhle pěkné psy. Tentokrát, ale měl se mnou páníček skutečně více práce než s Akoušem. Akouš dostal V1, VDH, CAC a BOB, já dostal V1, VDH, R-CAC. Já mohl jít do klídku a Akouše čekali odpolední soutěže. Představte si, že ze 107 chrtů, Akouš dostal BIS!!! Už i v těch výstavách má, hajzlík, více než já. Paní rozhodčí přede všemi přesně řekla, co jí vedlo dát BIS italákovi a přesně popsala, co se u italáka hodnotí a vyzdvihla přednosti Akouše. Dobře se to poslouchalo a její konečné prohlášení, že dlouho neviděla tak pěkného italáka, uvedlo páníčky do transu. Okamžitě u auta museli bouchnout rychlé špunty na oslavu. Lhal bych, kdybych prohlásil, že to ostatní trochu nenakoplo, ale to už je ten výstavní život.


 
29.03.2009, Výstava MVP CACIB, Berlín-Brandenburg (D)
Jo-Akim z Kopfsteinu mezitřída, V1, R-CAC, CACIB, VDH

Z Kralup jsme tak dorazili akorát na večerní krmení. Páníček ale začal Akoušovi balit kufříček s výstavníma proprietama, šup do auta a už upalovali k tetě Rejnartové. Akoušek totiž jel na svou první zahraniční CACIBovku do Berlína. Páníček ho tam posílal, aby se trochu ukázal. A on nezklamal. Nejenom oproti ostatním uměl chodit, neboť většina ostatních jenom poskakovala, ale protože únavou byla obroušená jeho hyperaktivita, tak i hezky stál.
 
To, že vyhrál německý pes, to byla očekávané, ale že Akouš dostane V1, VDH, R-CAC a R-CACIB, to jsme nečekali. V Německu se totiž uděluje za plemeno pouze jedno ocenění. Jelikož dostal CACIB pes, který už má splněného německého šampióna, tak vlastně přechází tím pádem na Akouše.  Určitě bylo dobře, že ho tam páníček vyslal, protože z řad chovatelů byl o něho zájem. Víkend dobře začal a ještě lépe skončil, co více si přát.


 
28.03.2009, Coursing, Mezinárodní Mistrovství ČR, nominační, mistrovský, bodovací, Kralupy n/V, 600m  
Dio Diesel Bugsy 2× coursingový běh, 1.místo, Mezinárodní Mistr ČR, 2.místo ze všech chrtů (best in field), 1.místo nejvyšší počet bodů v kole (best run), 380 bodů

Dobře se na to kouká. Další obrovský úspěch po Mariánkách. A zasloužený, neboť historie se opakovala a na mě opět zapomněli, takže jsem šel až po svých kámoších vipetech jako poslední. No alespoň jsem jim nezdupal trať. Výsledek prvního kola jsem se nedozvěděl, protože na mě zapomněli a druhé kolo jsem běžel zase poslední, protože na mě pro změnu zase zapomněli. To mě teda pořádně nabudilo a druhé kolo jsem vystřihl jak to šlo. Nataženou šňůru s praporky jsem přeskočil, dvakrát jsem zakilloval s přidanými kotrmelci. Běh jsem si vyloženě užíval. Trať byla dostatečně dlouhá a páníček mi pouze vyčetl, že bych se mohl alespoň na oko tvářit zadýchaně.
 
Zamračený deštivý den nám všem, neboť jsme tentokráte byli v plné sestavě včetně Kejzule, přinesl paprsky štěstí a radosti.


 
20.03.2009, Klídek před bouří…, Jílové

Vážení návštěvníci našich stránek. Děkujeme Vám za Vaší návštěvnost v období, které pro nás není zrovna aktivní. Ano, skutečně ještě žijeme. Na letošní rok toho máme naplánováno zase poměrně dost. Byli jsme nažhaveni do Kolína, ale počasí bylo 2x proti. Takže já budu mít příští týden coursing Kralupy a Akouš se pojede ukázat s tetou Rejnartovou na výstavu do Berlína. Další týden pojedeme na celý víkend oba na krásu a výkon v coursingu do Grosenaspe. Ne nebojte se Akouš nepoběží coursing, střihne si jenom výstavu. Páníček v tom má jasno. Nechce nic uspěchat a Akouš musí začít dráhu, takže až den před páníčkovými narozeninami 11.4. poběžíme bodovák v Kolíně.
 
Copak já, já to mám jako kondičku, ale copak nadělí páníčkovi Akimek? Ob den, na velikonoční pondělí, nebude Akimek na pomlázce. Bude na výstavě v Holandsku, aby se mu nezkrátily žíly. Následný týden pojedeme zase na víkendovku krásu a výkon v coursingu do Berlína se stejnou režii jako v Grosenaspe a další zase na víkendovku na MVP a klubovku do Budějovic. No, abych Vás zbytečně neunavoval, vypadá to, že první volný víkend nám hrozí 14.11. Ti naší páníčci jsou teda prdlouši, nám to v celku nevadí, střihneme si dva běhy, nebo se postavíme jako péro na výstavě, zaxichtíme se a hotovo. Ale oni musí dojet, přespat, zaplatit a ještě na to vydělat. Mají nás zkrátka rádi a my zase na oplátku máme rádi je. Aaa ooo toom too jeeeé


 
21.02.2009, Mítink, DaC vítěz vyhlášení, Hradec Králové               
Dio Diesel Bugsy, Dostihový vítěz 2008, Coursingový vítěz 2008

Tlustou čáru za sezónou 2008 udělal Dostihový a Coursingový mítink v Hradci Královém. Naše obavy ze zasněžené cesty skončily hned u nás pod kopcem. Z metrových závějí během jednoho kilometru byl sněhový poprašek. Konečně jsem se mohl setkat se známými tvářemi a tlamami. Sice se nás moc nesjelo, počasí určitě spoustu lidí odradilo, ale jinak to bylo fajn. Dokonce mě zatleskali, protože jsem jako jediný pes dokázal získat oba tituly. Určitě to byl příjemný pocit. Páníček také spustil diskuzi ohledně měření a pokud jsem pochopil, určitě trefil hřebíček na hlavičku. Diskuze byla bouřlivá a snad nám pejskům pomůže v tom, aby byla nastolena spravedlnost. Když my musíme dodržovat řády, ať je dodržují také i člověkové. Po příjezdu domů jsme si mohli konečně prohlédnout poháry. Akimek s Kejzinkou závistivě zírali.
 
Ale co, mají také šanci a u Akimka jsem přesvědčen, že za čas budu zase zírat s otevřenou tlamou já. A tak to má být, jsme přece tým, Dízikova smečka.


 
07-08.02.2009, Coursing, Snow CACIL, Mariánské Lázně, 600m
Dio Diesel Bugsy 2x coursingový běh, 1. místo, 1. místo ze všech psů v neděli, 3. místo ze všech psů
za oba dny, 375 bodů

Na Mariánky jsme se těšili již dlouho. Jednak jsem si mohl poprvé v životě zaběhnout závod na sněhu a jednak se běžel terén, který bude na letošním ME v coursingu. Když jsme dorazili na místo, čuměl jsem s tlamou dokořán. Všude obrovská množství sněhu a spousta cizinců, kteří si přijeli vyzkoušet tratě.
 
 
To že budu opět sám bylo jasné hned na začátku. Když jsme se šli prezentovat, tak na nás všichni koukali, jestli si neděláme srandu a myslíme to vážně. Páníček jako jediný si zadal reklamu do katalogu, což zprvu vypadalo jako drzost a později se to ukázalo jako prozíravost. Běhat jsme šli až jako úplně poslední, to asi abych ostatním nezdupali trať. Když jsme šli na start, doprovázely nás soucitné pohledy majitelů ostatních pesanů. Páníček měl trochu pochybnosti, jak se mě poběží. Pro italáka to bylo skutečně na hraně. Běh jsem předvedl parádní, chvíli nad sněhem, chvíli pod sněhem a moje štěkání museli slyšet i dole ve městě. Třapatce jsem v cíli náležitě pokousal a mazali jsme rychle do hospůdky se ohřát. Jinde to totiž nebylo možné, ještě tak v autě. To byla tak asi jediná vada na kráse, protože organizace, tratě a ostatní bylo úplně super. Jakmile se páníčkové vykutáleli z hospůdky s příjemně naplněnými bříšky, zatímco můj žaludek zpíval smuteční žalmy, tak nás sledovaly takové jiné pohledy, cizinci drmolili „windspiell, sehr gut, Dio Diesel“. No jasně, první kolo jsem vyhrál s náskokem tří bodů se 190 body z 200 možných. Čestný pionýrský, fakt, nevytahuji se. A protože jsem druhé kolo nezkazil, celkově jsem získal v neděli nejvíce bodů ze všech zúčastněných psů, 375 a byl jsem třetí ze všech za oba dny. Konkurence byla veliká, naše česká ekipa zase tolik nevyhrávala, protože cizinci přijeli s hodně kvalitními psy. Přihlášeno bylo 116 psů od 72 majitelů a pouze 25 majitelů bylo z Čech. Byli tam kromě Čechů pochopitelně ze Slovenska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Francie, Švýcarska a nejpočetnější byli Němci. Ještě jednou patří velké díky pořadatelům a jestliže někdo vyvolával pochybnosti, zda je v jejich silách pořádat ME 2009, tak Vám sděluji, ano, bez problému a se dvěma tlapkama……………. za ušima.


 
08.02.2009, Výstava, MVP Duo CACIB, Brno
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, CAC

Akoušek se vyhajal do růžova, dal Holanďákům lekci z hyperaktivity a šlo se na druhý den. Tentokrát rozhodoval český rozhodčí pan Bouček. Akoušek se zase líbil, pan rozhodčí ho ohodnotil dobře, ale stejně zase dostali přednost větší dospěláci. Vzhledem k tomu, že budeme ještě stejně čekat rok a den na případné udělení titulu šampióna, tak to je jedno. CACík byl nejdůležitější. Vyhrál můj nervózní kamarád Aeronek, který je pouze výstavák, takže mu na takové blbosti jako jsou výstavy, zbývá dost času. My běháči máme jiné starosti, než se někde promenádovat. No jako já si synáčku nezačal, já začínal dvěma CACIBy, ale vzhledem k tomu, že jsi zase rychlejší, tak je to super. Blahopřeji Ti a jen tak dál synku…



07.02.2009, Výstava, MVP Duo CACIB, Brno
Jo-Akim z Kopfsteinu, mezitřída, V1, CAC

Tak nám náš Akoušek jel na svou první dospěláckou výstavu. V pátek večer ho páníček odvezl k tetě Rejnartové, která si ho odvezla na dva dny do Brna. Přes úvodní nedorozumění, kdy si okamžitě přivlastnil nové teritorium u ní doma a pochopitelně si ho označkoval, tak to byla láska na první pohled. Stejně jako Dízik, si okamžitě zařadil tetu na TOP pořadí oblíbenců. V sobotu si už bez problému suverénně vykračoval po výstavišti s jejími Holanďáky, což mnoha lidem zkrátka nebralo. Z výstavou neměl problém, protože jediný soupeř v mezitřídě se nedostavil. Představte si, že se vystavovalo 27 italáků. To byl teda nářez. Rozhodoval italský rozhodčí. Akimek se líbil, dobře se předvedl a dostal samé „nice“ hodnocení. V příloze si můžete pročíst. Je ale stále takový drobnější, takže mezi dospěláky si bude muset na CACIBa ještě počkat na příště. Protože se v mladých vystavoval ještě jeho kámoš Kewinek od Harantových, tak strávil nějaký čásek i u nich, protože teta Rejnartová vystavovala ještě další pesany. Na spaní odjížděli až po všech závěrečkách, protože všichni fandili na soutěži „BestOff“ afgánům Gandamak Vojtekovců a fandili dobře, protože zástupci nás chrtů vyhráli. Zkrátka chrti jsou nejhezčí a nelepší…



05.01.2009, Co jsme všechno dokázali…, Jílové
Veškeré výsledky byly dosaženy za 2 roky 2007 a 2008
Dio Diesel Bugsy

No já bych se nevytahoval, ale páníček je jiného názoru. Ty spousty statistik tolik lidiček až tolik nečte, ale naše aktualitky přece jenom jsou více na očích. Je pravdou, že historicky tady nebyl nikdy žádný italák, který by dosáhl komplexně takových výsledků. Co se týká počtu absolvovaných závodů a běhů, o tom už není řeč. Není to žádné týrání, protože mě to baví, jsem v podstatě závodní feťák. Páníček mě pořád otravuje s neustálými veterinárními kontrolami, jakobych byl nějaký měkouš, z toho jeho otužování má rýmu pořád jenom on sám. To Akimek začíná být ještě větší závislák, závoďák a i venku vydrží daleko více než já a to už je co říci. Letos páníček plánuje více jezdit do zahraničí. Už se těšíme na pořádnou konkurenci a strhám si žíly, abych dokázal, že v Čechách jsme také dobří. No, uvidíme. Budeme na to už dva, protože Akimek se zdá být ještě kvalitnější univerzál, takže budu jenom rád, pokud mě někdy v budoucnu překoná.
 
Vždyť je to můj synek a z našeho rodu Bugsíků si vzal to nejlepší co mohl. Zkrátka mě geneticky vykradl. Alespoň, že ho zatím páníček nebude pouštět na coursing. To možná až příští sezónu. Takže vážení přátelé i nepřátelé. Mrkněte níže, za dva roky toho je slušná porce. Mě tyhle lidské čísla nezajímají, ale páníčkové potřebují pohladit duši a věřte, že jim to přeji. Nám, pejskům obětují skutečně všechno a to není zas tak normální.
Výstavy
Interšampión
Český šampión
Slovenský šampión krásy
Šampión Bosny a Hercegoviny
Šampión KCHICH
Šampión KCHCH
Šampión pro krásu a výkon 2007
Klubový vítěz KCHICH 2007
Klubový vítěz KCHCH 2008
Výstavy 5 R-CAC, 17 CAC, 7 R-CACIB, 8 CACIB, 2 BOB, 1 BOG2
Dostihy
Nejlepší sprinter 2007
Dostihový vítěz 2008
Vicemistr ČR 2007 krátká trať
Vicemistr ČR 2007 dlouhá trať
Mezinárodní Mistr ČR 2008 GP Mladá Boleslav
Dostihy 2007 - 14 dostihů, 1.místo-9x, 2.místo-3x, 10 tréninků, 48 běhů 
Dostihy 2008 - 15 dostihů, 1.místo-7x, 2.místo-4x, 3.místo-1x, 14 tréninků, 55 běhů 
MS 2008 Holandsko semifinále, ME 2008 Švýcarsko semifinále
Coursingy
Coursingový vítěz 2007, 2008
Coursing Mistr Čech 2007, 2008
Coursing Mistr Moravy 2007, 2008
Coursing Mistr Slezska 2008
Coursing Mistr ČR 2007, 2008
ME 2008 - Švédsko 5.místo
Vítěz GP Bratislava 2008 (celkový)
Coursing 2007 - 8 coursingů, 8 vítězství , 6 tréninků, 28 běhů 
Coursing 2008 - 13 coursingů, 12 vítězství , 2 tréninky, 30 běhů, 5x 1.místo, 2x 2.místo ze všech psů v závodě

Největší úspěchy a výkony, které jsou nepovšimnuty a stojí za povšimnutí

MVP Gibraltar 22.09.2007, kdy jsem dostal 2xR-CACIB za světovým vítězem UN DIAMANT NOIR des Princes de Kazan, Catherine Frommer, ESP, 70% mých výstav rozhodovali zahraniční rozhodčí
Moje spolehlivost a výkonnost, kdy jsem absolvoval v roce 2007 38 akcí, 76 běhů a v roce 2008 44 akcí, 85 běhů
Navíc zvládám všechny pokyny poslušnosti včetně zákusu, odložení, odložení ve výstavním postoji, umím, na rozdíl od páníčka běhat agillity, nevadí mě špatné počasí, déšť ani zima. Běhání tvrdým, ale čistým kontaktním způsobem mě nejenom nevadí, ale naopak mě vyhovuje. Nejsem totiž žádná třasořitka a bolestín.

Konkrétní přesné statistiky, výsledky a komentáře, včetně všech hodnocení z výstav jsou pro „nevěřící Tomáše“ na našich stránkách
k veřejné kontrole.

A teď už mě nechte ještě chvíli v klídku, musím si ještě trochu odpočinout, abych mohl zase začít lovit toho třapatce.
Jak řekla kněžna Libuše, „Vidím úspěch veliký, jež dotýká se Dízika“. Tak nějak mě to páníček četl z knížky. Doufám, že jsem to nepopletl. To víte, co by jste čekali od chrta a ještě k tomu italáka.
 
TOPlist