Info o psech

 
Pes je masožravec a jeho trávicí soustava je uzpůsobena ke zpracování masité potravy. Je mylné se domnívat, že co je z hlediska výživy nejvýhodnější pro člověka, musí být nejlepší i pro výživu psa. Přehnaná láska majitele, nedůslednost a nepravidelnost v podávání potravy, nadbytečné množství nebo nevhodně vybírané pamlsky, to vše může vést k trávicím potížím psa.
Trávicí ústrojí psa je poměrně krátké a potrava jím tudíž prochází rychle. Pro srovnání délka střev ovce je asi sedmkrát větší. Znamená to, že masožravci nejsou schopni využít nebílkovinné živiny z potravy jako býložravci. Na druhé straně je pes schopen pozřít velké kusy masa, a v tomto stavu je i trávit. Je to proto, že žaludeční šťáva psa obsahuje až 0,6% kyseliny solné, která se spolupodílí na rozkladu bílkovin. Jeho zuby jsou také, spíše než k rozmělňování, uzpůsobeny k trhání potravy na menší kusy. Stejně jako u člověka musí potrava psovi dodávat energii, díky které se nejen pohybuje, ale která i vytváří teplo, látky pro růst a regeneraci, a také další látky, které tyto aktivity podporují.
 
Maso je pro psy nejpřirozenější a nejstravitelnější potravou. Maso zdravých zvířat lze zkrmovat syrové, vařením ztrácí část své výživné hodnoty. Maso z nuceného výseku je však nutné tepelně upravit z důvodu nebezpečí parazitárních onemocnění.
Vnitřnosti jsou sice pro psa vhodným krmivem, ale je nutné je podávat opatrně, protože obsahují více kolagenu, fosforu, a také těžkých kovů. Z vnitřností je vhodné například srdce, které má příznivé složení bílkovin, ale obsahuje také více tuku, dobré jsou i ledviny či mozek, hovězí předžaludky, vemena, žaludky a dělohy. Střeva a plíce se do krmiva dodávají hlavně pro zasycení, protože samy o sobě nemají velkou výživnou hodnotu. Slezina může způsobit psovi průjem, proto je nutné používat ji velmi uvážlivě. Výborným krmivem jsou játra, která obsahují mnoho kvalitních bílkovin, glykogenu a vitamínů. Do jídelníčku psa se však nedoporučuje zařazovat je pravidelně nebo příliš často, protože mohou obsahovat zůstatek léčiv, chemikálii nebo těžkých kovů.
Chrupavky obsahují mnoho potřebných minerálních látek, jsou zdrojem chondroprotextiv a zvyšují chutnost potravy, na druhé straně jsou poněkud těžko stravitelné.
Kosti jsou dobrým zdrojem minerálních látek, obzvláště pak vápníku a fosforu. Je vhodné je podávat psovi mimo krmení, kromě živin mu poskytnou také zábavu. Přednost je třeba dávat měkkým, větším kostem z mladých zvířat, kosti z králíků a drůbeže jsou příliš tvrdé a lámavé, a jejich úlomky jsou pro psa nebezpečné. Příliš velký příjem kostí však může psovi způsobit zácpu. Odpad z drůbeže, jako například hlavy nebo běháky, je nutné je předem tepelně upravit.
Vepřové maso a odpady lze podávat jen omezeně, obsahují totiž vysoký podíl tuku.
Mléko podáváme pouze psům, kteří ho dobře snáší. Některým psům chybí enzymy, potřebné k trávení mléka, a to může následně vyvolat průjem.
Vejce jsou také vydatnou potravou, měla by však být podávána tepelně upravená, i když zatím nebylo prokázáno, že v syrovém stavu by mohlo psovi způsobit zdravotní potíže. Bílek syrových vajec však obsahuje složku avidin, která znemožňuje psům využívat biotin, proto se nedoporučuje zkrmovat větší množství bílků. Po tepelné úpravě však účinek avidinu mizí. Vejce jsou zdrojem železa, bílkovin a vitamínů B, A a D. Někteří psi ochotně přijímají i skořápku vejce bez úpravy, která je dobrým zdrojem vápníku.
Kvasnice jsou velkým zdrojem vitamínů skupiny B.
 
Rostlinná krmiva slouží především jako zdroj vlákniny.
Ovesné vločky a obilný šrot je nutné před podáním spařit, aby byly lépe stravitelné. Tyto přísady příznivě ovlivňují konzistenci výkalů, a takto snižují rizika průjmů nebo zácpy.
Rýže a těstoviny se podávají vždy vařené, v syrovém stavu jsou pro psa nestravitelné. Není vhodné je však podávat obézním psům.
Brambory se před podáním musí zbavit všech nečistot, staré brambory je nutné oloupat. Všechny brambory se musí rozkrájet, aby si organismus psa, který není uzpůsobený k trávení rostlin, vzal co nejvíce živin a podávají se psovi uvařené.
Kroupy a luštěniny se před vařením musí nechat 8 až 10 hodin namočené ve studené vodě, aby nabobtnaly. Luštěniny obsahují značné množství rostlinných bílkovin, většina psů je však odmítá, protože jsou pro ně těžko stravitelné a mohou vyvolat trávicí poruchy a nadýmání.
Zelenina se přidává do chladnoucího krmiva v syrovém stavu, dobře očištěná a nastrouhaná nebo rozkrájená. Je důležitou sytící složkou a stravě dodává důležité vitamíny. V létě podáváme salát, mrkev, kopřivy, zelí, kedlubny, květák, červenou řepu, pampeliškové listy; v zimě mrkev, která má navíc dobré dietetické vlastnosti a je tedy zvláště dobrá pro psy s trávicími problémy, růžičkovou kapustu, celer, popřípadě sušenou zeleninovou směs.
 
Kakao – veškerá krmiva, obsahující kakao jsou pro psy toxická, a ve větších dávkách můžou způsobit i smrt psa.
Kořeněné a solené potraviny podávané příliš často, můžou způsobit trávicí potíže psa, onemocnění jater a ledvin, záněty análních váčků nebo zhoršení kvality srsti.
Luštěniny, čerstvý chléb, kapusta, kedlubny a květák by měly být do krmné dávky zařazovány pouze po malých dávkách, protože působí nadýmavě.
 
Voda je základ života a je nezbytnou součástí organismu, což platí i pro psy. Nedostatek vody způsobuje dehydrataci, a to vede ke vzniku široké škály potíží. Fatální následky může mít již ztráta pouhé jedné desetiny vody, proto by měl pes mít neustále přístup k čisté, čerstvé vodě. Psi se napájejí pouze pitnou vodou. Na vodu musí pes mít samostatnou misku, nelze používat stejnou misku jako na krmení. Denní potřeba vody u dospělého psa je 35-50 ml/kg živé váhy psa.
 
Štěně by mělo být kojeno šest týdnů. Přikrmovat štěňata lze již od stáří tří týdnů, kdy se jim začínají prořezávat ostré, mléčné zuby. Štěně je potřeba již odmalička navykat na krmný režim a jeho pravidelnost. V případě, že chcete štěně navyknout na kompletní suchou potravu, začněte mu nabízet v období asi jednoho měsíce jeho věku malé dávky konzervovaného masa a v několika dalších týdnech přidávejte kompletní suchou krmnou směs určenou pro štěňata v tomto věku. V osmi týdnech by pak štěňata měla být krmena pouze touto speciální, štěněčí suchou stravou. Nejvyšší nároky na kvalitu stravy má štěně ve věku dvou až šesti měsíců stáří.
Aby štěně navyklo na dobrý krmný režim, podáváme mu krmení vždy ve stejnou dobu a misku mu ponecháme pouze asi 20 minut, pokud má dobrou stravovací morálku nehubne, netloustne, a roste pomalu. Pomalý růst je nutný k tomu, aby se rostoucí kosti stačily sytit vápníkem a nevytahovaly se do délky a nezůstaly tenké a špatně rostlé. Vyroste-li pes příliš rychle, jeho kosti a klouby nemají dobrý základ a navíc je na ně pes brzy příliš těžký, což vede k ortopedickým poruchám vývoje kloubů.
 
Než štěně dosáhne poloviční hmotnosti dospělého psa, má dvojnásobnou potřebu důležitých látek, v pozdějším období růstu pak 1,5krát vyšší potřebu než dospělý pes. Ve věku sedmi až osmi měsíců dosáhne štěně zhruba tři čtvrtiny hmotnosti dospělého psa. Psa staršího než jeden rok stačí krmit dvakrát denně.
 
Pes dospívá po ukončení růstu, tedy zhruba ve věku 18 měsíců. Dospělého psa stačí krmit jednou denně. I pro dospělého psa platí, že krmit by se měl ve stanovenou dobu, a nikdy mimo ni. Jednou týdně můžeme v tomto období věku nasadit postní den, kdy psovi podáváme pouze několik psích sucharů a čistou vodu.
 
Po osmém roce svého života se pes dostává do tzv. stařeckého věku, který se projevuje nižším využíváním potravy. U stárnoucího psa je nutné na prvním místě věnovat pozornost právě správné výživě. Pes s přibývajícím věkem ztrácí zuby nebo je může mít obroušené na krátké pahýly. V tomto případě je potřeba psa krmit kašovitou stravou v menších dávkách a častěji. Také je potřeba přidávat psovi vitamínové doplňky. U starých psů je vhodné používat koncentrované krmné doplňky k výživě chrupavek a pojivových tkání jako prevenci kloubních onemocnění. Pokud je pes aktivní, čilý a není přetloustlý, není potřeba jej považovat za přestárlého a věnovat mu přehnanou péči.
 
Dá se všeobecně říci, že chovatelé psů jsou rozděleni na dva tábory. Jedni tvrdí, že nejlépe je krmit psa tradiční, doma připravenou potravou, druzí zase nedají dopustit na průmyslově připravovaná, kompletní granulovaná krmiva. Nelze říci, co je lepší. Každá z těchto možností má své výhody a své nevýhody.
 
Tato problematika je dnes již poměrně dobře vyřešená. Předkládáme vám tabulku, ze které lze vyčíst četnost krmných dávek v určitých věkových obdobích psa.
1 – 2 měsíce
5 – 6x denně
2 – 4 měsíce
4 – 5x denně
4 – 6 měsíců
3 – 4x denně
6 – 12 měsíců
2 – 3x denně
12 – 16 měsíc
1 – 2x denně
16 měsíců a více
1x denně
 
  • Krmiva nakupujte pouze v neporušených originálních obalech (s výjimkou vzorků)
  • Nekupujte rozvažované krmení, není u něj jisté datum výroby a spotřeby, a pokud bylo krmivo skladováno nesprávným způsobem, mohlo nasáknout vlhkost a mohlo by být závadné. Na rozvažovaných krmivech také nebývají uvedeny potřebné údaje.
  • Kupujte balení, které jste schopni spotřebovat do určeného data.
  • Při nákupu porovnejte vyváženost jednotlivých složek vzhledem k životnímu stylu vašeho psa. Krmiva, která obsahují extrémní hodnoty některé ze složek nejsou vhodná pro dlouhodobé podávání.
  • Kupujte krmiva, jejichž výroba má dlouhodobou tradici, a která jsou zkrmována již několika generacemi psů.
  • Nakupujte ve specializovaných prodejnách, ne v supermarketech.
  • Pro výběr krmiva jsou důležité také reference chovatelů, a to jak tuzemských, tak i zahraničních, kteří mají s daným krmivem již delší zkušenosti.
  • Při zkrmování vybraného krmiva hodnoťte sami jeho vliv na vašeho psa, všímejte si jeho zdravotního stavu, kondice, kvality srsti i množství výkalů.
  • Kvalitu krmiva nelze správně posoudit, pokud psa přikrmujete např. zbytky od oběda či večeře. Taková strava psovi škodí, proto ji nikdy psovi nepředkládejte
TOPlist